výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Unikátní památka UNESCO – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách (zal. 1142). Spolu se sedleckou kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Katedrála byla vystavěna mezi lety 1290 – 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky.
Ve středověku, z důvodu intenzivní důlní činnosti v Kutné Hoře, došlo k narušení spodních pramenů a město mělo problémy se zajištěním dostatečného množství pitné vody pro své obyvatele. Tento problém byl vyřešen v roce 1495 postavením dvanáctiboké kamenné kašny na dnešním Rejskově náměstí. Původně zastřešená kašna sloužila jako rezervoár vody, do nějž byla pitná voda přiváděna dřevěným potrubím z 2,5 km vzdáleného pramene svatého Vojtěcha u Bylan. Tímto způsobem se pitná voda do města přiváděla až do roku 1890. Pozdně gotická kašna ve tvaru dvanáctibokého hranolu byla pravděpodobně dílem stavitele Brikcího z Vratislavi. [Číst více…]
Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. V podzemní části se nachází kostnice(ossuarium). S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.[1] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Nesmírně architektonicky bohatá Kutná Hora vznikla v raném středověku uprostřed rozsáhlého naleziště stříbrné rudy a postupem času se stala druhým nejvýznamnějším městem po Praze nejen po stránce kulturní, ale i ekonomické a politické. Kutnohorská architektura pochází z různých historických period a spolu se zelení města tvoří harmonický celek s malebnými uličkami a zákoutími oplývajícími nezaměnitelnou atmosférou baroka a jemně dýchajícími gotikou. [Číst více…]
Nesmírně architektonicky bohatá Kutná Hora vznikla v raném středověku uprostřed rozsáhlého naleziště stříbrné rudy a postupem času se stala druhým nejvýznamnějším městem po Praze nejen po stránce kulturní, ale i ekonomické a politické. Kutnohorská architektura pochází z různých historických period a spolu se zelení města tvoří harmonický celek s malebnými uličkami a zákoutími oplývajícími nezaměnitelnou atmosférou baroka a jemně dýchajícími gotikou. [Číst více…]
28. června 2003 byla pro veřejnost otevřena rozhledna na vrcholku Hodětín u Petrovic (551.m.n.m). Říká se jí také Kuníček. Postavil ji všichni tři naši mobilní operátoři ve sdružené investici, podle projektu ing. Pavla Konopa a ing. arch. Vladimíra Charváta. Věž je vysoká 60metrů, první vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 9 metrů a druhá ve výšce 36metrů. Celkově je to „atypická ocelová příhradová konstrukce s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene“.
Zachovalý gotický hrad malebně umístěný na vyvýšenině nad Rakovnickým potokem na okraji stejnojmenné obce. První písemná zmínka o hradu pochází již z roku 1110. Tato zpráva se však netýká dnešního kamenného hradu, ale jeho dřevěného předchůdce, který ale s největší pravděpodobností nestál na jeho místě.
Poprvé se o Berounu dovídáme v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. Název města vznikl z latinského názvu Verona, německý překlad zněl Bern a v češtině nesl pojmenování Berona, Berůn a poté Beroun. Za vlády krále Václava II. prožívá zpustlé město rozkvět. V této době vzniklo historické jádro Berouna, které se v hrubých rysech dochovalo do dnešních dnů. V roce 1303 získává Beroun důležité privilegium, díky kterému se stává královským městem se samostatnými institucemi.
Hrad Krakovec rozkládající se v čele protáhlé ostrožny obtékané dvěma potoky, reprezentuje jeden z vrcholů vývoje české hradní architektury 14. století. Stavebně představuje vývojový mezičlánek přechodu mezi hradem a zámkem. Krakovec měl tedy spíše charakter gotického zámku než hradu a naplňoval především požadavky reprezentace a pohodlného bydlení, což ostatně dodnes dokládají zbytky originálních, prostorově i klenebně uspořádáných prvků. [Číst více…]
Nadmořská výška 456 m. Zděná rozhledna z roku 1930, vysoká 30 metrů.
Vyjedete-li z centra Prahy po karlovarské silnici, uvidíte asi po 30 km jízdy, po pravé ruce zalesněnou vyvýšeninu s věžičkou rozhledny na jejím vrcholku. Kožová hora, lidově Kožovka, je skalnaté návrší, dnes porostlé vysokými smrky, borovicemi a břízami. Je nejvyšším bodem celého mírně zvlněného okolí, i když se zdvíhá do výšky pouhých 456 metrů nad mořem. Začíná tady prstenec lesů, které obepínají z jižní, západní a severní strany město Kladno.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513