Svou konstrukcí se vymyká běžnému vzhledu a provedení ostatních rozhleden a patří k nejzajímavějším a nejkrásnějším stavbám svého druhu v širokém okolí. Celková výška rozhledny je 18,5 m. Vyhlídková plošina je umístěna v 15 metrech a umožňuje kruhový výhled do krajiny na rozmezí České tabule a Českomoravské vrchoviny. Rozhledna stojí ve výšce 460 m n. m. a k nejvyšší vyhlídce Vás dovede 75 schodů. Provoz rozhledny byl zahájen 4. června 2005.
Terezka
Rozhledna Terezka je přístupna veřejnosti od srpna 2006. Provozuje ji Sdružení obcí Toulovcovy Maštale. Jedná se o dřevěno-ocelovou rozhlednu u Pasek nad Prosečí a její výška dosahuje 25 metrů k nejvyšší vyhlídkové plošině.
Jablonné nad Orlicí
Území, na němž se rozkládá Jablonné nad Orlicí, bylo součástí původního pohraničního pralesa. Jeho osídlování v době kolonizace neprobíhalo živelně, ale řídilo se přírodními podmínkami, jež dávají poloze a půdorysu našich měst a vesnic podobný ráz. Pro založení a výstavbu podhorských měst bylo zpravidla vybráno mírné návrší nad údolní nivou řeky či potoka, obvykle poblíž jejich soutoku z nejsnadnějšího přechodu broděním. Později se na těchto místech budovaly mosty. Údolí zpravidla určovala směr komunikací, nejprve stezek, později cest, silnic a nakonec i železnic. U soutoků vznikaly jejich křižovatky. Vlastní údolní niva, vystavená každoročním záplavám a při původní proměnlivosti vodních toků zamokřená, byla k osídlování a dopravě využita teprve později po různých úpravách.
Toulovcova rozhledna
Toulovcova rozhledna je jednou ze třetí rozhleden (další je Borůvka a Terezka), které byly postaveny sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale (spolek 11-ti obcí od roku 1999). Rozhledna se nachází mezi obcemi Jarošov a Budislav v okrese Svitavy. Nachází se na Jarošovském kopci ve výšce 539 m. K vyhlídkové plošině ve výšce 12 m se musíte dostat po 60-ti schodech.
Suchý vrch
Rozhledna Suchý vrch, jež je součásti Kramářovy chaty, byla původně stavěna jako vodárenská věž, která byla postavena v letech 1931-1932 podle návrhu architekta A. Patrmanna. Rozhledna je betonová a její tvar připomíná hřib. Věž rozhledny je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu, která je výšce 22 metrů, vede 128 schodů (počítáno od komunikace).
Andrlův chlum
V roce 1905 zde byla za podpory široké veřejnosti podle plánů stavitele Hernycha postavena ústeckým okrašlovacím spolkem třicetimetrová dřevěná věž. V roce 1918 však shořela. Obnovy se ujal ústecký odbor klubu turistů. Kromě rozhledny zde však plánoval i turistickou chatu.
Shánění finančních prostředků však nebylo lehké. V roce 1925 sem pardubický 1. železniční pluk na krátký čas postavil cvičnou nákladní lanovou dráhu z Kerhartic. [Číst více…]
Košumberk
Historie zanechala v Luži význačné architektonické a kulturní pamětihodnosti. Nejstarší z nich je zřícenina zmíněného gotického hradu Košumberka s renesanční přístavbou, který je poprvé připomínán roku 1318. Stejnojmenné panství převzal v roce 1372 šlechtický rod pánů z Chlumu a v letech 1372-1564 byl Košumberk rezidenčním sídlem pánů z Chlumu a Košumberka. [Číst více…]
Andrlův chlum
Stříbrná krasavice na Andrlově chlumu (559m n. m.), ležícím nedaleko Ústí nad Orlicí (asi 3km jihozápadním směrem), je ocelová telekomunikační rozhledna. Z vyhlídkového ochozu, který je ve výši 32 m nad zemí, se otevírá kruhový rozhled po okolní krajině centrální části Ústeckoorlicka.
Svojanov
Počátky historie hradu Svojanova spadají do období kolonizace odlehlých koutů zemí koruny české. K takovým místům patřila i zdejší členitá část českomoravského pomezí, kudy od nepaměti procházela obchodní stezka. Až do poloviny třináctého století tu osidlování řídili premonstráti z Litomyšle, pod jejichž správu patřila i osada Svojanov. Král železný a zlatý potřeboval zisky z obchodu a řemesel pro svou koncepci centrálně řízeného státu. Tak jako v celých Čechách, i na této zemské cestě, zvané později Trstenická, zřizoval osady a pevnosti. [Číst více…]
Kladruby nad Labem
Nejstarší hřebčín na světě, založený roku 1552, povýšen na dvorní hřebčín roku 1579 císařem Rudolfem II. Starokladrubský kůň – jediná rasa koní vzniklá pro ceremoniální účely, panovnických dvorů, splňující nejvyšší nároky pro kočárové koně. Původ stkl. koně: španělsko – neapolský. Hřebčín včetně rasy stkl. koní je od roku 1995 vyhlášen státní kulturní památkou. Od roku 2002 národní kulturní památkou.










