Déšť z Krušných hor proniká do hlubin země, kde intenzivně vstřebává teplotu, mineralizaci a léčivé vlastnosti. Dnes, po 18 tisících letech působení, se z něj stala jedinečná teplická termální voda s významným léčebným potenciálem.
Lázně Teplice v Čechách
V roce 1992 byla založena akciová společnost Lázně Teplice v Čechách, jako nástupce nejstarší lázeňské tradice ve střední Evropě sahající až do 12. století. Lázně Teplice v Čechách a.s. jsou tak nositelem odpovědnosti za uchování a rozkvět teplického lázeňství. Zároveň mají ve své péči správu a ochranu teplického přírodního léčivého zdroje – termální vody.
Libochovice
Líčkov
Zámek Líčkov je původně gotický hrádek ze 14. stol. Z té doby je zachována válcová věž. Dále byl majetku pánů z Koldic a z Ilburka. Střediskem panství se stal v 16. století za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Přestavba na zámek se uskutečnila roku 1628 (rytíři z Waldu), v době pozdní renesance. Adaptace, při níž získal dnešní, rokokovou podobu, proběhla po r. 1765. V 19. století byl zámek přestavěn na cukrovar a lihovar. Po 1. světové válce patřil akademickému malíři O. Brázdovi. Jeho ženě Marii byl pak zámek v restituci vrácen. [Číst více…]
Litoměřice
Litoměřice jsou okresním městem, které vzniklo z původně slovanského hradiště. Ze 14. a 15. století se dochovaly zbytky městských hradeb a řada renesančních, gotických a barokních domů. Od roku 1655 jsou Litoměřice sídlem biskupství. Jsou také městskou památkovou rezervací a na místním výstavišti Zahrada Čech se po celý rok konají zajímavé akce. [Číst více…]
Louny
První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Tato románská osada se rozkládala v místech dnešního kostelíka sv. Petra při brodu přes Ohři. Jako královské město byly Louny vysazeny na ostrohu nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště někdy v 60. letech 13. století za Přemysla Otakara II. Městské založení, motivované polohou na důležité zemské cestě z Prahy do Německa, se uskutečnilo za rozhodující účasti kolonistů ze Saska. Zároveň s městem byl založen dominikánský klášter, který vzal za své v husitských válkách. V lucemburském období zažívalo město prosperitu, založenou na intenzívní řemeslnické a zemědělské výrobě, zejména pěstování obilí a vína. V husitských válkách vytvořily Louny se Žatcem vojenský svaz. Ve 20. letech byl jeho hejtmanem proslulý válečník Jakoubek z Vřesovic. [Číst více…]
Louny
První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Tato románská osada se rozkládala v místech dnešního kostelíka sv. Petra při brodu přes Ohři. Jako královské město byly Louny vysazeny na ostrohu nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště někdy v 60. letech 13. století za Přemysla Otakara II. Městské založení, motivované polohou na důležité zemské cestě z Prahy do Německa, se uskutečnilo za rozhodující účasti kolonistů ze Saska. Zároveň s městem byl založen dominikánský klášter, který vzal za své v husitských válkách. [Číst více…]
Milešov
Na skalnatém ostrohu nad obcí Milešovem, doloženým poprvé r. 1390, vznikl patrně koncem 14. stol. gotický hrad. Jeho prvním doloženým majitelem byl Petrman z Milešova, příslušník jedné větve Kaplířů ze Sulevic. On nebo jeho nástupce upadl do dluhů, a proto byl Milešov dán r. 1396 do zástavy Janu Hlavovi z Hoholic, který je někdy uváděn jako Janek z Milešova.
Mostná Hora
Název Mostná hora dostala rozhledna podle zalesněného vrchu, ze kterého byly poraženy stromy na starý most přes Labe. Vrch byl po odlesnění holý a jeho vzhled se změnil až koncem 80. let 19. století, kdy zde byl založen lesopark se stezkami, lavičkami a umělými potůčky. Stavbu rozhledny provedla firma Maier a Hollman dle návrhu architekta Viktora Krause.
Nový Hrad v Jimlíně
Vývoj architektury bezprostředně navázal na novou tvrz pánů z Jimlína, postavenou ve 14. stol. Původní obytná věž tvrze byla později zakomponovaná do areálu hradu, postaveného v letech 1465–1474 Albrechtem Bezdružickým z Kolovrat. Ještě za Kolovratů a následně za Vřesovců a pánů z Liběchova probíhala postupná přestavba hradu, chráněného příkopy a valy, na zámek. K výraznějšímu doplnění zástavby došlo po smrti Jana z Aldringenu roku 1634, který v závěti odkázal panství Strahovskému klášteru. V době moru se premonstráti uchýlili na Nový Hrad, a protože původní hradní kaple byla pro jejich potřeby příliš malá, položili jižně od paláce základy nové barokní kaple a současně k severní hradbě nechali postavit obytné severní křídlo, které z této strany uzavřelo areál třetího nádvoří.










