Jiřetín pod Jedlovou byl založen v roce 1548 jako hornické městečko. Dolování však zde nebylo nikdy výnosné, a tak záhy po svém založení městečko ztrácelo svůj původní smysl vzniku. Ve své novodobé historii posledních deseti letech prodělala obec nebývalý rozvoj, což bylo oceněno i v soutěži vládního Programu obnovy venkova nejvyšším titulem Vesnice roku 1998. Pro množství památek, především lidové architektury, byla obec v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou. Dnes je Jiřetín pod Jedlovou celoročně navštěvovaným sportovně rekreačním centrem západní části Lužických hor. [Číst více…]
Jiřetín pod Jedlovou
Jiřetín pod Jedlovou byl založen v roce 1548 jako hornické městečko. Dolování však zde nebylo nikdy výnosné, a tak záhy po svém založení městečko ztrácelo svůj původní smysl vzniku. Ve své novodobé historii posledních deseti letech prodělala obec nebývalý rozvoj, což bylo oceněno i v soutěži vládního Programu obnovy venkova nejvyšším titulem Vesnice roku 1998. Pro množství památek, především lidové architektury, byla obec v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou. Dnes je Jiřetín pod Jedlovou celoročně navštěvovaným sportovně rekreačním centrem západní části Lužických hor. [Číst více…]
Kojetín
O počátcích Kojetína historické prameny mlčí. Právě proto se k počátečnímu období z dějin města váže mnoho pověstí, které kladou vznik Kojetína až do dob Sámovy říše a za zakladatele považují jeho syna, kterého jmenují Kojatou.
První písemná zmínka o Kojetíně je z roku 1233, kdy v listině moravského knížete Přemysla se hovoří o újezdu kojetínském.
Hořice
Dobré klimatické podmínky zdejší krajiny přilákaly první obyvatele již v období paleolitu a po nich se zde vystřídala celá řada mladších kultur. První středověká osada s tvrzí je doložena na vrchu Gothard (352 m), na němž pražští premonstráti zakládají v polovině 12. století kostelík zasvěcený sv. Gothardovi. Jeho jméno se později vžilo pro pojmenování celého návrší.
Pelhřimov
Historie města spadá až do 12. století, kdy jsou první zmínky o původní osadě v místech dnešního pivovaru, děkanské zahrady a kostela sv. Víta. Podle pověsti však město založil v l. 1225 – 1226 pražský biskup Pelegrin (Pelhřimov), který se stavil u místní studánky cestou do Říma. Tomu odpovídá také městský znak s podobou poutníka v bráně mezi dvěma věžemi. Na počátku 13. století po vyplenění původní osady Vítkem z Hluboké došlo k založení nového města na pravidelném půdorysu, který je v centru zachován dodnes. Rozvoj města příznivě ovlivnila těžba stříbra v okolí Křemešníka. Ve městě byla také rozvinuta celá řada řemesel, hlavně soukenictví, plátenictví, tkalcovství, barvířství, pernikářství a pivovarnictví.
Napajedla
Město Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, na rozhraní tří regionů Hané, Valašska a Slovácka. Na 19,8 km2 zde žije 7750 obyvatel. Místo, označované jako Napajedelská brána, tvořilo již pro pravěkého a středověkého člověka strategicky důležitý bod. Údolí řeky Moravy s příznivými životními podmínkami, nacházející se na obchodní stezce, vytvářelo předpoklady pro trvalé osídlení. Historický název města sám vypovídá o jeho významu.
Jilemnice
Město Jilemnice leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš (náměstí ve výšce 464 m n.m.) a má dnes asi 6 tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledáváno jako výhodné východisko do západních Krkonoš, jejichž přirozeným centrem se během historického vývoje stalo.
Vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské centrum rozsáhlého štěpanického panství drženého pány z Valdštejna. Žel historické prameny nám neumožňují souvislejší pohled do nejstarší historie města, neboť naprostá většina pramenů byla zničena (zejména požárními katastrofami). Pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic nám napovídá, že město vzniklo patrně na zeleném drnu. Vzhledem ke své odlehlé poloze se Jilemnice rozvíjela pomaleji než poddanská města v živém a úrodném vnitrozemí. Zdá se však, že odlehlá poloha ji léta chránila před vážnými válečnými pohromami. Rozmach města byl ještě výrazněji omezen od roku 1492, kdy si Valdštejnové město i panství rozdělili na dvě samostatné části.
Rumburk
Město je přirozeným centrem nejsevernějšího výběžku české země. Okolní členitá krajina má převažující ráz pahorkatiny se zachovanou přírodou a smíšenými lesními porosty. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 300-400 m. Její charakteristiku dotvářejí osamocené vulkanické vrchy tvarované jako krátké hřbety nebo kupy, převyšující okolí o téměř 300 m.
Kyjov
I když první písemná zpráva o Kyjově pochází z r. 1126, území, kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné, z období římského i z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské.
Jílové u Prahy
Město leží ve výšce 381 metrů n. m. v malebné krajině Posázaví, 20 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Již od roku 1331 se tu těžilo zlato a zdejší naleziště patřila k nejbohatším v Evropě. Podle dlouhodobých výzkumů tu byla v okolí řeky Sázavy objevena naleziště zlata již za doby Keltů, kteří jej získávali díky rýžování. Ověřeným datem první větší těžby je však až rok 1331. Časem – díky Karlu IV. – který povýšil Jílové na město tu byla zřízena i mincovna. Jelikož za Jana Žižky nestálo město na jeho straně, tak jen Žižkovo vojsko obsadilo, vypálilo a šachty byly zasypány. Zkázu pak dokonala třicetiletá válka. I když se pak časem doly opět obnovily – nikdy už své tehdejší slávy a výtěžnosti nedosáhly. Pokud se chcete podívat po stopách dolování – projděte si místní naučnou stezku.
- « Previous Page
- 1
- …
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- …
- 22
- Další stránka »










