Horní Maršov
Kopidlno
Zámek stojí při jihovýchodní straně náměstí Kopidlna na začátku rozsáhlého parku při hrázi zámeckého rybníka. Vstup do zámeckého parku je přímo z náměstí v Kopidlně.
Jičíněves
Opočno
Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy se třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélného nádvoří. Události třicetileté války, spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů, ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu. Pro Colloredo – Mansfeldy se stala potřeba reprezentace hlavní silou ovlivňující dění v zámku.
Vamberk
Mimo hlavních opěrných mocenských bodů, vybudovaných ve 13. století – hradů Potštejn a Litic, byl významný i menší hrádek na skalnatém ostrohu na řekou Zdobnicí, pojmenovaný Waldenberg. O jeho původním vzezření nic nevíme, zmiňován je až ve výčtu statků, navrácených králem dědicům potrestaného Mikuláše z Potštejna. Během let se jméno Waldemberg zkracovalo na Walmberg, až se ustálil dnešní název Vamberk. [Číst více…]
Potštejn
Barokní zámek postavený náhradou za zbořený hrad. Zámek Potštejn si nechal postavit hrabě Jan Ludvík Harbuval de Chamaré v letech 1749 – 1755 podle vlastního návrhu jako náhradu za zpustlý starý hrad. Zámek sloužil jako rodinné sídlo a také pro potřeby úřednictva přilehlé manufaktury. Je to barokní jednopatrová budova s malým středovým nádvořím. V průčelí nad vstupní branou s balkonem jsou erby rodu Chamaré a Dobřenských. [Číst více…]
Rychnov nad Kněžnou
Kolowratský zámek spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách. Autorem této ojedinělé architektonické kompozice je slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel. V Rychnovském zámku je veřejnosti přístupná zámecká obrazárna, kde naleznete skvosty českého a světového malířství od poloviny 15. století. [Číst více…]
Police nad Metují
Na počátku 13. století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. Podle některých se tak stalo roku 1201, přičemž mnich se prý jmenoval Jurik, podle jiných to byl Vitališ. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1213 v darovací listině, kterou král Přemysl Otakar I.daroval území polického újezdu Břevnovskému klášteru (Tyto informace jsou považovány za padělky označované jako „Falsa břevnovská“, nicméně data v nich obsažená o původu Police se pravděpodobně zakládají na pravdivých údajích pocházející z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou bylo darování krajiny Břevnovskému klášteru potvrzeno, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho název. [Číst více…]
Jaroměř
Území na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje bylo osídleno již kolem roku 40 000 př.n.l. v období mladšího paleolitu. První historicky doložená zpráva o Jaroměři je datována až rokem 1126, kdy na místě kostela sv. Mikuláše stál hrad, založený přemyslovským knížetem Jaromírem. Jako město je prvně připomínáno v roce 1298 za vlády Václava II., kdy hradiště bylo pravděpodobně povýšeno Přemyslem Otakarem II. na královské město, patřící od roku 1307 manželce Vaclava II. Elišce Rejčce jako věnné město českých královen.
- 1
- 2
- 3
- …
- 7
- Další stránka »










