Skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí.
Teplické skály – „Řeznická sekyra“
Fascinující, úchvatné, divoké a tajuplné je skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí. Dlouhé hřebeny, klikaté cestičky, úzké soutěsky a hlavně skalní věže roztodivných tvarů jakoby ani nebyly dílem přírody. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak dech beroucí výhled ze zříceniny skalního hradu Střmen. Je sice určen pouze návštěvníkům, kteří nemají strach z výšek, ale určitě stojí za to, neboť alespoň na malou chvíli dává i obyčejným smrtelníkům možnost okusit ten nepopsatelný pocit, který na vrcholcích skalních věží zažívá každý horolezec – nekonečný pocit svobody.
Teplické skály – „Kanec a pes“
Skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí.
Špindlerův Mlýn
Špindlerův Mlýn leží u soutoku Labe a Dolského potoka v nadmořské výšce 710 m n. m. a žije zde okolo 1200 trvale žijících obyvatel. Výjimečné klimatické podmínky a rozmanitá horská příroda přispěly k tomu, že se Špindlerův Mlýn postupně přeměnil v jedno z nejvýznamnějších a nejvyhledávanějších středisek cestovního ruchu v České republice. Široké možnosti sportovního vyžití a možnost aktivního odpočinku jsou hlavními důvody, proč se Špindlerův Mlýn stal celoročně navštěvovanou lokalitou. Špindlerův Mlýn je nejen ideálním místem pro všechny druhy zimních sportů, ale celoročně nabízí také jedinečné možnosti vysokohorské turistiky, cykloturistiky a nepřeberné množství dalších sportovních aktivit.
Rychnov nad Kněžnou
Kolowratský zámek spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách. Autorem této ojedinělé architektonické kompozice je slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel. V Rychnovském zámku je veřejnosti přístupná zámecká obrazárna, kde naleznete skvosty českého a světového malířství od poloviny 15. století. [Číst více…]
Ratibořice
Empírově upravený barokní zámek Ratibořice, známý z díla spisovatelky Boženy Němcové „Babička“, leží v údolí řeky Úpy, nazvaném Babiččino údolí. Zámek se nachází na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, nedaleko města České Skalice. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické zámecké interiéry z 19. a počátku 20. století a navíc i další objekty, připomínající děj Babičky, např. Staré bělidlo, Viktorčin splav, Ludrův mlýn, Panskou hospodu.
[Číst více…]
Potštejn
Bylo nebylo. Na hradě Potštejně sídlil ve 14. století odbojný rytíř Mikuláš, který se svými kumpány trýznil okolí. Přepadával kupce, loupil a kradl, požadoval za zajatce výkupné a dobýval okolní tvrze. Ke svému počínání neměl důvod dobrý, ale ani ne úplně špatný – šlo o rodinnou mstu. Oko za oko, zub za zub – to byl železný zákon středověku. [Číst více…]
Potštejn
Barokní zámek postavený náhradou za zbořený hrad. Zámek Potštejn si nechal postavit hrabě Jan Ludvík Harbuval de Chamaré v letech 1749 – 1755 podle vlastního návrhu jako náhradu za zpustlý starý hrad. Zámek sloužil jako rodinné sídlo a také pro potřeby úřednictva přilehlé manufaktury. Je to barokní jednopatrová budova s malým středovým nádvořím. V průčelí nad vstupní branou s balkonem jsou erby rodu Chamaré a Dobřenských. [Číst více…]
Pomník – Babička s dětmi
Babiččino údolí bylo vyhlášeno Státní přírodní rezervací v roce 1952. Název Babiččino údolí však pochází již z roku 1878. Tehdy jej tak nazval Otakar Jedlička – lékař a spisovatel ze Smiřic. Původně šlechtický majetek má dnes rozlohu 780 ha a najdeme v něm mnoho kulturních památek a přírodních krás.
Police nad Metují
Na počátku 13. století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. Podle některých se tak stalo roku 1201, přičemž mnich se prý jmenoval Jurik, podle jiných to byl Vitališ. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1213 v darovací listině, kterou král Přemysl Otakar I.daroval území polického újezdu Břevnovskému klášteru (Tyto informace jsou považovány za padělky označované jako „Falsa břevnovská“, nicméně data v nich obsažená o původu Police se pravděpodobně zakládají na pravdivých údajích pocházející z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou bylo darování krajiny Břevnovskému klášteru potvrzeno, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho název. [Číst více…]










