Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi. Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov. [Číst více…]
Hradec nad Moravicí
Již v 9. století zde stávalo slovanské hradiště, vystřídané v 11. století knížecím a ve 13. století královským hradem. V roce 1778 koupil panství rod knížat Lichnovských z Voštic, který započal s empírovou přestavbou. Bylo upraveno okolí a založen přírodně krajinářský park. V 19. století přistavěn tzv. Červený zámek v novogotickém stylu s hradební zdí a Bílou věží.
Kravaře
Jako tvrz je objekt uváděn v pol. 16. století. Dnešní barokní přestavba pochází z let 1721 – 1728. Projektanti přestavby nejsou známí. Předpokádá se, že by jimi mohly být Johan Fischer z Erlachu nebo jeho žák Lucas von Hildebrand. V roce 1920 zámek s přílehlým 20-ti hektarovým parkem a polnostmi koupil Československý stát, který zde zřídil hospodářskou a hospodyňskou školu.
Bruntál
Zámek založili ve 2. polovině 15. století páni z Vrbna, kteří jej ve 2 polovině 16. a počátkem 17. století přestavěli v honosný renesanční zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče. Po bělohorské porážce připadl bruntálský zámek jako konfiskát Řádu německých rytířů. Zámek byl v průběhu třicetileté války silně poškozen, práce najeho obnově byly dokončeny až v roce 1670. Nynější podobu zámek získal pozdně barokní přestavbou v letech 1766 – 1769. Při přestavbě byly zachovány renesanční arkády na nádvoří i hodinová věž a řada dalších stavebních prvků původního zámku, čímž se podařilo vytvořit ojedinělé pozoruhodné spojení renesančního a barokního slohu v jednom objektu. [Číst více…]
Hnojník
Zámek, stojící v centru obce, je spojen se šlechtickým rodem Beessů z Chrostiny. Původně zde však měla už v 15. století stát tvrz, jejíž majitelem byl Stašek z Hnojníka. V 16. století se držitelem sídla stal Václav Pelhřim z Třanovic, který se stal v roce 1565 hejtmanem těšínského knížectví. V 17. století pak Hnojník vlastnil šlechtický rod Wildau z Lindenwiese. V roce 1736 tvrz koupil Karel Václav Beess z Chrostiny a nechal ji přestavit v barokním slohu na jednoposchoďový zámek. Současnou podobu ve stylu slezského empíru, získal zámek v první polovině 19. století za Jiřího III. Beesse. Autorem přestavby byl rakouský architekt Josef Kornhäusel. V roce 1897 došlo za majitele Jiřího IV. Beesse ke zvýšení budovy o jedno patro. Tuto dostavbu má na svědomí těšínský architektLudvík Kametz. Od té doby zámek sloužil rodině Beessů jako letní sídlo. Nyní je zámek nepřístupný.
Hlučín
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě na jihu Slezska. Dodnes dochované zbytky městského opevnění z konce 15.stol. a začátku 16.stol. jsou důkazem, že zde stával středověký hrad. Začátkem 17.stol. zde vystavěli Bruntálští z Vrba renesanční zámek. Dnešní podobu trojkřídlého objektu získal v roce 1733. Od roku 1845 užívali zámek Rothschildové, kteří si ho oblíbili a často zde pobývali. V prostorách zámku se dnes nachází muzeum, které navazuje na činnost městského muzea Hlučín. Expozice seznamují návštěvníky s historií města. Muzeum pořádá výstavy, zajišťuje vzdělávací programy a vydává informační materiály. [Číst více…]
Bruntál – nádvoří
Zámek založili ve 2. polovině 15. století páni z Vrbna, kteří jej ve 2 polovině 16. a počátkem 17. století přestavěli v honosný renesanční zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče. Po bělohorské porážce připadl bruntálský zámek jako konfiskát Řádu německých rytířů. Zámek byl v průběhu třicetileté války silně poškozen, práce najeho obnově byly dokončeny až v roce 1670. Nynější podobu zámek získal pozdně barokní přestavbou v letech 1766 – 1769. Při přestavbě byly zachovány renesanční arkády na nádvoří i hodinová věž a řada dalších stavebních prvků původního zámku, čímž se podařilo vytvořit ojedinělé pozoruhodné spojení renesančního a barokního slohu v jednom objektu. [Číst více…]
Kunín
Dominantou obce je barokní zámek, na jehož přestavbě a dostavbě se v letech 1728-1734 podílel vídeňský stavitel J. L. Hildebrant. V roce 1786 se hrabě Klement Truchsess Zeil pokusil vypustit balón, což je tři roky před pokusem bratří Mongolfierových ve Francii.
Karviná – Fryštát
Empírový zámek Fryštát je jedinečnou památkou svého druhu ve zdejším regionu a představuje opravdový unikát v regionu, který byl původně předurčen k výlučné industrializaci. O této skutečnosti svědčí i fakt, že se zámek Fryštát dochoval pouze jako jediný ze tří honosných zámků, které se na území města nacházely ještě ve 20. století.
Linhartovy
Bývalá středověká tvrz v Linhartovech byla vybudována po roce 1255. Další písemná zmínka v kronikách je datována květnem 1470, kdy ji dobyli přívrženci krále Matyáše. Tehdy byla v držení Mikuláše staršího z Vladěnína. Jedinou dochovanou památkou z této doby je vodní příkop, který tehdejší tvrz obklopoval.
- « Previous Page
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- 8
- Další stránka »










