výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století často proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina jednou prý objevila díky náhodě horký pramen, kterému záhy přiřkl císař léčivou moc. O té se totiž sám na vlastní kůži přesvědčil. Díky vodě z pramene vyléčil svou zraněnou nohu. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země. [Číst více…]
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století často proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina jednou prý objevila díky náhodě horký pramen, kterému záhy přiřkl císař léčivou moc. O té se totiž sám na vlastní kůži přesvědčil. Díky vodě z pramene vyléčil svou zraněnou nohu. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země. [Číst více…]
Nejvýše položená rozhledna Krušných hor stojí na Klínovci v nadmořské výšce 1244 m. Přestože má v křestním listu uveden letopočet 1884, je její rodokmen mnohem delší, protože je to ve skutečnosti už čtvrtá vyhlídková stavba postavená na vrcholu této hory. Nejprve zde stála jednoduchá dřevěná pyramida zřízená v roce 1817. Později, v letech 1838 až 1868, zaujal její místo vyhlídkový gloriet. Navštěvovali jej především hosté z Karlových Varů, pro něž byl výlet kočárem na nejvyšší horu Rudohoří vítaným zpestřením lázeňského pobytu.
Nejvýše položená rozhledna Krušných hor stojí na Klínovci v nadmořské výšce 1244 m. Přestože má v křestním listu uveden letopočet 1884, je její rodokmen mnohem delší, protože je to ve skutečnosti už čtvrtá vyhlídková stavba postavená na vrcholu této hory. Nejprve zde stála jednoduchá dřevěná pyramida zřízená v roce 1817. Později, v letech 1838 až 1868, zaujal její místo vyhlídkový gloriet.
Kamenná věž má neobvyklý tvar spirálového schodiště umístěného po obvodu a zujužícího se tak, že základy věže mají průměr 11 metrů, ale vyhlídková plošina jen necelé 3 metry.
Šedesátimetrová ocelová telekomunikační věž z roku 2008. Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 30 metrů (Sokolov, Karlovy Vary, Krušné hory, Slavkovský les, Doupovské hory, Český les).
Nad městem Lázně Kynžvart se mezi Šibeničním vrchem a Špičákem vypíná Hradní vrch se zříceninou středověkého hradu. Zbytky obvodových zdí vymezují obvod předhradí a horního hradu s dosud dobře zachovanými zbytky strážní věže s hladomornou. Kynžvartský hrad byl původně královského založení. Byl vybudován za přemyslovského krále Václava I. před polovinou 13. století k ochraně soutěsky, střežící obchodní a vojenské stezky na hranicích mezi západními Čechami a Chebskem. Na Mýtné louce proti padacímu mostu první hradní brány bývala stará celnice. Před rokem 1287 se hrad dostal do držení chebského ministeriálního rodu Hertenberků. Kynžvartská větev této starobylé rodiny přijala od té doby jméno „de Kunigeswart“ a ve štítu měla šraňk – závoru k zavírání silnice.
Zachovalý hrad, ležící v dominantní poloze na skalnaté vyvýšenině nad řekou Ohře, ve stejnojmenném městě. Hrad nechal postavit panovník pravděpodobně počátkem 13. století. Písemně je poprvé uváděn k roku 1234. Loket sloužil jako správní středisko Chebska a měl zajistit ochranu českého území proti německým kolonistům. [Číst více…]
Město, které navštívila řada významných evropských osobností a jsou našimi druhými největšími lázněmi s velkým množstvím studených minerálních pramenů. Přímo v areálu jich můžete nalézt přes 40 a v nejbližším okolí pak okolo 100 dalších. Mezi nejznámější patří např. Křížový pramen, Ambrožův, Lesní, Ferdinandův a Rudolfův. První lázeňští hosté se zde zotavovali v roce 1808 a bylo jich zde ubytovaných kolem 80. Dnes by tohle lázeňské místo už snad ani nepoznali. Jméno dostaly lázně podle pramene Panny Marie. Většina budov, které zde můžete obdivovat, vznikla v druhé polovině 19. století a vše bylo vystavěno v empírovém stylu. Popularita lázní stále narůstala a počátkem našeho století převyšoval počet návštěvníků 20 000 ročně. Dodnes jsou Mariánské lázně jedny z nejnavštěvovanějších a nejkrásnějších míst naší země, ne-li Evropy.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513