Města – 13. stránka

Olomouc

Sloup poslavil v letech 1715- 1723 Václav Render jako výraz vděčnosti olomouckých měšťanů za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Na sochařské výzdobě pracovali Jan Sturmer (socha Panny Marie Immaculaty, socha svatého Františka Xaverského a socha svatého Karla Boromejského) a Tobiáš Schütz (ostatní sochy kromě později vyměněné sochy svatého Šebestiána).
1758 – sloup byl při pruském obléhání poškozen a poté byla vyměněna socha svatého Šebestiána.
1985–1992 – při restaurování byl originální tordovaný (kroucený) sloup nahrazen kopií. [Číst více…]

Olomouc – pohled na město (věže)

O starém slovanském osídlení prostoru dnešního města svědčí četné archeologické nálezy. První písemnou zprávu o Olomouci nacházíme na stránkách Kosmovy kroniky, kde se dočítáme k roku 1055, že na zdejším knížecím hradě pobýval se svou manželkou Vratislav, druhorozený syn Břetislava I., jehož otec Moravu natrvalo připojil k Čechám.

[Číst více…]

Opava

Okresní město Opava se rozprostírá v malebné krajině ležící mezi Kružberskou vodní nádrží a Ostravou. První písemná zmínka o Opavě pochází z roku 1195, kolem roku 1215 Opava získala městský statut.
K nejstarším památkám patří minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, postavený před rokem 1269, impozantní stavbou je děkanský gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. pol. 14. století, kaple sv. Kříže v Opavě-Kateřinkách a mnoho dalších. Raritou je místní Slezské zemské muzeum, které je nejstarším muzeem na území ČR. [Číst více…]

Opava

Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy, o které se ale uvažuje jako o falsu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Dekret Přemysla Otakara I. z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.

[Číst více…]

Orlické Záhoří

Název obce Orlické Záhoří vznikl v roce 1951 sloučením dříve samostatných obcí Trčkov, Bedřichovka, Zelenka, Jadrná, Černá Voda a Kunštát v Čechách. Vznik Kunštátu se klade do let 1590-1600 a je spojen s působením dřevařů a sklářů. Orlické Záhoří (680-745 m.n.m.) se rozkládá v údolí Divoké Orlice na česko-polské hranici. Leží mezi hřebeny Orlických hor a na straně polské hor Bystřických. Státní hranici zde kopíruje řeka Divoká Orlice, pramenící na území Polska v rozsáhlých rašeliništích. [Číst více…]

Orlová

Orlová-Město je městská část slezského města Orlová. Bývalá centrální část Orlové byla po připojení Lazů, Poruby a Horní Lutyně označena jako Město. Obec má cca. 2500 obyvatel.

Dávno již není centrem Orlové, je pouze torzem bývalého města. Orlová-Město má několik částí (Střed, Kopaniny, Mezilesí, Obroky, Pod Lipou, Muhsam, Zimný Důl, Kamenec, Cihelna, Klášterní kolonie), jedná se o čtvrti mající charakter domkářských osad (kromě Středu s náměstím, zámeckým parkem, kostelem a části bývalé hlavní třídy (Haupt Strasse, Masarykova třída, Piłsudskiego ulica, A. Hitler Strasse, Gottwaldova třída, dnes ul. Petra Cingra).

[Číst více…]

Ostrov

Město Ostrov leží na úpatí Krušných hor, mezi lázeňskými městy Karlovými Vary a Jáchymovem. Historické centrum je staré 700 let, což dokládá nejstarší památka, kostel sv. Jakuba z roku 1224. Kolem něj byla začátkem 13. století postavena malá osada, jejíž založení připisují historici Slávkovi z rodu Hrabišiců. Původní název Ostrova, Zlaukowerde, se později změnil na Schlackenwerth, tedy Slávkův Ostrov. Tehdy to bylo pevné místo uprostřed bažinaté oblasti, obtékané říčkami Bystřicí a Veseřicí. Městem tuto osadu poprvé nazval Jan Lucemburský ve svém privilegiu z roku 1331. Vedla tudy také stará obchodní stezka.

[Číst více…]

Pardubice

Nejstarší dochované stopy pobytu člověka můžeme na Pardubicku sledovat od mladšího paleolitu (40 tis. až 10 tis.př.n.l.). Doklady o poměrně velké stanici lovců, rybářů a sběračů z doby mezolitu ( 8 tis. až 6 tis. př.n.l.) byly objeveny v Pardubicích u hřbitova. Ojedinělé nálezy keramiky a nástrojů prvních zemědělských kultur jsou známy z řady míst Pardubicka – zejména z okolí mikulovského kopce u Pardubic, podél Labe a jeho přítoků a v okolí Kunětické hory.

[Číst více…]

Pardubice

Pardubice (německy Pardubitz) jsou univerzitní a statutární město na východě Čech, metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace. První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, k roku 1340 jsou už připomínány jako město. Největší rozkvět prodělaly za pánů z Pernštejna. Na konci 16. století a v 17. století nastal úpadek. Nový rozvoj města přišel od poloviny 19. století s připojením města na železnici. Vznikla zde řada průmyslových podniků jako lihovar, cukrovar, továrna na mlýnské stroje, Fantova rafinérie minerálních olejů a další. Po druhé světové válce došlo k masivní výstavbě nových čtvrtí především na okraji města a počet obyvatel se rychle zdvojnásobil. [Číst více…]

Olomouc

Olomouc – pohled na město (věže)

Opava

Opava

Opava

Orlické Záhoří

Orlová

Ostrov

Pardubice

Pardubice

Trocha informací o naší firmě

O nás

O webu

Seznamy pohlednic

Chybějící pohlednice, kalkulace nových výrobků

Kontakt

Ocenění