Známá výletní restaurace nad Lázněmi Libverda je umístěna ve skutečném dřevěném sudu, ke které mu byla později přistavěna další budova. Byla postavena v roce 1931 po vzoru oblíbeného Obřího sudu na Javorníku v sousedním Ještědském pohoří. Protože Obří sud na Javorníku v roce 1974 shořel, zůstává Obří sud v Lázních Libverda jediný v republice.
Nový Bor
Osada Bor vznikla v roce 1692 rozparcelováním pustého dvora statku arnultovického sedláka Raškovského (Arnultovice jsou dnes součástí města, někdy jsou označovány jako Nový Bor II.). Roku 1710 panství převzal rod Kinských. V roce 1757 byla tato osada mající 21 domů prohlášená na žádost hraběte Kinského císařovnou Marií Terezií městem. Povýšením na město získal Nový Bor základní privilegia např.: právo na pořádání čtyř výročních trhů a pondělního trhu týdenního. To značně napomohlo rozvoji obchodu a díky exportním firmám byl zajištěn odbyt i do zahraničí. Největší poptávka byla po skle vyráběném v lesních hutích. [Číst více…]
Novinský viadukt
Nisanka
Nová dominanta stojí od roku 2006 na jinak nepříliš výrazném Novoveském hřbetu, který odděluje Lučany nad Nisou a Novou Ves. Po mnoha desetiletích tak vyrostla na Novoveském vrchu, v nadmořské výšce 676 m, další rozhledna na Jablonecku. Jedná se vlastně o telekomunikační věž, která však slouží zároveň turistům, a je tak dobrým příkladem toho, jak se dá spojit užitečné s příjemným. Vež je vysoká 35 m a ochoz se nachází ve výšce 24 m, tedy rovných 700 m. n. m. Rozhledna obdržela i své jméno Nisanka. Příhodný a hezký název vyšel z ankety návštěvníků a byl vybrán z řady dalších návrhů. Rozhledna se tak stala jednou z mála těch, jejichž jméno vzniklo tímto způsobem.
Mumlavský vodopád
Mumlavské vodopády se nachází poblíž rekreačního střediska Harrachov, na řece Mumlava na okraji Mumlavského dolu pod Ptačincem. Jsou nejbohatším vodopádem na vodu řítící se s hukotem po celé šířce koryta do hloubky přibližně 10 metrů. Vodopády zabírají celé řečiště a tvoří v žulové skále obří kotle, tzv. Čertova oka. Jedná se prohlubně, které byly v žulovém podkladu vyhloubeny pohybem vody s kamínky. Nedaleko vodopádů se nachází Mumlavská bouda – původně harrachovská hájovna, dnes výletní restaurace. Vodopády jsou dobře přístupné pěšky i na kole po asfaltové cestě, kde je zákaz vjezdu motorových vozidel. Od Mumlavských vodopádů můžete pokračovat dále na Voseckou boudu.
Mimoň – Kaple Božího hrobu
Malá Skála – Boučkův statek
Lomnice nad Popelkou
První písemná zpráva o Lomnici nad Popelkou jez r. 1308, kdy ji držel Albert z Valdštejna. Před r. 1397 se Lomnice dostala do drženi Košíků z Rožďalovic a z Lomnice, z nichž Jan Košík se zde připomíná v I. 1397—1422. Protože patřil k odpůrcům krále Václava IV., dobyl Lomnici králův hejtman Hynek Jablonský v r. 1417, ale nakonec byla Janu Kosíkovi udělena milost. Při dobýváni Lomnice se poprvé uvádí zdejší tvrz. Z dalších majitelů se r. 1462 připomíná Aleš ze Sanovala je. 1482 Jan z Černína. R. 1524 prodal Jan Bílský z Kařišova Lomnici Vilému Štěpanickému z Valdštejna. Tenkrát tvořily lomnické zboží tvrz, dvůr a městečko Lomnice a deset vsí. [Číst více…]
Lidové sady v Liberci
32 metrů vysoká vyhlídková věž se 155 schody je dominantou památkového objektu Lidových sadů. Uváděná výška vychází z dobových zdrojů, některé pozdější údaje uvádějí také výšku 33 nebo 35 metrů a věž doposud nebyla přesně změřena. Vyhlídková věž je zakončena předsazeným vyhlídkovým prostorem s hrázděným zdivem a převýšeným valbovým zastřešením. Do zdi věže je na zahradní straně zapuštěn pískovcový městský znak s letopočtem 1901 připomínajícím dokončení stavby. V polovině padesátých let minulého století byla věž z bezpečnostních důvodů uzavřena a opětovného zpřístupnění veřejnosti se dočkala až v květnu 1998. Kompletní rekonstrukci podle projektu Ing.arch. Františka Čejky provedla liberecká stavební firma Prosperita – Horák. Od května 1998 je vyhlídková věž znovu přístupná veřejnosti.
Liberec
Novorenesanční radnici postavila v letech 1888-1893 známá firma Sachers a Gärtner podle návrhu vídeňského architekta Franze Neumanna, a tak není divu, že svým vzhledem budova připomíná radnici vídeňskou. Nad mohutným vstupním portálem nás upoutá kamenný reliéf znázorňující založení staré i nové radnice a balustrádový balkón, ze kterého hovořily mnohé významné osobnosti. Zajímavá je 65 metrůvysoká hlavní věž, kterou zakončuje plastika rytíře, pozornost si však zaslouží i bohatě zdobené fasády, vzácné vitráže a nádherná obřadní síň, která je skvělou ukázkou precizní řemeslné práce. Přes svůj věk proto zůstává radnice i nadále jedním z nejvzácnějších architektonických klenotů města pod Ještědem. [Číst více…]










