Jedinečný barokní komplex založený F. A. Šporkem, jehož stavba byla zahájena r. 1692. Nejprve byla vybudována lázeňská budova při léčivých pramenech, 1695 byly již lázně v provozu. Z počátku se dřevěné stavby postupně nahrazovaly kamennými budovami. Kolem roku 1710 stavební činnost vrcholila. V tomto roce byla na místě provizorní lázeňské budovy postavena vznosná stavba určená nejen k veřejnému provozu, ale i k ubytování rodiny hrabětě Šporka.
Ratibořice
Empírově upravený barokní zámek Ratibořice, známý z díla spisovatelky Boženy Němcové „Babička“, leží v údolí řeky Úpy, nazvaném Babiččino údolí. Zámek se nachází na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, nedaleko města České Skalice. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické zámecké interiéry z 19. a počátku 20. století a navíc i další objekty, připomínající děj Babičky, např. Staré bělidlo, Viktorčin splav, Ludrův mlýn, Panskou hospodu.
[Číst více…]
Kumburk
Okolnosti založení hradu Kumburku, dříve zvaného Goldenburk nebo Kolburk, nejsou dostatečně známy. Z pozdějších písemných zpráv se jeví jako pravděpodobné, že hrad založili okolo roku 1300 příslušníci mocného rodu Hronoviců (zvaného též Načeratici), kteří přišli do této oblasti snad již v polovině 13. století. Byl to především Pakoslav, s nímž zřejmě bezprostředně souvisí založení Staré Paky. První známý majitel Kumburku je z písemných zmínek Markvart z Goldenburka ze starého severočeského rodu markvartických Vartemberků.
Úpice
Město Úpice – centrum Jestřebích hor – leží v údolí řeky Úpy v Krkonošském podhůří. Vzniklo v údolí lemovaném lesy a výšinami, střeží ho kopce Velbaba (481 m n. m.) a Kvíčala ( 469 m n. m.). Náleží k němu kdysi samostatná obec Radeč. Úpice vznikla jako strážní osada na odbočce zemské stezky do Slezska u brodu přes řeku Úpu.
Hrad a zámek Staré hrady
První písemná zmínka o tvrzi Stará je z roku 1340 v závěti Arnošta ze Staré. V ní věnuje tvrz i s přilehlými vesnicemi a pozemky své manželce Adličce. Páni ze Staré byli tehdy nejvýznamnějším rodem v okolí. Arnošt byl hejtmanem v Kladsku a jeho rodovým sídlem byla právě tvrz Stará. Zde se také pravděpodobně narodil jeho syn, budoucí první arcibiskup pražský – Arnošt z Pardubic. [Číst více…]
Úpice – dřevěnka
Nejstarší úpická dřevěná stavební památka je prvně doložena v gruntovních knihách z r. 1559. Je považována za klenot české lidové architektury. Stavba téměř v původní podobě pochází z roku 1620 i když ještě v přední části mívala pavlač a ve štítě dva kalichy. Postavena byla jako patrový hostinec z hrubých trámů a neotesaných klád. A jako restaurace sloužila až do roku 1990. Byla uzavřena a pomalu začala chátrat. Přešla však do majetku města Úpice a díky obětavému úsilí občanského sdružení „Chalupění“ byla zrekonstruována a 17. června 2007 slavnostně otevřena a znovu zpřístupněna veřejnosti. Funguje jako chráněná dílna, kde je možné seznámit se s tradičními řemesly.
Úpice
Strategický význam Úpice podtrhuje i pověst o odražení tatarského vpádu v r. 1421, nazývaná Úpičtí rytíři. Je velmi pravděpodobné, že Úpice jako strážní osada vznikla mnohem dříve, než Tas z Vízmburku postavil r. 1279 nad Havlovicemi hrad Vízmburk. S ním byla neodmyslitelně spojena i jako pozdější městečko až do zániku hradu v r. 1447 a do následného spojení s náchodským panstvím.
Žacléř
Žacléř je spolu s Trutnovem, Dvorem Králové a Hostinným nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska. Za svůj pradávný vznik vděčí procházející zemské Slezské stezce, která spojovala Trutnov s Vratislaví. Pro ochranu této stezky byl pravděpodobně ještě ve 13. století na skalní ostruze vystavěn hrad Ccheczler (Žacléř), který dal základ vzniku nového sídla – vsi, později města Bornflos – Bärenstadt – Schatzlar – Žacléř. Předpokládá se, že hrad vznikl v průběhu kolonizace Čech za vlády Přemysla Otakara II, někdy kolem roku 1260. První písemná zmínka o hradu je z roku 1334, kdy ho král Jan Lucemburský se svým synem Karlem zastavil Bertholdovi z Lípy.
Osičina Vojenice
Nejvyšší rozhlednu Orlických hor a Podhůří (53m), postavenou v roce 2004, budeme hledat podle názvu kopce Osičina při silnici mezi obcemi Vojenice a Záhornice, přibližně osm kilometrů od Opočna. Na plochém vrcholu kopce v nadmořské výšce 416 m n. m. spatříme kovovou vyhlídku (telekomunikační stožár) a po absolvování 165 schodů je nám odměnou krásná vyhlídka do širokého kraje, které dominuje pohled na Orlické hory. V zalesněném údolí pod rozhlednou můžeme navštívit poklidné poutní místo s kaplí Pany Marie z roku 1889 s křížovou cestou, studánkou s pitnou vodou a dřevěným altánkem pro odpočinek.
Vrbice
Ze součastníků již málokdo ví, že na vrbickém Kastelu 445 m. n. m. v období 2. světové války stávala rozhledna. Byla vystavěna Československou armádou kolem roku 1937 a plnila úkol triangulačního bodu. Těch bylo v okolí několik, ale tato rozhledna (pokud ji můžeme takto nazývat) je zdaleka předčila svou výškou. Měřila úctyhodných 37 metrů. Bylo možno spatřit Kunětickou horu, Pardubicko, Hradecko, Sněžku a celé panoráma Orlických hor. Rozhlednu vojáci zbudovali z dřevěné konstrukce. Rozhledna během své existence sice nebyla volně přístupná, ale pamětníci vyprávějí, že na rozhlednu vylezli skoro každou neděli. Po skončení okupace v květnu 1945 zavlála na vrcholu rozhledny československá vlajka, kterou tam díky obratnému kousku vztyčil pan Miroslav Kašpar.










