Rozhledna Suchý vrch, jež je součásti Kramářovy chaty, byla původně stavěna jako vodárenská věž, která byla postavena v letech 1931-1932 podle návrhu architekta A. Patrmanna. Rozhledna je betonová a její tvar připomíná hřib. Věž rozhledny je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu, která je výšce 22 metrů, vede 128 schodů (počítáno od komunikace).
Jablonné nad Orlicí
Území, na němž se rozkládá Jablonné nad Orlicí, bylo součástí původního pohraničního pralesa. Jeho osídlování v době kolonizace neprobíhalo živelně, ale řídilo se přírodními podmínkami, jež dávají poloze a půdorysu našich měst a vesnic podobný ráz. Pro založení a výstavbu podhorských měst bylo zpravidla vybráno mírné návrší nad údolní nivou řeky či potoka, obvykle poblíž jejich soutoku z nejsnadnějšího přechodu broděním. Později se na těchto místech budovaly mosty. Údolí zpravidla určovala směr komunikací, nejprve stezek, později cest, silnic a nakonec i železnic. U soutoků vznikaly jejich křižovatky. Vlastní údolní niva, vystavená každoročním záplavám a při původní proměnlivosti vodních toků zamokřená, byla k osídlování a dopravě využita teprve později po různých úpravách.
Toulovcova rozhledna
Toulovcova rozhledna je jednou ze třetí rozhleden (další je Borůvka a Terezka), které byly postaveny sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale (spolek 11-ti obcí od roku 1999). Rozhledna se nachází mezi obcemi Jarošov a Budislav v okrese Svitavy. Nachází se na Jarošovském kopci ve výšce 539 m. K vyhlídkové plošině ve výšce 12 m se musíte dostat po 60-ti schodech.
Terezka
Rozhledna Terezka je přístupna veřejnosti od srpna 2006. Provozuje ji Sdružení obcí Toulovcovy Maštale. Jedná se o dřevěno-ocelovou rozhlednu u Pasek nad Prosečí a její výška dosahuje 25 metrů k nejvyšší vyhlídkové plošině.
Borůvka
Svou konstrukcí se vymyká běžnému vzhledu a provedení ostatních rozhleden a patří k nejzajímavějším a nejkrásnějším stavbám svého druhu v širokém okolí. Celková výška rozhledny je 18,5 m. Vyhlídková plošina je umístěna v 15 metrech a umožňuje kruhový výhled do krajiny na rozmezí České tabule a Českomoravské vrchoviny. Rozhledna stojí ve výšce 460 m n. m. a k nejvyšší vyhlídce Vás dovede 75 schodů. Provoz rozhledny byl zahájen 4. června 2005.
Lanškroun
Město Lanškroun (historicky Kronland / Landeskrone) bylo založeno v 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství. Město má pravidelné středověké založení s čtvercovým náměstím, uprostřed kterého stojí renezanční radnice z let 1581 – 82. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrouně pochází z roku 1285, kdy jej od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštejna. Od roku 1304 byl Lanškroun součástí majetku Zbraslavského kláštera, později litomyšlského biskupství (r. 1358). Roku 1371 Petr Jelito, litomyšlský biskup a rodák z Dolního Třešňovce u Lanškrouna, založil ve městě augustiniánský klášter, který byl v období renezance přestavěn na zámek v renezančním slohu. Po husitských válkách v 15. století získali Lanškroun Kostkové z Postupic. Od roku 1507 městu vládli Pernštejnové s výjimkou třinácti let, kdy město spravovali páni z Boskovic. Za vlády pánů z Postupic a poté Pernštejnů získal Lanškroun řadu významných privilegií. Dalšími vlastníky města a panství byli Hrzánové z Harasova a po bitvě na Bílé Hoře (r. 1620) připadl Lanškroun Lichtenštejnům (od r. 1622).
[Číst více…]
Švýcárna Slatiňany
Lichnice
Zřícenina hradu stojí na skalnatém návrší (480 m n. m.), vzniklém přerušením hřebene Železných hor dvěma roklemi – na severozápadě Lovětínskou a na jihozápadě Hedvikovskou.
Hrad dal stavět patrně roku 1250 Smil ze Žitavy, píšící se od roku 1251 Smil z Lichtenburka. [Číst více…]
Hlinsko
První historicky ověřená zpráva pochází až z první poloviny 14. století. Hlinsko bylo povýšeno na městečko zřejmě za vlády Václava IV. na přímluvu Viléma z Pardubic a Staré, který byl také pánem na Rychmburce v letech 1385 – 1390. Páni z Pardubic měli ve znaku stříbrného koně ve skoku v červeném poli. Stejný znak používalo i Hlinsko patřící k rychmburskému panství a byl na městské pečeti ještě v 18. století.
Roku 1821 dostalo město magistrát. Došlo ke změně řádu obecního a pravděpodobně i ke změně znaku města, aby se odlišil od znaku Pardubic, a to i na městské pečeti. Změna spočívala v tom, že oproti původnímu znaku půl koně ve skoku, začalo Hlinsko používat půl koně s nakročenou pravou nohou. Legislativně se záležitost týkající se zobrazení městského znaku uzavřela až v roce 1996.
Česká Třebová
Počátky souvislejšího osídlení, které dalo posléze vzniknout městu, jsou ponořeny do temnot dávné historie. Nejstarší ostrůvky civilizace ležely bezesporu na pravém břehu říčky Třebovky, což přesvědčivě dokládá románská rotunda svaté Kateřiny z 1. poloviny 13. století, která zde dodnes stojí. Další sídelní vývoj lokality pak souvisel s německou kolonizací 13. století. Kolonizační zásahy také odráží vlastní název města, o němž máme první zmínku z období let 1278 – 1281. Jméno Třebová je totiž odvozeno od staroslověnského slova triebiti, tedy mýtit les.










