Fascinující, úchvatné, divoké a tajuplné je skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí. Dlouhé hřebeny, klikaté cestičky, úzké soutěsky a hlavně skalní věže roztodivných tvarů jakoby ani nebyly dílem přírody. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak dech beroucí výhled ze zříceniny skalního hradu Střmen. Je sice určen pouze návštěvníkům, kteří nemají strach z výšek, ale určitě stojí za to, neboť alespoň na malou chvíli dává i obyčejným smrtelníkům možnost okusit ten nepopsatelný pocit, který na vrcholcích skalních věží zažívá každý horolezec – nekonečný pocit svobody.
Teplické skály – „Párátko“
Skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí.
Teplické skály – „Kanec a pes“
Skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí.
Krkonoše – pramen Labe
Labe se řadí mezi nejdelší řeky Evropy. Délka vodního toku je 1154 km. Pramení v Krkonošském národním parku a protéká Českou republikou i Německem (796 km), kde se vlévá do Severního moře.
Krkonoše – Sněžka
Hora Sněžka je se svými 1603 metry nejvyšší horou nejen Krkonoš, ale i celé České republiky. Skalnatým vrcholem hory Sněžky, který má rozlohu asi 30 akrů, prochází česko-polská hranice. Na severní polské straně se svahy Sněžky svažují do údolí řeky Lomničky. Jižní svahy na české straně spadají do Obřího dolu, západní klesají na Úpské rašeliniště a východní přechází v Obří hřeben. Jméno Sněžka vzniklo z původního pojmenování Sněžná, odvozeného od stavu „sněhem pokrytá“. Než se však současné jméno hory v roce 1823 ustálilo, jejím prvním jménem byl Pahrbek Sněžný, Sněžovka a občas se jí říkalo i Sněhovka.
Jiráskova chata Dobrošov
Nad obcí Dobrošov, ležícího nedaleko Náchoda, se vypíná stejnojmenný vyhlídkový vrch. Na něm byla v letech 1912-1914 postavena Jiráskova chata dle návrhu známého architekta D. Jurkoviče. Kousek od chaty stojí kříž připomínající oběti morové nákazy v roce 1713 a kamenný obelisk na památku padlým v první světové válce.
Pomník – Babička s dětmi
Babiččino údolí bylo vyhlášeno Státní přírodní rezervací v roce 1952. Název Babiččino údolí však pochází již z roku 1878. Tehdy jej tak nazval Otakar Jedlička – lékař a spisovatel ze Smiřic. Původně šlechtický majetek má dnes rozlohu 780 ha a najdeme v něm mnoho kulturních památek a přírodních krás.
Barunčina škola
V prostředí staré roubené školy, kterou spisovatelka v dětství navštěvovala, se každoročně v květnu a červnu máte možnost setkat s panem učitelem, s Barunkou a jejími sourozenci a spolužáky, které představují děti z folklorního souboru Barunka z České Skalice. Můžete být svědky části stylizovaného školního vyučování, včetně hodiny zpěvu, češtiny, ale i dětských letních her, tanců a písniček. [Číst více…]
Adršpašské skály
Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály byla vyhlášena již v roce 1933 na rozloze 1771 ha k ochraně zachovalých celků skalních měst. Chráněné území je od 1. 6. 2015 ve správě regionálního pracoviště Východní Čechy AOPK ČR.
Adršpašské skály
Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem Střední Evropy. Skalní město na severu východních Čech fascinuje turisty a vandrovníky už od 18. století; tehdy několikadenní požár zničil okolní bujnou vegetaci. Vynikla tak krása skvostných pískovcových útvarů. Od této doby tu začaly vznikat turistické stezky a horolezci postupně dobývali jeden skalní útvar za druhým. Z 18. století pochází také většina pojmenování místních skalisek. Mezi nejznámější patří Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Džbán nebo Sloní náměstí.










