Jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor je město Dobruška. Jeho poloha na křižovatce starých obchodních cest z něho učinila přirozené spádové středisko celé okolní oblasti. Nejstarší písemná zpráva o Dobrušce jako o městě je již z roku 1320. Od 16. století se město stalo hospodářským centrem rozkvétajícího východočeského dominia Trčků z Lípy. Ve století 19. se na Dobrušsku vytvořilo jedno z regionálních ohnisek národního obrození. Dnešní Dobruška má přes 7000 obyvatel a tvoří administrativní, hospodářské a kulturní centrum širokého okolí. [Číst více…]
Dobruška – domek F. V. Heka
Dobrušské muzeum začalo vznikat ve dvacátých letech dvacátého století. Vzniklo z iniciativy místních spolků a organizací, především Klubu českých turistů, Sokola, Městské spořitelny a dalších. První kroky k jeho založení se datují rokem 1924. O rok později byl při místním Klubu českých turistů ustaven muzejní odbor. Výzva k obyvatelům města pomohla za dva roky nashromáždit na 200 sbírkových předmětů, mezi nimiž byly i unikáty, dodnes tvořící nejcennější exempláře muzejních sbírek. Vůdčí osobností, která stála u zrodu dobrušského muzea, byl poštmistr a starosta města Václav Malý. [Číst více…]
Doudleby nad Orlicí
Doudlebský zámek stojí v parku na okraji obce. Je postaven v renesančním slohu, který doplňují barokizující prvky. Stavba je čtyřkřídlá, má čtvercové nádvoří, v přízemí je arkádový ochoz, zaklenutý křížovou klenbou. V patře nad arkádami obklopuje nádvoří zděná pavlač, z níž seč vchází do jednotlivých místností. [Číst více…]
Dvůr Králové nad Labem
Existence Dvora Králové nad Labem je poprvé doložena roku 1260 – jako královský manský obvod. Nemáme bohužel bližší informace o tom, odkdy patřil králi nebo kdy došlo k povýšení osady na město. Za krále Václava II. byl zdejší manský obvod připojen k Trutnovu. Roku 1316 byl Dvůr Králové přechodně zastaven Janem Lucemburským Půtovi z Turgova (v „Majestas Carolina“ je Dvůr jmenován mezi zastavitelnými královskými městy). Roku 1340 byli obyvatelé města osvobozeni králem od pravomoci krajských úředníků a soudců ve věcech popravy a cúdy a toto privilegium jim bylo opětovně přiznáváno každým dalším panovníkem, tzn. že v soudních a jiných věcech byli obyvatelé postaveni přímo pod krále nebo zemského správce.
Hnědý vrch
Nejvyšší rozhledna v Krkonoších se nachází na Hnědém vrchu nad Pecí pod Sněžkou nedaleko od výstupní stanice sedačkové lanové dráhy. Rozhledna je umístěna v nadmořské výšce 1 207 metrů nad mořem. Hlavní vyhlídková plošina je ve výšce 27 metrů nad zemí, celkem měří rozhledna 30,85 m.
Hořice
Dobré klimatické podmínky zdejší krajiny přilákaly první obyvatele již v období paleolitu a po nich se zde vystřídala celá řada mladších kultur. První středověká osada s tvrzí je doložena na vrchu Gothard (352 m), na němž pražští premonstráti zakládají v polovině 12. století kostelík zasvěcený sv. Gothardovi. Jeho jméno se později vžilo pro pojmenování celého návrší.
Horní Maršov
Horská bouda Jelenka
Hostinné
Malé městečko v Podkrkonoší v údolí Labe – které mělo již ve 13. století právo obchodovat se solí a roku 1424 odolalo Žižkovu obléhání. V roce 1610 vyhořelo. Středověké město se čtvercovým náměstím bylo založeno pravděpodobně kolem roku 1260. Hostinné se řadí k nejhodnotnějším památkovým městům východních Čech. Centrum města je tvořeno čtvercovým náměstím, obklopeným měšťanskými domy s podloubím ze 16.-18. století. Uprostřed náměstí se nachází raně barokní morový sloup postavený v roce 1678. Na jeho západní straně je umístěna budova renesanční radnice. Je to původně pozdně gotická stavba z roku 1525, renesančně přestavěná v roce letech 1570-1600. V jejím průčelí trůní dva obři (Ronaldi), v rukou mají štíty a meče. [Číst více…]
Hrad a zámek Staré hrady
První písemná zmínka o tvrzi Stará je z roku 1340 v závěti Arnošta ze Staré. V ní věnuje tvrz i s přilehlými vesnicemi a pozemky své manželce Adličce. Páni ze Staré byli tehdy nejvýznamnějším rodem v okolí. Arnošt byl hejtmanem v Kladsku a jeho rodovým sídlem byla právě tvrz Stará. Zde se také pravděpodobně narodil jeho syn, budoucí první arcibiskup pražský – Arnošt z Pardubic. [Číst více…]










