Obec luterské církve v Dolní Poustevně začala budování svého svatostánku položením základního kamene v roce 1937. Události následujících let zabránily jeho dokončení, po II. světové válce zanikla vyhnáním svých členů církevní obec. Do roku 2002 stál rozestavěný kostel jako ruina. Tehdy začaly jeho opravy. Městu se podařilo získat dotace z EU na přetvoření kostela v místo setkávání generací, kultur a národností. Opravy byly dokončeny v říjnu 2009.
Dolní Poustevna – pieta
V blízkosti hraničního přechodu se nalézá barokní socha Piety, která je s hrázděným domem č. p. 36 jedinou dolnopoustevenskou památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Socha jest datována rokem 1748. V roce 2006 byla socha restaurována a zakonzervována. [Číst více…]
Duchcov
Barokní zámek, upravený na poč.19.století v klasicistním slohu. Poslední majitelé, Valdštejnové, jej na počátku 20. století prodali Československému státu. Návštěvníky určitě zaujme velký sál s rodovou galerií a freskou V.V.Reinera, pokoje zámeckého služebnictva a jediné muzeum G.Casanovy. Zámek se nachází přímo na duchcovském náměstí. Z prohlídkových prostor můžete navštívit slavnostní schodiště, Valdštejnský sál s rodovou galerií a monumentální freskou V.V.Reinera, klasicistní chodbu s expozicí grafiky 17. a 18.století, Biliárový sál, pokoje Valdštejnského služebnictva z poslední třetiny 18.století, Pařížský salonek a knihovna. Atraktivní expozicí je byt Giacoma Casanovy (pracovna a ložnice), který na Duchcově prožil posledních 13 let svého života jako knihovník.
Dymník u Rumburka
V roce 1896 pak iniciativou městského radního Augusta Wenschuha vyrostla na samotném vrcholu Dymníku patnáctimetrová rozhledna. Tento dar pana Wenschuha městu Rumburku nese jméno Augustova věž. Z vrcholu rozhledny přehlédneme od Ještědu přes Lužické hory do Česko-Saského Švýcarska.
Hasištejn
Na úzkém ostrohu, vymezeném na západě hlubokým údolím Prunéřovského potoka a na východě proláklinou jeho horského přítoku, byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn z německého Hassenstein. Doba vzniku není sice písemně doložena, ale za to ji dostatečně dokumentuje jak skladba hradu, tak jeho architektonická forma.
[Číst více…]
Házmburk
Jednou z nejvýznamnějších dominant Českého středohoří je zřícenina hradu Házmburk nedaleko města Libochovice. O jeho počátcích neexistují přesné údaje a historická tvrzení se v tomto případě velmi různí. Hrad vybudovali nepochybně Lichtenburkové před rokem 1292; z velké části pravděpodobně stál již roku 1335, kdy ho získal Jan Lucemburský a vzápětí prodal Zbyňku Zajíci z Valdeka. [Číst více…]
Helfenburk u Úštěku
Bývá někdy také nazýván Hrádek a nachází se jihovýchodně od Úštěku, asi v polovině cesty mezi Litoměřicemi a Českou Lípou.
Hrad se řadí mezi největší v severních Čechách a také má dost bohatou historii. Vznikl nejspíše po polovině 14. století, roku 1375 je již písemně zmiňován v souvislosti s prodejem hradu pražskému arcibiskupství. Tehdejší představitel církve v Čechách, vzdělaný Jan Očko z Vlašimi brzy přestavěl celý hrad a opatřil jej pevnými hradbami.
Hněvín
Hrad Hněvín se nachází v okrese Most. Stojí na kopci stejného jména v příjemném přírodním prostředí. Původní královský hrad byl založen Václavem I. v místě, kde se křížily obchodní cesty při vstupu do Krušných hor. První písemné zmínky o hradu se datují do doby 1284, avšak hrad byl pravděpodobně postaven o deset let dříve. Na přelomu 19. a 20. století byla věž hradu upravena na rozhlednu, kterou můžete využít k rozhledu po okolním kraji. [Číst více…]
Hněvín
Nejstarší pokus oživit zříceniny hradu Hněvína vyhlídkovou stavbou se datuje do roku 1879. Tehdy byla v ruinách zřízena výletní chata, připomínající stylem švýcarskou horskou boudu. V jejím sousedství měla stát dvacet metrů vysoká rozhledna, jejíž náklady byly odhadnuty na 642 zlatých. Bohužel tolik peněz se v městské pokladě nenašlo. Podporovatelé výstavby proto přišli s návrhem použít prostředky z fondu určeného původně na obecní koupaliště, ale při hlasování v městské radě neuspěli. Myšlenka pak na řadu let upadla do zapomnění.
Hora Svaté Kateřiny
Hora Svaté Kateřiny je velmi půvabná, kamenná rozhledna válcovitého tvaru, která se vypíná na místě s romantickým názvem, Růžový vrch (Rossenberg, 729 m n.m.). Do věže vedou původní kamenné schody, které jsou po nynější rekonstrukci slepé. Vy se vydáte do dřevěného přístřešku u paty věže, po železných schodech. Ke vchodu do věže je vybudováno nové betonové schodiště se třemi širokými schody. Do věže vede jeden (zákeřný!) schod dolů a potom 15 kamenných a 50 dřevěných schodů, které se točí proti směru hodinových ručiček. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 metrů,vede 11 velmi úzkých schůdečků.










