Žacléř je spolu s Trutnovem, Dvorem Králové a Hostinným nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska. Za svůj pradávný vznik vděčí procházející zemské Slezské stezce, která spojovala Trutnov s Vratislaví. Pro ochranu této stezky byl pravděpodobně ještě ve 13. století na skalní ostruze vystavěn hrad Ccheczler (Žacléř), který dal základ vzniku nového sídla – vsi, později města Bornflos – Bärenstadt – Schatzlar – Žacléř. Předpokládá se, že hrad vznikl v průběhu kolonizace Čech za vlády Přemysla Otakara II, někdy kolem roku 1260. První písemná zmínka o hradu je z roku 1334, kdy ho král Jan Lucemburský se svým synem Karlem zastavil Bertholdovi z Lípy. 

[Číst více…]

Dobré klimatické podmínky zdejší krajiny přilákaly první obyvatele již v období paleolitu a po nich se zde vystřídala celá řada mladších kultur. První středověká osada s tvrzí je doložena na vrchu Gothard (352 m), na němž pražští premonstráti zakládají v polovině 12. století kostelík zasvěcený sv. Gothardovi. Jeho jméno se později vžilo pro pojmenování celého návrší.

[Číst více…]

Dobrušské muzeum začalo vznikat ve dvacátých letech dvacátého století. Vzniklo z iniciativy místních spolků a organizací, především Klubu českých turistů, Sokola, Městské spořitelny a dalších. První kroky k jeho založení se datují rokem 1924. O rok později byl při místním Klubu českých turistů ustaven muzejní odbor. Výzva k obyvatelům města pomohla za dva roky nashromáždit na 200 sbírkových předmětů, mezi nimiž byly i unikáty, dodnes tvořící nejcennější exempláře muzejních sbírek. Vůdčí osobností, která stála u zrodu dobrušského muzea, byl poštmistr a starosta města Václav Malý. [Číst více…]

Existence Dvora Králové nad Labem je poprvé doložena roku 1260 – jako královský manský obvod. Nemáme bohužel bližší informace o tom, odkdy patřil králi nebo kdy došlo k povýšení osady na město. Za krále Václava II. byl zdejší manský obvod připojen k Trutnovu. Roku 1316 byl Dvůr Králové přechodně zastaven Janem Lucemburským Půtovi z Turgova (v „Majestas Carolina“ je Dvůr jmenován mezi zastavitelnými královskými městy). Roku 1340 byli obyvatelé města osvobozeni králem od pravomoci krajských úředníků a soudců ve věcech popravy a cúdy a toto privilegium jim bylo opětovně přiznáváno každým dalším panovníkem, tzn. že v soudních a jiných  věcech byli obyvatelé postaveni přímo pod krále nebo zemského správce.

[Číst více…]

Starobylá ves, založená před rokem 1350, z doby Karla IV., leží v Deštenské pahorkatině v průměrné výšce 650 m n. m., v kouzelném údolí říčky Bělé a Deštenského potoka. Na severovýchodní straně ji rámuje zalesněný hřeben Orlických hor s Velkou a Malou Deštnou, na západě pak vrchol Špičáku. Byla založena hluboko v lesích, táhnoucích se až do Hradce Králové. Patřila cysterciákům z kláštera Svaté Pole u Třebechovic. Nejstarší písemná listina pochází z roku 1362.

[Číst více…]

Jičín se nachází asi 85 km severovýchodně od Prahy v krásném prostředí Českého Ráje. Původní sídlo vzniklo kolem roku 1300 v místech dnešního Starého Města. Jičín byl budován kolem pravidelného obdélníkového náměstí se šachovnicovou sítí ulic. V minulosti bylo město chráněno hradbami se zesílenými baštami a obklopeno příkopem. Části opevnění jsou dodnes dochovány po celém obvodu historického středu města. Největší rozmach město zažilo za vlády Albrechta z Valdštejna, který z něj učinil centrum svého panství. Albrecht dal Jičín velkoryse přestavět a dokonce zde razil vlastní mince. Do dnešní doby si město zachovalo historický ráz a jeho návštěva zanechá nezapomenutelný zážitek. Historické centrum města tvoří náměstí, které je ze všech stran lemováno podloubím.

[Číst více…]

Na počátku 13. století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. Podle některých se tak stalo roku 1201, přičemž mnich se prý jmenoval Jurik, podle jiných to byl Vitališ. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1213 v darovací listině, kterou král Přemysl Otakar I.daroval území polického újezdu Břevnovskému klášteru (Tyto informace jsou považovány za padělky označované jako „Falsa břevnovská“, nicméně data v nich obsažená o původu Police se pravděpodobně zakládají na pravdivých údajích pocházející z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou bylo darování krajiny Břevnovskému klášteru potvrzeno, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho název. [Číst více…]