Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy se třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélného nádvoří. Události třicetileté války, spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů, ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu. Pro Colloredo – Mansfeldy se stala potřeba reprezentace hlavní silou ovlivňující dění v zámku.
Orlické Záhoří
Název obce Orlické Záhoří vznikl v roce 1951 sloučením dříve samostatných obcí Trčkov, Bedřichovka, Zelenka, Jadrná, Černá Voda a Kunštát v Čechách. Vznik Kunštátu se klade do let 1590-1600 a je spojen s působením dřevařů a sklářů. Orlické Záhoří (680-745 m.n.m.) se rozkládá v údolí Divoké Orlice na česko-polské hranici. Leží mezi hřebeny Orlických hor a na straně polské hor Bystřických. Státní hranici zde kopíruje řeka Divoká Orlice, pramenící na území Polska v rozsáhlých rašeliništích. [Číst více…]
Osičina Vojenice
Nejvyšší rozhlednu Orlických hor a Podhůří (53m), postavenou v roce 2004, budeme hledat podle názvu kopce Osičina při silnici mezi obcemi Vojenice a Záhornice, přibližně osm kilometrů od Opočna. Na plochém vrcholu kopce v nadmořské výšce 416 m n. m. spatříme kovovou vyhlídku (telekomunikační stožár) a po absolvování 165 schodů je nám odměnou krásná vyhlídka do širokého kraje, které dominuje pohled na Orlické hory. V zalesněném údolí pod rozhlednou můžeme navštívit poklidné poutní místo s kaplí Pany Marie z roku 1889 s křížovou cestou, studánkou s pitnou vodou a dřevěným altánkem pro odpočinek.
Pecka
Hrad Pecka stojí na návrší nad stejnojmennou obcí, nacházející se na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Hrad Pecka je jednou z nejvýznamnějších památek v Podkrkonoší. Po kamenném mostě ze 17. století návštěvníci přicházejí k hradní bráně. Nad Škopkovským palácem se zdvihají zbytky hlavní věže. V Harantovském paláci je stálá expozice věnovaná Kryštofu Harantovi, historii hradu a obce a také zde jsou národopisné sbírky. V přízemí si návštěvníci mohou prohlédnout hradní kuchyň se zařízením. Ve sklepení je nová pozoruhodná expozice Hrdelní právo a soudnictví v Čechách. V areálu je také galerie moderního výtvarného umění.
Pevnost Josefov
Jméno získala pevnost po svém zakladateli. Dne 3.října 1780 dohlédl císař Josef II. na položení základního kamene. To se jí ještě říkalo Ples. Tak se nazývala obec, která zde stávala před stavbou. Přejmenována byla až po císařově smrti. Marie Terezie musela vybudovat obranu proti pruskému králi Fridrichu II. Ztratila Slezsko a Kladsko, tamější pevnosti bylo třeba nahradit. Volba padla na tuto oblast, protože zdejší řeky mohly být v případě nutnosti vylity z koryt (vojáci se s municí u pasu ve vodě nemohou pohybovat) a protože se Ples nacházel na nejvyšším přírodním návrší v okolí.
Police nad Metují
Na počátku 13. století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. Podle některých se tak stalo roku 1201, přičemž mnich se prý jmenoval Jurik, podle jiných to byl Vitališ. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1213 v darovací listině, kterou král Přemysl Otakar I.daroval území polického újezdu Břevnovskému klášteru (Tyto informace jsou považovány za padělky označované jako „Falsa břevnovská“, nicméně data v nich obsažená o původu Police se pravděpodobně zakládají na pravdivých údajích pocházející z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou bylo darování krajiny Břevnovskému klášteru potvrzeno, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho název. [Číst více…]
Pomník – Babička s dětmi
Babiččino údolí bylo vyhlášeno Státní přírodní rezervací v roce 1952. Název Babiččino údolí však pochází již z roku 1878. Tehdy jej tak nazval Otakar Jedlička – lékař a spisovatel ze Smiřic. Původně šlechtický majetek má dnes rozlohu 780 ha a najdeme v něm mnoho kulturních památek a přírodních krás.
Potštejn
Bylo nebylo. Na hradě Potštejně sídlil ve 14. století odbojný rytíř Mikuláš, který se svými kumpány trýznil okolí. Přepadával kupce, loupil a kradl, požadoval za zajatce výkupné a dobýval okolní tvrze. Ke svému počínání neměl důvod dobrý, ale ani ne úplně špatný – šlo o rodinnou mstu. Oko za oko, zub za zub – to byl železný zákon středověku. [Číst více…]
Potštejn
Barokní zámek postavený náhradou za zbořený hrad. Zámek Potštejn si nechal postavit hrabě Jan Ludvík Harbuval de Chamaré v letech 1749 – 1755 podle vlastního návrhu jako náhradu za zpustlý starý hrad. Zámek sloužil jako rodinné sídlo a také pro potřeby úřednictva přilehlé manufaktury. Je to barokní jednopatrová budova s malým středovým nádvořím. V průčelí nad vstupní branou s balkonem jsou erby rodu Chamaré a Dobřenských. [Číst více…]
Ratibořice
Empírově upravený barokní zámek Ratibořice, známý z díla spisovatelky Boženy Němcové „Babička“, leží v údolí řeky Úpy, nazvaném Babiččino údolí. Zámek se nachází na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, nedaleko města České Skalice. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické zámecké interiéry z 19. a počátku 20. století a navíc i další objekty, připomínající děj Babičky, např. Staré bělidlo, Viktorčin splav, Ludrův mlýn, Panskou hospodu.
[Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- Další stránka »










