K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha, a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů české státnosti. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchu. Hora vznikla sopečnou činností během třetihorní doby. Památná hora Říp má tvar homole. Jedná se o vyvřelou horu – kupu a stolovou horu. Les byl v minulosti na Řípu vysázen, ale byly i doby, kdy svahy pokrývaly hustší lesy než v současnosti. K zalesnění svahů kopce došlo po roce 1879 a díky nákladnému vysazování tady rostly jasany, duby, buky, javory a břízy.

[Číst více…]

Byla založena císařem Josefem II. v roce 1780. Stavba pevnosti o celkové opevněné ploše 398 ha trvala asi 10 roků. Náklady na stavbu pevnosti se odhadují na 11–12 milionů zlatých. Stavební práce provádělo na 14 000 lidí, kteří přijeli ze všech částí Rakouska. Celková plocha opevnění zaujímá 67 ha, dalších více než 158 ha tvoří 4 uměle zatopitelné kotliny. Východní část města (mezi kostelem a Novou Ohří) byla založena v bažinatém terénu na dubových pilotech a roštech s kamennou výplní.

[Číst více…]

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
[Číst více…]

Poprvé se v písemných pramenech zdejší rotunda připomíná k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Z této skutečnosti plyne, že stavba byla založena již dříve. Románská rotunda byla původně zasvěcená svatému Vojtěchovi.

[Číst více…]