Tato stavba na Černé hoře budí dojem staré ocelové rozhledny. Dokladem toho jsou např. nýtované spoje jednotlivých částí. Rozhlednou je však až 1. ledna 1998. V letech 1928 až 1981 totiž tato konstrukce sloužila jako předposlední podpěrný sloup č. 8 kabinové lanovky z Janských Lázní. Nyní se můžete na Černou horu dopravit kabinkovou lanovkou. [Číst více…]
Špindlerův Mlýn
Špindlerův Mlýn leží u soutoku Labe a Dolského potoka v nadmořské výšce 710 m n. m. a žije zde okolo 1200 trvale žijících obyvatel. Výjimečné klimatické podmínky a rozmanitá horská příroda přispěly k tomu, že se Špindlerův Mlýn postupně přeměnil v jedno z nejvýznamnějších a nejvyhledávanějších středisek cestovního ruchu v České republice. Široké možnosti sportovního vyžití a možnost aktivního odpočinku jsou hlavními důvody, proč se Špindlerův Mlýn stal celoročně navštěvovanou lokalitou. Špindlerův Mlýn je nejen ideálním místem pro všechny druhy zimních sportů, ale celoročně nabízí také jedinečné možnosti vysokohorské turistiky, cykloturistiky a nepřeberné množství dalších sportovních aktivit.
Žalý
Rozhledna a první hostinec byly na vrcholu hory „Přední Žalý“ postaveny na povel hraběte Jana Harracha. Hostinec byl dokončen v roce 1890, rozhledna dva roky nato. Kamenná rozhledna stojí ve své původní podobě na vrcholu hory Žalý dodnes. Původní hostinec (roubená dřevěná stavba) však na přelomu 19. a 20. století shořel. Byl nahrazen lehkou montovanou dřevěnou stavbou, která byla původně součástí Zemské Jubilejní Výstavy. Stavba zde stála až do druhé světové války, kdy byla během okupace zničena. Od té doby až do roku 2008 zde stály pouze základy původní stavby a tradice čekala na své znovuzrození.
Orlické Záhoří
Název obce Orlické Záhoří vznikl v roce 1951 sloučením dříve samostatných obcí Trčkov, Bedřichovka, Zelenka, Jadrná, Černá Voda a Kunštát v Čechách. Vznik Kunštátu se klade do let 1590-1600 a je spojen s působením dřevařů a sklářů. Orlické Záhoří (680-745 m.n.m.) se rozkládá v údolí Divoké Orlice na česko-polské hranici. Leží mezi hřebeny Orlických hor a na straně polské hor Bystřických. Státní hranici zde kopíruje řeka Divoká Orlice, pramenící na území Polska v rozsáhlých rašeliništích. [Číst více…]
Hořice
Dobré klimatické podmínky zdejší krajiny přilákaly první obyvatele již v období paleolitu a po nich se zde vystřídala celá řada mladších kultur. První středověká osada s tvrzí je doložena na vrchu Gothard (352 m), na němž pražští premonstráti zakládají v polovině 12. století kostelík zasvěcený sv. Gothardovi. Jeho jméno se později vžilo pro pojmenování celého návrší.
Vrbice
Ze součastníků již málokdo ví, že na vrbickém Kastelu 445 m. n. m. v období 2. světové války stávala rozhledna. Byla vystavěna Československou armádou kolem roku 1937 a plnila úkol triangulačního bodu. Těch bylo v okolí několik, ale tato rozhledna (pokud ji můžeme takto nazývat) je zdaleka předčila svou výškou. Měřila úctyhodných 37 metrů. Bylo možno spatřit Kunětickou horu, Pardubicko, Hradecko, Sněžku a celé panoráma Orlických hor. Rozhlednu vojáci zbudovali z dřevěné konstrukce. Rozhledna během své existence sice nebyla volně přístupná, ale pamětníci vyprávějí, že na rozhlednu vylezli skoro každou neděli. Po skončení okupace v květnu 1945 zavlála na vrcholu rozhledny československá vlajka, kterou tam díky obratnému kousku vztyčil pan Miroslav Kašpar.
Žacléř
Žacléř je spolu s Trutnovem, Dvorem Králové a Hostinným nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska. Za svůj pradávný vznik vděčí procházející zemské Slezské stezce, která spojovala Trutnov s Vratislaví. Pro ochranu této stezky byl pravděpodobně ještě ve 13. století na skalní ostruze vystavěn hrad Ccheczler (Žacléř), který dal základ vzniku nového sídla – vsi, později města Bornflos – Bärenstadt – Schatzlar – Žacléř. Předpokládá se, že hrad vznikl v průběhu kolonizace Čech za vlády Přemysla Otakara II, někdy kolem roku 1260. První písemná zmínka o hradu je z roku 1334, kdy ho král Jan Lucemburský se svým synem Karlem zastavil Bertholdovi z Lípy.
Osičina Vojenice
Nejvyšší rozhlednu Orlických hor a Podhůří (53m), postavenou v roce 2004, budeme hledat podle názvu kopce Osičina při silnici mezi obcemi Vojenice a Záhornice, přibližně osm kilometrů od Opočna. Na plochém vrcholu kopce v nadmořské výšce 416 m n. m. spatříme kovovou vyhlídku (telekomunikační stožár) a po absolvování 165 schodů je nám odměnou krásná vyhlídka do širokého kraje, které dominuje pohled na Orlické hory. V zalesněném údolí pod rozhlednou můžeme navštívit poklidné poutní místo s kaplí Pany Marie z roku 1889 s křížovou cestou, studánkou s pitnou vodou a dřevěným altánkem pro odpočinek.
Úpice
Město Úpice – centrum Jestřebích hor – leží v údolí řeky Úpy v Krkonošském podhůří. Vzniklo v údolí lemovaném lesy a výšinami, střeží ho kopce Velbaba (481 m n. m.) a Kvíčala ( 469 m n. m.). Náleží k němu kdysi samostatná obec Radeč. Úpice vznikla jako strážní osada na odbočce zemské stezky do Slezska u brodu přes řeku Úpu.
Hrad a zámek Staré hrady
První písemná zmínka o tvrzi Stará je z roku 1340 v závěti Arnošta ze Staré. V ní věnuje tvrz i s přilehlými vesnicemi a pozemky své manželce Adličce. Páni ze Staré byli tehdy nejvýznamnějším rodem v okolí. Arnošt byl hejtmanem v Kladsku a jeho rodovým sídlem byla právě tvrz Stará. Zde se také pravděpodobně narodil jeho syn, budoucí první arcibiskup pražský – Arnošt z Pardubic. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- 7
- Další stránka »










