Území na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje bylo osídleno již kolem roku 40 000 př.n.l. v období mladšího paleolitu. První historicky doložená zpráva o Jaroměři je datována až rokem 1126, kdy na místě kostela sv. Mikuláše stál hrad, založený přemyslovským knížetem Jaromírem. Jako město je prvně připomínáno v roce 1298 za vlády Václava II., kdy hradiště bylo pravděpodobně povýšeno Přemyslem Otakarem II. na královské město, patřící od roku 1307 manželce Vaclava II. Elišce Rejčce jako věnné město českých královen.

[Číst více…]

Mimo hlavních opěrných mocenských bodů, vybudovaných ve 13. století – hradů Potštejn a Litic, byl významný i menší hrádek na skalnatém ostrohu na řekou Zdobnicí, pojmenovaný Waldenberg. O jeho původním vzezření nic nevíme, zmiňován je až ve výčtu statků, navrácených králem dědicům potrestaného Mikuláše z Potštejna. Během let se jméno Waldemberg zkracovalo na Walmberg, až se ustálil dnešní název Vamberk. [Číst více…]

Nejhezčí pohled na tohle překrásné historické město je z Bílé věže, která byla dostavěna v roce 1580. Pro turisty je velmi atraktivní také gotický chrám sv. Ducha, který stojí na Velkém náměstí. Pochází ze 14. století, z doby, kdy byl pochován Jan Žižka z Trocnova. Obdivovat zde můžete také obrovské sladkovodní akvárium, které je svými rozměry největší v Evropě. Naleznete jej v Baarově ulici. Velmi známým a vyhlášeným místem jsou královéhradecké městské lázně. Zajímavou atrakcí, hlavně pro děti, je parníček Hradec, který o víkendech vyplouvá asi na hodinovou plavbu po Labi. [Číst více…]

Historie zámku v Novém Městě nad Metují je téměř totožná s historií města. Zámek je nedílnou součástí městské památkové rezervace. Byl založen v roce 1501 Janem Černčickým z Kacova. 
Následující majitelé Pernštejnové se zasloužili o zařazení Nového Města nad Metují mezi perly renesančních měst. Každý další majitel novoměstského panství přispěl něčím zajímavým k rozvoji města, ať to byli Štubenberkové, Trčkové z Lípy, Lesliové a další. V polovině 17. století byl zámek barokně přestavěn. 

[Číst více…]

Jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor je město Dobruška. Jeho poloha na křižovatce starých obchodních cest z něho učinila přirozené spádové středisko celé okolní oblasti. Nejstarší písemná zpráva o Dobrušce jako o městě je již z roku 1320. Od 16. století se město stalo hospodářským centrem rozkvétajícího východočeského dominia Trčků z Lípy. Ve století 19. se na Dobrušsku vytvořilo jedno z regionálních ohnisek národního obrození. Dnešní Dobruška má přes 7000 obyvatel a tvoří administrativní, hospodářské a kulturní centrum širokého okolí.  [Číst více…]

Malé městečko v Podkrkonoší v údolí Labe – které mělo již ve 13. století právo obchodovat se solí a roku 1424 odolalo Žižkovu obléhání. V roce 1610 vyhořelo. Středověké město se čtvercovým náměstím bylo založeno pravděpodobně kolem roku 1260. Hostinné se řadí k nejhodnotnějším památkovým městům východních Čech. Centrum města je tvořeno čtvercovým náměstím, obklopeným měšťanskými domy s podloubím ze 16.-18. století. Uprostřed náměstí se nachází raně barokní morový sloup postavený v roce 1678. Na jeho západní straně je umístěna budova renesanční radnice. Je to původně pozdně gotická stavba z roku 1525, renesančně přestavěná v roce letech 1570-1600. V jejím průčelí trůní dva obři (Ronaldi), v rukou mají štíty a meče. [Číst více…]

Název obce Orlické Záhoří vznikl v roce 1951 sloučením dříve samostatných obcí Trčkov, Bedřichovka, Zelenka, Jadrná, Černá Voda a Kunštát v Čechách. Vznik Kunštátu se klade do let 1590-1600 a je spojen s působením dřevařů a sklářů. Orlické Záhoří (680-745 m.n.m.) se rozkládá v údolí Divoké Orlice na česko-polské hranici. Leží mezi hřebeny Orlických hor a na straně polské hor Bystřických. Státní hranici zde kopíruje řeka Divoká Orlice, pramenící na území Polska v rozsáhlých rašeliništích. [Číst více…]

Špindlerův Mlýn leží u soutoku Labe a Dolského potoka v nadmořské výšce 710 m n. m. a žije zde okolo 1200 trvale žijících obyvatel. Výjimečné klimatické podmínky a rozmanitá horská příroda přispěly k tomu, že se Špindlerův Mlýn postupně přeměnil v jedno z nejvýznamnějších a nejvyhledávanějších středisek cestovního ruchu v České republice. Široké možnosti sportovního vyžití a možnost aktivního odpočinku jsou hlavními důvody, proč se Špindlerův Mlýn stal celoročně navštěvovanou lokalitou. Špindlerův Mlýn je nejen ideálním místem pro všechny druhy zimních sportů, ale celoročně nabízí také jedinečné možnosti vysokohorské turistiky, cykloturistiky a nepřeberné množství dalších sportovních aktivit.

[Číst více…]

Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech – břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům – lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí – fojty. [Číst více…]

Strategický význam Úpice podtrhuje i pověst o odražení tatarského vpádu v r. 1421, nazývaná Úpičtí rytíři. Je velmi pravděpodobné, že Úpice jako strážní osada vznikla mnohem dříve, než Tas z Vízmburku postavil r. 1279 nad Havlovicemi hrad Vízmburk. S ním byla neodmyslitelně spojena i jako pozdější městečko až do zániku hradu v r. 1447 a do následného spojení s náchodským panstvím.

[Číst více…]