[Číst více…]

Krnov je hornoslezské město v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od města Opavy a 18 km severovýchodně od města Bruntál, v podhůří Nízkého Jeseníku. Leží na soutoku řek Opavy a Opavice, v těsné blízkosti hranic s Polskem. [Číst více…]

Okresní město Opava se rozprostírá v malebné krajině ležící mezi Kružberskou vodní nádrží a Ostravou. První písemná zmínka o Opavě pochází z roku 1195, kolem roku 1215 Opava získala městský statut. 
K nejstarším památkám patří minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, postavený před rokem 1269, impozantní stavbou je děkanský gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. pol. 14. století, kaple sv. Kříže v Opavě-Kateřinkách a mnoho dalších. Raritou je místní Slezské zemské muzeum, které je nejstarším muzeem na území ČR. [Číst více…]

Okresní město Opava se rozprostírá v malebné krajině ležící mezi Kružberskou vodní nádrží a Ostravou. První písemná zmínka o Opavě pochází z roku 1195, kolem roku 1215 Opava získala městský statut. 
K nejstarším památkám patří minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, postavený před rokem 1269, impozantní stavbou je děkanský gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. pol. 14. století, kaple sv. Kříže v Opavě-Kateřinkách a mnoho dalších. Raritou je místní Slezské zemské muzeum, které je nejstarším muzeem na území ČR. [Číst více…]

Podle tvrzení historiků je nutné počátky starého Jablunkova hledat pravděpodobně v místech, kde dnes leží vesnice Hrádek. Tam uprostřed divokých houštin panenských lesů a borů, založila těšínská knížata varovné hradiště, střežící jihovýchodní hranici knížectví. Okolo tohoto hradiště se usazovali první obyvatelé a založili tak novou osadu, později vesnici s názvem Jablunkov. Stalo se tak pravděpodobně ve 12.století.

[Číst více…]

Neoklasicistní rezidenci si nechal roku 1914 podle projektu vídeňského architekta Otto Prutschera postavit jako rodinné sídlo na Hlubčické ulici místní textilní továrník Theodor Flemmich. Přízemí se zimní zahradou sloužilo k reprezentačním účelům (vstupní hala, panský pokoj, lovecký pokoj apod.), první patro bylo využíváno rodinou pro soukromé účely. Provozní místnosti jako kuchyň a prádelna byly umístěny v suterénu. Na realizaci interiérů se podílely především uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte, jmenovitě keramik Michael Powolný a severočeské sklárny, přičemž sám Prutscher vypracoval návrhy na sklenice, porcelán či jídelní příbor.  S největší pravděpodobností se podílel i na tvorbě okolního areálu vily, tvořeného hospodářskou budovou, garáží a skleníkem s pozoruhodnou konstrukcí topného systému.

[Číst více…]