Svou konstrukcí se vymyká běžnému vzhledu a provedení ostatních rozhleden a patří k nejzajímavějším a nejkrásnějším stavbám svého druhu v širokém okolí. Celková výška rozhledny je 18,5 m. Vyhlídková plošina je umístěna v 15 metrech a umožňuje kruhový výhled do krajiny na rozmezí České tabule a Českomoravské vrchoviny. Rozhledna stojí ve výšce 460 m n. m. a k nejvyšší vyhlídce Vás dovede 75 schodů. Provoz rozhledny byl zahájen 4. června 2005.

[Číst více…]

Stříbrná krasavice na Andrlově chlumu (559m n. m.), ležícím nedaleko Ústí nad Orlicí (asi 3km jihozápadním směrem), je ocelová telekomunikační rozhledna. Z vyhlídkového ochozu, který je ve výši 32 m nad zemí, se otevírá kruhový rozhled po okolní krajině centrální části Ústeckoorlicka.

[Číst více…]

Okolí Moravské Třebové patří mezi nejvýraznější vnitřní periferie Česka a dlouho byl tento zvláštní kraj opomínán i po stránce rozhlednové. Od prvních let nového tisíciletí zde však postupně začínají vyrůstat poměrně zajímavé rozhledny. Tou nejinteresantnější je pravděpodobně právě věž na Strážném vrchu. Byla vybudována v rámci EU dotovaném projektu Hřebečské důlní stezky, který připomínal zdejší dávnou důlní historii. Rozhledna jako sladký výškový bod měla poskytovat pohled z ptačí perspektivy na bývalé důlní území. Od prvních úvah o stavbě rozhledny až k realizaci nakonec uplynulo 6 let, až byla rozhledna na „Den nezávislosti“ spolu s celou naučnou stezkou slavnostně otevřena. Věž ma na naše podmínky velmi neobvyklou konstrukci s hojným využitím oblých tvarů. Tato originalita není pouze účelová tak, aby splnila dnes stále sílící „nároky na originalitu“, ale tvar byl zvolen tak, aby symbolizoval vyztužení hornických štol.

[Číst více…]

Vrchol Králického Sněžníku ve výšce 1 424 m s rozsáhlým vrcholovým platem byl pro stavbu rozhledny přímo předurčen. Stavba započala až vznikem Kladského turistického spolku v roce 1895. Projekt vypracoval vratislavský architekt Felix Henry a náročné stavby v drsných podmínkách se ujala zednická skupina mistra Emila Giessera z Klodzka. Ukončené věže dosahovaly výšky 33,5 a 30 metrů a měly vyhlídkové plošiny. Dne 9. 7. 1899 byla rozhledna slavnostně otevřena a pojmenována po císařovi Vilémovi. V dolní části rozhledny se nacházel stylový hostinec. Na vyšší vyhlídkovou plošinu vedlo 145 schodů se spirálovým schodištěm. Za jasného počasí byla krásné výhledy na celé Jeseníky, Rychlebské hory, Orlické hory, ale i Krkonoše a Beskydy.

[Číst více…]

Rozhledna byla slavnostně otevřena 20. července 2009. Po sto letech se na místo bývalé rozhledny, která nesla jméno knížete Jana Lichtenštejna vrátila další výšková stavba. Novou rozhlednu, která se hrdě tyčí Na Pastvisku 516m. n., projektoval moravskotřebovský rodák Jan Škoda. Studie rozhledny pochází od Antonína Olšiny, který navrhl známou Dobře ukrytou rozhlednu Járy Cimrmana v Březové nad Svitavou. Pastýřka je dřevěná věž s ocelovým vřetenovým schodištěm a železobetonovými základy. Výška rozhledny je 27 m, vyhlídková plošina je v 25 metrech. Návštěvníkům, kteří vystoupají na vršek rozhledny, se nabídne pohled na Moravskou Třebovou a okolí, Orlické hory, Bukovou horu, Jeseníky, masiv Králického Sněžníku a Zábřežskou vrchovinu. [Číst více…]

V roce 1905 zde byla za podpory široké veřejnosti podle plánů stavitele Hernycha postavena ústeckým okrašlovacím spolkem třicetimetrová dřevěná věž. V roce 1918 však shořela. Obnovy se ujal ústecký odbor klubu turistů. Kromě rozhledny zde však plánoval i turistickou chatu.
Shánění finančních prostředků však nebylo lehké. V roce 1925 sem pardubický 1. železniční pluk na krátký čas postavil cvičnou nákladní lanovou dráhu z Kerhartic. [Číst více…]

Rozhledna Suchý vrch, jež je součásti Kramářovy chaty, byla původně stavěna jako vodárenská věž, která byla postavena v letech 1931-1932 podle návrhu architekta A. Patrmanna. Rozhledna je betonová a její tvar připomíná hřib. Věž rozhledny je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu, která je výšce 22 metrů, vede 128 schodů (počítáno od komunikace).

[Číst více…]

V podhorském městečku Žamberk na Kapelském vrchu se hrdě pne zdejší krásná rozhledna s pohádkovým jménem Rozálka. Žamberská rozhledna je však známa také pod názvem Tyršova. Na první pohled upoutá zejména svým zajímavým a nevšedním tvarem. Žamberská rozhledna má dokonce svou identickou dvojnici u jihočeského Tábora – rozhlednu zvanou Hýlačka. Tou se nechala inspirovat Komise pro povznesení cizineckého ruchu v Žamberku, která si dala mimo jiné za cíl výstavbu rozhledny pro místní, turisty a návštěvníky.

[Číst více…]