Kamenná věž má neobvyklý tvar spirálového schodiště umístěného po obvodu a zujužícího se tak, že základy věže mají průměr 11 metrů, ale vyhlídková plošina jen necelé 3 metry.
Krásno
Olověný vrch – Bleiberg
16 metrů vysoká dřevěná rozhledna nad restaurací z roku 1933.
Turistická chata s dřevem obloženou vyhlídkovou věží byla vybudována v roce 1933. Nachází se téměř na hranicích s Německem u pohraniční Bublavy. Proskleným ochozem osmnáctimetrové rozhledny je kvůli okolním stromům vidět v podstatě jen směrem na sever – na lesnatou německou část Krušných hor a do údolí na pohraniční Bublavu.
Tisovský vrch – Pajndl
Krušnohorskému údolí, v němž leží město Nejdek, vévodí zalesněný masiv Tisovského vrchu – Pajndlu (977 m). Z jeho vrcholu hrdě shlíží kamenná rozhledna. Půdorys stavby tvoří čtverec o straně dlouhé 5 metrů. Zdi věže dosahují síly 1,3 metru. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkovou galerii činí 18 metrů, což je více, než měří rozhledny na Klínovci a Plešivci. Na vyhlídkové plató vede točité schodiště o 114 žulových schodech. Platformu završuje 3 metry vysoký prosklený přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Celá stavba, od prahu vchodu až po špičku bleskosvodu, tedy měří 24 metrů.
Plešivec u Abertam
Chata s 16 metrů vysokou rozhlednou byla na Plešivci, v nadmořské výšce 1028 metrů, postavena v roce 1895. O tuto stavbu na Plešivci se zasloužil Spolek přátel přírody z Abertam. Dnešní vzhled celého objektu však není původní, neboť během let se chata rozrůstala, a tím rozhlednu poněkud zastínila. Rozhledna je stejně jako hotel otevřena po celý rok. Z rozhledny lze spatřit okolní vrcholky Krušných hor, Slavkovský les, Doupovské hory, a také Dyleň v Českém lese.
Doubrava – skanzen
Půvabná vesnička jižně od Chebu, nedaleko státní hranice s Německem. V této zatím turisticky nedoceněné obci nad údolím Stebnického potoka se dochovalo několik statků chebského typu, vytvářející malebný celek.
Nejznámější ze souboru staveb je Rustlerův statek z roku 1751, který byl přeměněn na soukromý skanzen se sbírkou starého nářadí a jiných historických zajímavostí. Krásná příroda v okolí láká k turistickým i cykloturistickým výletům.
Karlovy Vary
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století často proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina jednou prý objevila díky náhodě horký pramen, kterému záhy přiřkl císař léčivou moc. O té se totiž sám na vlastní kůži přesvědčil. Díky vodě z pramene vyléčil svou zraněnou nohu. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země. [Číst více…]
Karlovy Vary
V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století často proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina jednou prý objevila díky náhodě horký pramen, kterému záhy přiřkl císař léčivou moc. O té se totiž sám na vlastní kůži přesvědčil. Díky vodě z pramene vyléčil svou zraněnou nohu. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země. [Číst více…]
Mariánské Lázně
Město, které navštívila řada významných evropských osobností a jsou našimi druhými největšími lázněmi s velkým množstvím studených minerálních pramenů. Přímo v areálu jich můžete nalézt přes 40 a v nejbližším okolí pak okolo 100 dalších. Mezi nejznámější patří např. Křížový pramen, Ambrožův, Lesní, Ferdinandův a Rudolfův. První lázeňští hosté se zde zotavovali v roce 1808 a bylo jich zde ubytovaných kolem 80. Dnes by tohle lázeňské místo už snad ani nepoznali. Jméno dostaly lázně podle pramene Panny Marie. Většina budov, které zde můžete obdivovat, vznikla v druhé polovině 19. století a vše bylo vystavěno v empírovém stylu. Popularita lázní stále narůstala a počátkem našeho století převyšoval počet návštěvníků 20 000 ročně. Dodnes jsou Mariánské lázně jedny z nejnavštěvovanějších a nejkrásnějších míst naší země, ne-li Evropy.
Mariánské Lázně
Díky chemické rozmanitosti zdejších pramenů jsou Mariánské Lázně vhodné k léčbě velkého spektra nemocí. Pro svou rozmanitost tvoří zdejší minerální vody základ lázeňské péče. V nejbližším okolí vyvěrá přes 100 minerálních pramenů, ve městě samotném kolem 40. Kolonády a altány zastřešující jednotlivé prameny dokreslují malebnou lázeňskou atmosféru.
Františkovy Lázně – socha Františka
Léčivé účinky tamějších pramenů jsou známy od 15. století. Vodu z pramenů používali nejen místní obyvatelé – byla prodávána i po celém Německu. V roce 1700 prodej františkolázeňské vody v Německu převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní. Město bylo založeno v roce 1793 císařem Františkem I. jako první slatinné lázně na světě.