Liberecký kraj – 4. stránka

Lomnice nad Popelkou

První písemná zpráva o Lomnici nad Popelkou jez r. 1308, kdy ji držel Albert z Valdštejna. Před r. 1397 se Lomnice dostala do drženi Košíků z Rožďalovic a z Lomnice, z nichž Jan Košík se zde připomíná v I. 1397—1422. Protože patřil k odpůrcům krále Václava IV., dobyl Lomnici králův hejtman Hynek Jablonský v r. 1417, ale nakonec byla Janu Kosíkovi udělena milost. Při dobýváni Lomnice se poprvé uvádí zdejší tvrz. Z dalších majitelů se r. 1462 připomíná Aleš ze Sanovala je. 1482 Jan z Černína. R. 1524 prodal Jan Bílský z Kařišova Lomnici Vilému Štěpanickému z Valdštejna. Tenkrát tvořily lomnické zboží tvrz, dvůr a městečko Lomnice a deset vsí. [Číst více…]

Malá Skála – Boučkův statek

Boučkův statek je roubená patrová budova, která je nádhernou ukázkou lidové architektury Maloskalska.

Maloskalská galerie Josefa JÍRY v Boučkově statku představuje sbírku obrazů a plastik více než 120 českých výtvarníků 20. století. Samostatnou část tvoří stálá přehlídka tvorby zdejšího rodáka, akademického malíře Josefa Jíry. V rámci každoročního cyklu Maloskalské výtvarné léto se zde konají příležitostné výstavy soudobých umělců. V prvním patře je umístěna vlastivědná expozice o historii Maloskalska, doplněná dobovými snímky, pohlednicemi a dokumenty, včetně pásma panoramatických rytin, zachycující Jihoseverní spojovací dráhu z Liberce do Pardubic. O vánocích můžete navštívit Český betlém v životní velikosti od Josefa Jíry.

[Číst více…]

Mimoň – Kaple Božího hrobu

Nejstarší archeologické nálezy v Mimoni a okolí jsou z mladší doby kamenné a z doby bronzové. Od 5.stol. se objevují Slované a při významné kupecké stezce.

Počátky města jsou spojené právě s touto procházející kupeckou cestou, zvanou „Záhošťská“ a s majiteli nedalekého strážského panství – Vartemberky. V 11. století je saským kronikářem cesta ze Žitavy přes Jablonné, Mimoň, Kuřívody, Bělou pod Bezdězem, Mladou Boleslav, Čáslav a Jihlavu zmiňována jako stará a těžká (za Kuřívody se později odklonila na Mnichovo Hradiště a Prahu). Tržní osada u brodu při soutoku Ploučnice a Panenského potoka byla osídlována postupně Slovany i německými kolonisty. Zmínky z r. 1352 uvádějí už farní ves.

[Číst více…]

Mumlavský vodopád

Mumlavské vodopády se nachází poblíž rekreačního střediska Harrachov, na řece Mumlava na okraji Mumlavského dolu pod Ptačincem. Jsou nejbohatším vodopádem na vodu řítící se s hukotem po celé šířce koryta do hloubky přibližně 10 metrů. Vodopády zabírají celé řečiště a tvoří v žulové skále obří kotle, tzv. Čertova oka. Jedná se prohlubně, které byly v žulovém podkladu vyhloubeny pohybem vody s kamínky. Nedaleko vodopádů se nachází Mumlavská bouda – původně harrachovská hájovna, dnes výletní restaurace. Vodopády jsou dobře přístupné pěšky i na kole po asfaltové cestě, kde je zákaz vjezdu motorových vozidel. Od Mumlavských vodopádů můžete pokračovat dále na Voseckou boudu.

[Číst více…]

Nisanka

Nová dominanta stojí od roku 2006 na jinak nepříliš výrazném Novoveském hřbetu, který odděluje Lučany nad Nisou a Novou Ves. Po mnoha desetiletích tak vyrostla na Novoveském vrchu, v nadmořské výšce 676 m, další rozhledna na Jablonecku. Jedná se vlastně o telekomunikační věž, která však slouží zároveň turistům, a je tak dobrým příkladem toho, jak se dá spojit užitečné s příjemným. Vež je vysoká 35 m a ochoz se nachází ve výšce 24 m, tedy rovných 700 m. n. m. Rozhledna obdržela i své jméno Nisanka. Příhodný a hezký název vyšel z ankety návštěvníků a byl vybrán z řady dalších návrhů. Rozhledna se tak stala jednou z mála těch, jejichž jméno vzniklo tímto způsobem.

[Číst více…]

Novinský viadukt

V osadě Novina se nachází ojedinělá technická památka. Železniční viadukt na trati z Liberce do České Lípy byl dokončen v roce 1900. Je třicet metrů vysoký, 202 metrů dlouhý a má čtrnáct podpěrných sloupů. Viadukt nevede rovně, ale do oblouku. Při stavbě železnice museli její zakladatelé překonat ještě další technický problém – 700 m vysoký Ještědský hřeben a tak vznikl 802 m dlouhý tunel, který začíná jeden kilometr od železniční stanice Novina a ústí těsně před stanicí Křížany.

[Číst více…]

Nový Bor

Osada Bor vznikla v roce 1692 rozparcelováním pustého dvora statku arnultovického sedláka Raškovského (Arnultovice jsou dnes součástí města, někdy jsou označovány jako Nový Bor II.). Roku 1710 panství převzal rod Kinských. V roce 1757 byla tato osada mající 21 domů prohlášená na žádost hraběte Kinského císařovnou Marií Terezií městem. Povýšením na město získal Nový Bor základní privilegia např.: právo na pořádání čtyř výročních trhů a pondělního trhu týdenního. To značně napomohlo rozvoji obchodu a díky exportním firmám byl zajištěn odbyt i do zahraničí. Největší poptávka byla po skle vyráběném v lesních hutích. [Číst více…]

Obří sud

Známá výletní restaurace nad Lázněmi Libverda je umístěna ve skutečném dřevěném sudu, ke které mu byla později přistavěna další budova. Byla postavena v roce 1931 po vzoru oblíbeného Obřího sudu na Javorníku v sousedním Ještědském pohoří. Protože Obří sud na Javorníku v roce 1974 shořel, zůstává Obří sud v Lázních Libverda jediný v republice.

[Číst více…]

Orloj v Kryštofově údolí

Vznikl přestavbou staré trafostanice. Stavební povolení bylo vydáno v září 2006. Orloj v Kryštofově Údolí není klasickým astrolábem, i když tvůrci orloje některé úpravy později nevylučují. Orloj je osazen 22 řezbovanými figurami, ze kterých je 18 pohybových. Levý horní výklenek je osazen sv. Barborou, pravý výklenek sv. Kryštofem. Mezi výklenky jsou věžní hodiny. Pod těmito hodinami je umístěn ponocný, který zvedáním trubky k ústům a kolem něhož obíhá pejsek, zahajuje v celou hodinu chod pohybových figur. Pod tímto ponocným je reliefní luneta představující život na vesnici jejíž součástí jsou 4 pohybové figury. Po tzv. krmení dochází k otevření oken a prochází pohyblivé procesí dvanácti apoštolů. Ćas je řízen přes satelit, na jižní stěně jsou připravovány sluneční hodiny.

[Číst více…]

Ozubnicová dráha

Stavební délka původní trati Tanvald – Kořenov (tehdy ovšem nazývané Tannwald-Schumburg – Grünthal) byla 7,186 km, provozní jen 6,651 km, což jsou hodnoty odpovídající bezvýznamné lokálce. Trať byla ale stavěna jako součást trasy Liberec – Tanvald – státní hranice s připojením na trať tehdejších pruských státních drah státní hranice – Petersdorf – Hirschberg, takže šlo o trať sice nepatrné délky, ale mezinárodního významu.

[Číst více…]

Lomnice nad Popelkou

Malá Skála – Boučkův statek

Mimoň – Kaple Božího hrobu

Mumlavský vodopád

Nisanka

Novinský viadukt

Nový Bor

Obří sud

Orloj v Kryštofově údolí

Ozubnicová dráha

Trocha informací o naší firmě

O nás

O webu

Seznamy pohlednic

Chybějící pohlednice, kalkulace nových výrobků

Kontakt

Ocenění