Stavba rozhledny, navržené architektem Wilhelmem Kreisem z Drážďan, byla zahájena 18.října 1902. Stavby se ujal stavitel Hausner. Otevření rozhledny se konalo 19.června 1904.
Rozhledna má čtyři vyhlídková patra (nepočítaje přízemí). V prvním patře jsou jen malá „okénečka“ a na zdech visí historické fotografie rozhledny. Z druhého patra se již můžete pokochat výhledem ze čtyř obrovských půlkruhových oken. Třetí patro se skládá ze čtyř vyhlídkových „balkónů“ a v nejvyšším, čtvrtém patře, kam se dostanete po železném schodišti, je několik oken s kruhovým výhledem.

[Číst více…]

Na vrchu Aberg (původně Aichenberg, později Doubská hora, 609 m n.m.) v lesích nad Doubím (3 km jihozápadně od města Karlsbad alias Karlových varů, stojí modernistická věž s hotelem z roku 1905. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 20 metrů se dostanet po 160-ti kamenných schodech, točitých po směru hodinových ručiček. Z věže je rozsáhlý, kruhový výhled (pravda, z JV směr výhledu zanikl zbudováním apartmá ve věži) na Krušné a Doupovské hory, Tepelské vrchy a pochopitelně lázeňské panorama. Nezapomeňme zmínit, že uvidíte i další rozhledny, Tisovský vrch, Dianu, Goethovu vyhlídku a zříceninu na Andělské hoře.

[Číst více…]

Nejstarší stavba, nacházející se na vrcholu Krušných hor (1043 m) je válcová kamenná rozhledna Blatenský vrch (21 m). Devět kamenných schodů vás zavede na krytou plošinu, ze které vystoupáte do věže po dalších šedesáti osmi dřevěných schodech, které se točí po směru hodinových ručiček. Po jejich zdolání budete stát naprvní vyhlídkové plošině. Najdete-li sílu vystoupat ještě výše, vydejte se po sedmnácti dřevěných schůdcích na úplný vrchol rozhledny (18 m).

[Číst více…]

Hard je novodobý název návrší na východním okraji okresního města Sokolova. Místo se původně nazývalo Hartberg a kromě hřbitova a střelnice na něm stával také kamenný gloriet vybudovaný městským okrašlovacím spolkem. Jenže na počátku 20. století byl už značně zchátralý a nepřístupný. Vedení spolku se proto na svém výročním zasedání v březnu roku 1907 rozhodlo, že gloriet, který už stejně přerůstaly stromy, nechá přestavět na skutečnou rozhlednu. Akci si vzal na starost městský stavitel Heinz. Podle jeho projektu byla stávající kamenná podstava zvýšena o dvanáctimetrovou dřevěnou nástavbu se dvěma vyhlídkovými patry. Nižší nabízelo otevřený vyhlídkový prostor a vyšší prosklenou terasu. Celá věž měřila od paty až ke špičce korouhvičky osmnáct metrů a stala se tak daleko viditelnou dominantou města. Dokončena byla na říjnu 1907 a poprvé zpřístupněna 15. dubna následujícího roku.

[Číst více…]

Bismarckova rozhledna u Chebu stojí na Zelené hoře u Chebu již přes 100 let. Postavili jí zdejší němečtí vlastenci z Chebského okrašlovacího spolku jako vlastní příspěvek k tehdejšímu kultu tzv. Bismackových rozhleden a sloupů. Těch bylo celkem postaveno v různých částech Německa, ale i světa na 270. Dodnes jich stojí 172 a mimo Evropy se s nimi můžeme setkat např. v Chile nebo na exotiském ostrově Papua – Nová Guinea.
Ta chebská rozhledna byla původně dřevěnou vyhlídkovou plošinou vysokou 14 metrů. Své první návštěvníky přivítala roku 1891, ale technický stav stavby dovoloval návštěvu pouze do jara 1909. [Číst více…]

Její charakteristická silueta dominuje Výšině přátelství na levém břehu údolí říčky Teplé. Je ze všech karlovarských vyhlídek nejmladší, protože byla dokončena až těsně před první světovou válku, v roce 1914. Její výstavba byla součástí rozsáhlého projektu schváleného městskou radou v roce 1909. Podle něj měla být na Výšinu přátelství postavena kolejová lanová dráha, u jejíž horní stanice byla naplánována výletní restaurace a vyhlídková věž.

[Číst více…]

Nejvýše položená rozhledna Krušných hor stojí na Klínovci v nadmořské výšce 1244 m. Přestože má v křestním listu uveden letopočet 1884, je její rodokmen mnohem delší, protože je to ve skutečnosti už čtvrtá vyhlídková stavba postavená na vrcholu této hory. Nejprve zde stála jednoduchá dřevěná pyramida zřízená v roce 1817. Později, v letech 1838 až 1868, zaujal její místo vyhlídkový gloriet. Navštěvovali jej především hosté z Karlových Varů, pro něž byl výlet kočárem na nejvyšší horu Rudohoří vítaným zpestřením lázeňského pobytu.

[Číst více…]

Nejvýše položená rozhledna Krušných hor stojí na Klínovci v nadmořské výšce 1244 m. Přestože má v křestním listu uveden letopočet 1884, je její rodokmen mnohem delší, protože je to ve skutečnosti už čtvrtá vyhlídková stavba postavená na vrcholu této hory. Nejprve zde stála jednoduchá dřevěná pyramida zřízená v roce 1817. Později, v letech 1838 až 1868, zaujal její místo vyhlídkový gloriet.

[Číst více…]

Šedesátimetrová ocelová telekomunikační věž z roku 2008. Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 30 metrů (Sokolov, Karlovy Vary, Krušné hory, Slavkovský les, Doupovské hory, Český les).

[Číst více…]