V kouzelném prostředí přírody, na obou březích řeky Berounky nedaleko Prahy směrem na Karlštejn, leží obec Dobřichovice. V minulosti městečko náleželo rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s krátkými přestávkami doby husitské a let bělohorského povstání.

První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z roku 1253, kdy je král Václav I. daroval řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Zdejší tvrz je pak poprvé zmiňována až v roku 1420. V časech husitských válek však o Dobřichovice řád Křižovníků přišel, v roce 1505 se sem však rytíři opět vrátili. O návrat zpátky se zasloužil především velmistr řádu Hynek Berka z Dubé, který zde nechal, na místě bývalé tvrze, postavit renesanční zámek, který sloužil jako letní sídlo velmistrů.

[Číst více…]

Novostavbu reprezentačního renesančního zámku zahájil v sousedství staré gotické tvrze Karel Záruba z Hustířan na počátku 17. století. Zárubové z Hustířan vlastnili Radim od roku 1541 a stará tvrz již přestala vyhovovat novým nárokům na bydlení a postavení rodu. V roce 1610 byla dokončena stavba dvoupatrového východního paláce, o čemž svědčí letopočet na portálu v přízemí (z parku) a na dřevěném obložení sálu v 1. patře, takže zámek byl v tomto roce již obyvatelný. Stavbu tehdy tvořil mohutný obdélníkový palác s polygonální čtyřpatrovou věží v severovýchodním nároží, ukončený na jižní straně vysokým dvoustupňovým štítem s pilastry, římsami a zvlněnými volutami, jehož asymetričnost souvisí s plánovanou výstavbou renesanční arkádové chodby. [Číst více…]

První zmínka o barokním panství Radíč je z roku 1333, kdy zde sídlil Odolen z Radíče. Původně zde stávala rytířská tvrz. Ta přetrvala až do období raného baroka, kdy částečně vyhořela, a pak byla přestavěna na jednopatrový raně barokní zámek. Autorství pozdější dostavby východního křídla zámku Radíč se přisuzuje Antoniu Portovi, významnému knížecímu lobkovickému staviteli. [Číst více…]

Zámeček Vysoká Lhota, jež je sídlem EQUI HANUŠ nabízí veřejnosti prohlídky muzea kočárů a povozů,dále sedel a postrojů, kterých je zde okolo 500 kusů a poznáte zde postroje a sedla z mnoha známých filmů, jako Juráškovo sedlo z pohádky Tři oříšky pro Popelku a mnoho dalších. Dále je pro vás připravena prohlídka sklepení z 11. století s dobovou mučírnou a část zámečku s výkladem o jeho starobylé historii.

[Číst více…]

[Číst více…]

Přerovský zámek vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Hrádek vybudovaný na čtvercovém půdoryse, obklopený vodním příkopem, byl v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století ve zříceninách, opraveno jižní a východní křídlo. [Číst více…]

Červený hrádek Červený Hrádek (původně jen Hrádek) u Sedlčan je místem velmi starým: poprvé se uvádí v predikátu místních vladyků Jana, Mírka, Jaksy a Chalaty roku 1285. Již tito patrně seděli na hrádecké tvrzi, jejíž tak časná existence však dosud nebyla spolehlivě prokázána. Roku 1400 byl Hrádek a část zboží Kosova Hora majetkem Heřmana z Říčan, jenž se po Hrádku obvykle psal. Heřman žil ještě roku 1430; roku 1469 již Hrádek náležel jeho vnukům Heřmanovi, Janovi a Mikulášovi. Roku 1508 je jako majitel Hrádku – od té doby zvaného Červený – označen Bohuslav Břekovec z Ostromeče. [Číst více…]

Nedílnou součástí kladenského zámku je Galerie Kladenského zámku, která slouží k pořádání výstav výtvarného umění. Konají se zde i příležitostné koncerty vážné hudby přednášky, recitály či výtvarné a tvůrčí dílny pro malé děti. Existuje zde také možnost si prostory Galerie Kladenského zámku pronajmout. Ve sklepení pod kladenským zámkem byla v roce 1974, za pomoci Báňské záchranné stanice vybudována maketa důlního pracoviště. U vstupu do štoly naleznete fotografickou dokumentaci historie kladenských dolů. Přímo ve štole pak návštěvníci najdou ukázky vývoje hornických technik na Kladensku. Nechybí ani reálné ozvučení štoly, díky kterému budete mít pocit, jako byste se nacházeli ve skutečném dole. Prohlídka štoly je možná pouze po objednání. [Číst více…]