Nejstarší úpická dřevěná stavební památka je prvně doložena v gruntovních knihách z r. 1559. Je  považována za klenot české lidové architektury. Stavba téměř v původní podobě pochází z roku 1620 i když ještě v přední části mívala pavlač a ve štítě dva kalichy. Postavena byla jako patrový hostinec z hrubých trámů a neotesaných klád. A jako restaurace sloužila až do roku 1990. Byla uzavřena a pomalu začala chátrat. Přešla však do majetku města  Úpice a díky obětavému úsilí občanského sdružení „Chalupění“ byla zrekonstruována a 17. června 2007 slavnostně otevřena a znovu zpřístupněna veřejnosti. Funguje jako chráněná dílna, kde je možné seznámit se s tradičními řemesly.

[Číst více…]

Strategický význam Úpice podtrhuje i pověst o odražení tatarského vpádu v r. 1421, nazývaná Úpičtí rytíři. Je velmi pravděpodobné, že Úpice jako strážní osada vznikla mnohem dříve, než Tas z Vízmburku postavil r. 1279 nad Havlovicemi hrad Vízmburk. S ním byla neodmyslitelně spojena i jako pozdější městečko až do zániku hradu v r. 1447 a do následného spojení s náchodským panstvím.

[Číst více…]

Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech – břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům – lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí – fojty. [Číst více…]