Nejstarší dochované stopy pobytu člověka můžeme na Pardubicku sledovat od mladšího paleolitu (40 tis. až 10 tis.př.n.l.). Doklady o poměrně velké stanici lovců, rybářů a sběračů z doby mezolitu ( 8 tis. až 6 tis. př.n.l.) byly objeveny v Pardubicích u hřbitova. Ojedinělé nálezy keramiky a nástrojů prvních zemědělských kultur jsou známy z řady míst Pardubicka – zejména z okolí mikulovského kopce u Pardubic, podél Labe a jeho přítoků a v okolí Kunětické hory.

[Číst více…]

Město Vysoké Mýto je situováno v okrese Ústí nad Orlicí a je jedním z nejzajímavějších míst celého regionu. Až do dnešní doby se nám dochovalo původní městské opevnění, jehož součástí je klášterská a vodárenská bašta, první ze století 15., druhá ze 13., dále Litomyšlská a Pražská brána ze 14. století a věž bývalé Chocenické brány nazývaná Karaska.  [Číst více…]

Polička je bývalým královským městem, které bylo založeno roku 1265. Do dnešní doby se z historických objektů dochovaly hradby, obklopující celé historické jádro města. Zajímavé jsou také měšťanské domy se sedlovými střechami a barokními štíty. Za pozornost stojí také radnice, pocházející z let 1739-44 a pozoruhodná radniční kaple z roku 1751. Krásné jsou také místní sochy, kašny a morový sloup. [Číst více…]

Polička je bývalým královským městem, které bylo založeno roku 1265. Do dnešní doby se z historických objektů dochovaly hradby, obklopující celé historické jádro města. Zajímavé jsou také měšťanské domy se sedlovými střechami a barokními štíty. Za pozornost stojí také radnice, pocházející z let 1739-44 a pozoruhodná radniční kaple z roku 1751. Krásné jsou také místní sochy, kašny a morový sloup. [Číst více…]

Počátky souvislejšího osídlení, které dalo posléze vzniknout městu, jsou ponořeny do temnot dávné historie. Nejstarší ostrůvky civilizace ležely bezesporu na pravém břehu říčky Třebovky, což přesvědčivě dokládá románská rotunda svaté Kateřiny z 1. poloviny 13. století, která zde dodnes stojí. Další sídelní vývoj lokality pak souvisel s německou kolonizací 13. století. Kolonizační zásahy také odráží vlastní název města, o němž máme první zmínku z období let 1278 – 1281. Jméno Třebová je totiž odvozeno od staroslověnského slova triebiti, tedy mýtit les.

[Číst více…]

První historicky ověřená zpráva pochází až z první poloviny 14. století. Hlinsko bylo povýšeno na městečko zřejmě za vlády Václava IV. na přímluvu Viléma z Pardubic a Staré, který byl také pánem na Rychmburce v letech 1385 – 1390. Páni z Pardubic měli ve znaku stříbrného koně ve skoku v červeném poli. Stejný znak používalo i Hlinsko patřící k rychmburskému panství a byl na městské pečeti ještě v 18. století. 
Roku 1821 dostalo město magistrát. Došlo ke změně řádu obecního a pravděpodobně i ke změně znaku města, aby se odlišil od znaku Pardubic, a to i na městské pečeti. Změna spočívala v tom, že oproti původnímu znaku půl koně ve skoku, začalo Hlinsko používat půl koně s nakročenou pravou nohou. Legislativně se záležitost týkající se zobrazení městského znaku uzavřela až v roce 1996.

[Číst více…]

Město Lanškroun (historicky Kronland / Landeskrone) bylo založeno v 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství. Město má pravidelné středověké založení s čtvercovým náměstím, uprostřed kterého stojí renezanční radnice z let 1581 – 82. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrouně pochází z roku 1285, kdy jej od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštejna. Od roku 1304 byl Lanškroun součástí majetku Zbraslavského kláštera, později litomyšlského biskupství (r. 1358). Roku 1371 Petr Jelito, litomyšlský biskup a rodák z Dolního Třešňovce u Lanškrouna, založil ve městě augustiniánský klášter, který byl v období renezance přestavěn na zámek v renezančním slohu. Po husitských válkách v 15. století získali Lanškroun Kostkové z Postupic. Od roku 1507 městu vládli Pernštejnové s výjimkou třinácti let, kdy město spravovali páni z Boskovic. Za vlády pánů z Postupic a poté Pernštejnů získal Lanškroun řadu významných privilegií. Dalšími vlastníky města a panství byli Hrzánové z Harasova a po bitvě na Bílé Hoře (r. 1620) připadl Lanškroun Lichtenštejnům (od r. 1622). 
[Číst více…]

Území, na němž se rozkládá Jablonné nad Orlicí, bylo součástí původního pohraničního pralesa. Jeho osídlování v době kolonizace neprobíhalo živelně, ale řídilo se přírodními podmínkami, jež dávají poloze a půdorysu našich měst a vesnic podobný ráz. Pro založení a výstavbu podhorských měst bylo zpravidla vybráno mírné návrší nad údolní nivou řeky či potoka, obvykle poblíž jejich soutoku z nejsnadnějšího přechodu broděním. Později se na těchto místech budovaly mosty. Údolí zpravidla určovala směr komunikací, nejprve stezek, později cest, silnic a nakonec i železnic. U soutoků vznikaly jejich křižovatky. Vlastní údolní niva, vystavená každoročním záplavám a při původní proměnlivosti vodních toků zamokřená, byla k osídlování a dopravě využita teprve později po různých úpravách. 

[Číst více…]