Kolowratský zámek spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách. Autorem této ojedinělé architektonické kompozice je slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel. V Rychnovském zámku je veřejnosti přístupná zámecká obrazárna, kde naleznete skvosty českého a světového malířství od poloviny 15. století. [Číst více…]
Špindlerův Mlýn
Špindlerův Mlýn leží u soutoku Labe a Dolského potoka v nadmořské výšce 710 m n. m. a žije zde okolo 1200 trvale žijících obyvatel. Výjimečné klimatické podmínky a rozmanitá horská příroda přispěly k tomu, že se Špindlerův Mlýn postupně přeměnil v jedno z nejvýznamnějších a nejvyhledávanějších středisek cestovního ruchu v České republice. Široké možnosti sportovního vyžití a možnost aktivního odpočinku jsou hlavními důvody, proč se Špindlerův Mlýn stal celoročně navštěvovanou lokalitou. Špindlerův Mlýn je nejen ideálním místem pro všechny druhy zimních sportů, ale celoročně nabízí také jedinečné možnosti vysokohorské turistiky, cykloturistiky a nepřeberné množství dalších sportovních aktivit.
Teplické skály – „Kanec a pes“
Skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí.
Teplické skály – „Řeznická sekyra“
Fascinující, úchvatné, divoké a tajuplné je skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí. Dlouhé hřebeny, klikaté cestičky, úzké soutěsky a hlavně skalní věže roztodivných tvarů jakoby ani nebyly dílem přírody. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak dech beroucí výhled ze zříceniny skalního hradu Střmen. Je sice určen pouze návštěvníkům, kteří nemají strach z výšek, ale určitě stojí za to, neboť alespoň na malou chvíli dává i obyčejným smrtelníkům možnost okusit ten nepopsatelný pocit, který na vrcholcích skalních věží zažívá každý horolezec – nekonečný pocit svobody.
Teplické skály – „Párátko“
Skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí.
Úpice
Strategický význam Úpice podtrhuje i pověst o odražení tatarského vpádu v r. 1421, nazývaná Úpičtí rytíři. Je velmi pravděpodobné, že Úpice jako strážní osada vznikla mnohem dříve, než Tas z Vízmburku postavil r. 1279 nad Havlovicemi hrad Vízmburk. S ním byla neodmyslitelně spojena i jako pozdější městečko až do zániku hradu v r. 1447 a do následného spojení s náchodským panstvím.
Úpice
Město Úpice – centrum Jestřebích hor – leží v údolí řeky Úpy v Krkonošském podhůří. Vzniklo v údolí lemovaném lesy a výšinami, střeží ho kopce Velbaba (481 m n. m.) a Kvíčala ( 469 m n. m.). Náleží k němu kdysi samostatná obec Radeč. Úpice vznikla jako strážní osada na odbočce zemské stezky do Slezska u brodu přes řeku Úpu.
Úpice – dřevěnka
Nejstarší úpická dřevěná stavební památka je prvně doložena v gruntovních knihách z r. 1559. Je považována za klenot české lidové architektury. Stavba téměř v původní podobě pochází z roku 1620 i když ještě v přední části mívala pavlač a ve štítě dva kalichy. Postavena byla jako patrový hostinec z hrubých trámů a neotesaných klád. A jako restaurace sloužila až do roku 1990. Byla uzavřena a pomalu začala chátrat. Přešla však do majetku města Úpice a díky obětavému úsilí občanského sdružení „Chalupění“ byla zrekonstruována a 17. června 2007 slavnostně otevřena a znovu zpřístupněna veřejnosti. Funguje jako chráněná dílna, kde je možné seznámit se s tradičními řemesly.
Vamberk
Mimo hlavních opěrných mocenských bodů, vybudovaných ve 13. století – hradů Potštejn a Litic, byl významný i menší hrádek na skalnatém ostrohu na řekou Zdobnicí, pojmenovaný Waldenberg. O jeho původním vzezření nic nevíme, zmiňován je až ve výčtu statků, navrácených králem dědicům potrestaného Mikuláše z Potštejna. Během let se jméno Waldemberg zkracovalo na Walmberg, až se ustálil dnešní název Vamberk. [Číst více…]
Vrbice
Ze součastníků již málokdo ví, že na vrbickém Kastelu 445 m. n. m. v období 2. světové války stávala rozhledna. Byla vystavěna Československou armádou kolem roku 1937 a plnila úkol triangulačního bodu. Těch bylo v okolí několik, ale tato rozhledna (pokud ji můžeme takto nazývat) je zdaleka předčila svou výškou. Měřila úctyhodných 37 metrů. Bylo možno spatřit Kunětickou horu, Pardubicko, Hradecko, Sněžku a celé panoráma Orlických hor. Rozhlednu vojáci zbudovali z dřevěné konstrukce. Rozhledna během své existence sice nebyla volně přístupná, ale pamětníci vyprávějí, že na rozhlednu vylezli skoro každou neděli. Po skončení okupace v květnu 1945 zavlála na vrcholu rozhledny československá vlajka, kterou tam díky obratnému kousku vztyčil pan Miroslav Kašpar.










