Vrchol Králického Sněžníku ve výšce 1 424 m s rozsáhlým vrcholovým platem byl pro stavbu rozhledny přímo předurčen. Stavba započala až vznikem Kladského turistického spolku v roce 1895. Projekt vypracoval vratislavský architekt Felix Henry a náročné stavby v drsných podmínkách se ujala zednická skupina mistra Emila Giessera z Klodzka. Ukončené věže dosahovaly výšky 33,5 a 30 metrů a měly vyhlídkové plošiny. Dne 9. 7. 1899 byla rozhledna slavnostně otevřena a pojmenována po císařovi Vilémovi. V dolní části rozhledny se nacházel stylový hostinec. Na vyšší vyhlídkovou plošinu vedlo 145 schodů se spirálovým schodištěm. Za jasného počasí byla krásné výhledy na celé Jeseníky, Rychlebské hory, Orlické hory, ale i Krkonoše a Beskydy.
Rychmburk
Strážný vrch
Okolí Moravské Třebové patří mezi nejvýraznější vnitřní periferie Česka a dlouho byl tento zvláštní kraj opomínán i po stránce rozhlednové. Od prvních let nového tisíciletí zde však postupně začínají vyrůstat poměrně zajímavé rozhledny. Tou nejinteresantnější je pravděpodobně právě věž na Strážném vrchu. Byla vybudována v rámci EU dotovaném projektu Hřebečské důlní stezky, který připomínal zdejší dávnou důlní historii. Rozhledna jako sladký výškový bod měla poskytovat pohled z ptačí perspektivy na bývalé důlní území. Od prvních úvah o stavbě rozhledny až k realizaci nakonec uplynulo 6 let, až byla rozhledna na „Den nezávislosti“ spolu s celou naučnou stezkou slavnostně otevřena. Věž ma na naše podmínky velmi neobvyklou konstrukci s hojným využitím oblých tvarů. Tato originalita není pouze účelová tak, aby splnila dnes stále sílící „nároky na originalitu“, ale tvar byl zvolen tak, aby symbolizoval vyztužení hornických štol.
Pastýřka
Rozhledna byla slavnostně otevřena 20. července 2009. Po sto letech se na místo bývalé rozhledny, která nesla jméno knížete Jana Lichtenštejna vrátila další výšková stavba. Novou rozhlednu, která se hrdě tyčí Na Pastvisku 516m. n., projektoval moravskotřebovský rodák Jan Škoda. Studie rozhledny pochází od Antonína Olšiny, který navrhl známou Dobře ukrytou rozhlednu Járy Cimrmana v Březové nad Svitavou. Pastýřka je dřevěná věž s ocelovým vřetenovým schodištěm a železobetonovými základy. Výška rozhledny je 27 m, vyhlídková plošina je v 25 metrech. Návštěvníkům, kteří vystoupají na vršek rozhledny, se nabídne pohled na Moravskou Třebovou a okolí, Orlické hory, Bukovou horu, Jeseníky, masiv Králického Sněžníku a Zábřežskou vrchovinu. [Číst více…]
Oheb
Hrad Oheb stával na skalnatém ostrohu nad dnešní Sečskou vodní nádrži. Návrší, na němž později vznikl hrad a na jehož úpatí vytváří řeka Chrudimka mohutný oblouk (Oheb), se poprvé pod názvem Oheb připomíná v r. 1315 jako majetek vilémovského kláštera. Opat tohoto kláštera jej tehdy dal do zástavy majitelům nedalekého Vildštejna Hrabišovi z Paběnic a jeho manželce pod podmínkou, že Hrabiše nepostaví na Ohebu hrad nebo tvrz. V opačném případě mělo být návrší hned klášteru vráceno. Klášter se zřejmě obával, že z Ohebu by mohl být ohrožován jeho majetek na horní Chrudimce a že by současně ztratil možnost strategicky ovládat i protilehlý Vildštejn. Po Hrabišově smrti v r. 1348 vrátili jeho synové návrší Oheb vilémovskému klášteru. [Číst více…]
Nové Hrady
V okrese Chrudim, asi 10 kilometrů jižně od Vysokého Mýta, se nachází městečko Nové Hrady. Kdysi nad ním stával gotický hrad, ze kterého však zůstaly jen málo zřetelné zbytky. Důstojným nástupcem hradu se stal rokokový zámek, někdy označovaný jako „Malý Schönbrun“. Vídeňská rezidence habsburských císařů je sice mnohem větší, ale průčelí obou zámků mají řadu podobných prvků a Nové Hrady vznikly jen o několik let později než slavný zámek císařovny Marie Terezie.
Moravská Třebová
Žamberk
Město Žamberk vzniklo ve 2. polovině 13. století na místě původní slovanské osady při důležité obchodní cestě spojující Moravu s Kladskem. O kolonizaci zdejšího kraje se zasloužili příslušníci rodu Půticů, původem z Plzeňska, kteří získali zdejší hvozdy koupí od českého krále Přemysla Otakara II. Ten podporoval vznik sídelních středisek a měst, která by sloužila obraně země, stala se útočištěm obyvatel a centrem obchodu a řemesel. Jako kolonizátoři sem přicházejí také němečtí osadníci, proto se setkáváme krátce po založení s německým názvem města – Senftenberg (v překladu znamená „místo položené na mírném návrší“). Již ve 2. polovině 14. století je užíván český název, což svědčí o převaze českého obyvatelstva ve městě. [Číst více…]
Letohrad
Raně barokní zámek je již dlouho dominantou města. Sídlí v něm hotel, restaurace, soukromé gymnázium, Městská knihovna a Základní umělecká škola. V expozici zámku naleznete oponu od Jana Umlaufa, paroží a obrazy s loveckými motivy. V polovině 16. století byla na místě dnešního východní křídla zámku postavena tvrz. V 2. polovině 17. století byla tvrz přestavěna a rozšířena na raně barokní zámek. Zámek byl ještě několikrát rozšířen a přestavěn. Poslední rekonstrukce na zámku proběhla v roce 2000, kdy se podařilo otevřít první expozice zámku. Je naplánováno rozšíření zámecké expozice. [Číst více…]










