Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
[Číst více…]
Postoloprty
Ploskovice
Pohádkový barokní zámek umístěný v upraveném parku na úpatí Českého středohoří v obci Ploskovice.
Koncem 15. stol. se usadil na románské tvrzi Adam Ploskovský z Drahonic. V této době zde probíhala řada povstání poddaných. Jejich ochránce, Dalibor z Kozojed, byl za svůj čin vězněn na Pražském hradě ve věži Daliborce a později r. 1498 popraven.
Pevnost Terezín
Byla založena císařem Josefem II. v roce 1780. Stavba pevnosti o celkové opevněné ploše 398 ha trvala asi 10 roků. Náklady na stavbu pevnosti se odhadují na 11–12 milionů zlatých. Stavební práce provádělo na 14 000 lidí, kteří přijeli ze všech částí Rakouska. Celková plocha opevnění zaujímá 67 ha, dalších více než 158 ha tvoří 4 uměle zatopitelné kotliny. Východní část města (mezi kostelem a Novou Ohří) byla založena v bažinatém terénu na dubových pilotech a roštech s kamennou výplní.
Památná hora Říp
K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha, a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů české státnosti. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchu. Hora vznikla sopečnou činností během třetihorní doby. Památná hora Říp má tvar homole. Jedná se o vyvřelou horu – kupu a stolovou horu. Les byl v minulosti na Řípu vysázen, ale byly i doby, kdy svahy pokrývaly hustší lesy než v současnosti. K zalesnění svahů kopce došlo po roce 1879 a díky nákladnému vysazování tady rostly jasany, duby, buky, javory a břízy.
Nový Hrad v Jimlíně
Vývoj architektury bezprostředně navázal na novou tvrz pánů z Jimlína, postavenou ve 14. stol. Původní obytná věž tvrze byla později zakomponovaná do areálu hradu, postaveného v letech 1465–1474 Albrechtem Bezdružickým z Kolovrat. Ještě za Kolovratů a následně za Vřesovců a pánů z Liběchova probíhala postupná přestavba hradu, chráněného příkopy a valy, na zámek. K výraznějšímu doplnění zástavby došlo po smrti Jana z Aldringenu roku 1634, který v závěti odkázal panství Strahovskému klášteru. V době moru se premonstráti uchýlili na Nový Hrad, a protože původní hradní kaple byla pro jejich potřeby příliš malá, položili jižně od paláce základy nové barokní kaple a současně k severní hradbě nechali postavit obytné severní křídlo, které z této strany uzavřelo areál třetího nádvoří.
Mostná Hora
Název Mostná hora dostala rozhledna podle zalesněného vrchu, ze kterého byly poraženy stromy na starý most přes Labe. Vrch byl po odlesnění holý a jeho vzhled se změnil až koncem 80. let 19. století, kdy zde byl založen lesopark se stezkami, lavičkami a umělými potůčky. Stavbu rozhledny provedla firma Maier a Hollman dle návrhu architekta Viktora Krause.
Milešov
Na skalnatém ostrohu nad obcí Milešovem, doloženým poprvé r. 1390, vznikl patrně koncem 14. stol. gotický hrad. Jeho prvním doloženým majitelem byl Petrman z Milešova, příslušník jedné větve Kaplířů ze Sulevic. On nebo jeho nástupce upadl do dluhů, a proto byl Milešov dán r. 1396 do zástavy Janu Hlavovi z Hoholic, který je někdy uváděn jako Janek z Milešova.
Louny
První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Tato románská osada se rozkládala v místech dnešního kostelíka sv. Petra při brodu přes Ohři. Jako královské město byly Louny vysazeny na ostrohu nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště někdy v 60. letech 13. století za Přemysla Otakara II. Městské založení, motivované polohou na důležité zemské cestě z Prahy do Německa, se uskutečnilo za rozhodující účasti kolonistů ze Saska. Zároveň s městem byl založen dominikánský klášter, který vzal za své v husitských válkách. V lucemburském období zažívalo město prosperitu, založenou na intenzívní řemeslnické a zemědělské výrobě, zejména pěstování obilí a vína. V husitských válkách vytvořily Louny se Žatcem vojenský svaz. Ve 20. letech byl jeho hejtmanem proslulý válečník Jakoubek z Vřesovic. [Číst více…]
Louny
První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Tato románská osada se rozkládala v místech dnešního kostelíka sv. Petra při brodu přes Ohři. Jako královské město byly Louny vysazeny na ostrohu nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště někdy v 60. letech 13. století za Přemysla Otakara II. Městské založení, motivované polohou na důležité zemské cestě z Prahy do Německa, se uskutečnilo za rozhodující účasti kolonistů ze Saska. Zároveň s městem byl založen dominikánský klášter, který vzal za své v husitských válkách. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- 7
- Další stránka »










