Národní kulturní památka. Zámek leží při pravém břehu řeky Sázavy. Původně se jednalo o klášter, který byl založen kolem roku 1032 poustevníkem Prokopem, za vydatné podpory knížete Oldřicha. Tak to alespoň líčí legendy o sv. Prokopovi. Pro klášterní řád byla přijata benediktínská řehole, používala však slovanskou liturgii. [Číst více…]

Areál roztockého zámku svědčí o bohaté historii a složitém stavebním vývoji. Koncem 13. nebo počátkem 14. století vznikla na vltavském břehu tvrz. V kruhové hradbě stála hranolová věž, jejíž základy jsou vyznačeny v dlažbě nádvoří. Na sklonku 14. století dali pražští měšťané, bratři Eberhard a Reinhard z Remeše, postavit na místě starší hradby nový palác s kaplí, sevřený dvěma věžemi.

[Číst více…]

Areál zámku Stránov je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod č. 15874/2 -1582.
Původně se jedná o hrad postavený v letech 1463-68 Jarošem ze Svojovic. Z této doby se zachovala výrazná kamenná věž. Hrad byl tehdy centrem poměrně rozsáhlého panství, které ve 2. polovině 16. století drželi Berkové z Dubé. Za nich a dalších majitelů původní hrad změnila razantní renesanční přestavba, zakončená snad až na počátku 17. století. Poslední pozdně renesanční fáze přestavby probíhala již za Viléma Slavaty z Chlumu. V tomto stavu přetrval zámek vlastně až do poloviny 18. století, kdy se jej v roce 1746 ujali Příchovští z Příchovic.

[Číst více…]

Areál bývalého středověkého hradu přestavěného v XVI. století na zámek je největší dominantou města. Od náměstí k němu příjdete po mostku, který překonává první suchý příkop. Brána s dvoupatrovou věží je součástí bývalého hradního barbakánu, který se v obryse zachoval dodnes – později do něj byly vestavěny správní a hospodářské budovy. Projdete-li dovnitř, objeví se před vámi vstupní průčelí dvoupatrového čtvercového zámku, na každém rohu opatřeného mohutnou věží. I ten je oddělen suchým příkopem (v ohrožení jej bylo možno zavodnit).

[Číst více…]

V době, kdy se zde narodila a žila kněžna Ludmila, byl zámek obýván vdovami českých králů a knížat. Teprve za vlády císaře Karla IV. se město stává věnným majetkem českých královen a kněžen. Jeho poslední manželka dala přestavět zámeckou kapli v gotický styl. Jako poslední zde žily manželky Jiřího z Poděbrad. Poté byl hrad. obýván různými šlechtickými rody.
[Číst více…]

Město Bělá vzniklo po roce 1300 přenesením osady Bezděz do nové lokality, za oficiální datum jeho založení však bývá považován až rok 1337, kdy bylo listinou Hynka Berky z Dubé vybaveno řadou městských práv. Téměř současně s městem vznikla i nevelká tvrz, celé okolí však bylo i nadále ovládáno z nedalekého mocného hradu Bezdězu. V jeho držení se střídali různí majitelé, kteří ovlivňovali také dění v Bělé i v samotné tvrzi. Nejvýznamnějším z nich byl Jan z Michalovic, zarputilý katolický protivník husitského vojska v prvních desetiletích 15. století. Za jeho vlády bylo ovšem město několikrát dobyto husitskými oddíly a zejména za vpádu Jana Roháče z Dubé v roce 1426 krutě vypleněno.

[Číst více…]