výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Město leží ve výšce 381 metrů n. m. v malebné krajině Posázaví, 20 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Již od roku 1331 se tu těžilo zlato a zdejší naleziště patřila k nejbohatším v Evropě. Podle dlouhodobých výzkumů tu byla v okolí řeky Sázavy objevena naleziště zlata již za doby Keltů, kteří jej získávali díky rýžování. Ověřeným datem první větší těžby je však až rok 1331. [Číst více…]
Chlum u Třeboně leží v Budějovickém kraji 15 km jihovýchodně od Třeboně a 25 km jižně od Jindřichova Hradce na úpatí pahorkatiny, která se zvedá z Třeboňské pánve k hraničním vrchům. Již více než 100 let je vyhledávaným letoviskem. Největším podnikem a zároveň největším zaměstnavatelem v Chlumu u Třeboně je sklárna s více než stoletou tradicí. V zemědělství dominuje chov ryb. Důležité je také lesnictví. Zbytek obyvatel je zaměstnán u menších firem, ve službách a obchodě.
Název obce Orlické Záhoří vznikl v roce 1951 sloučením dříve samostatných obcí Trčkov, Bedřichovka, Zelenka, Jadrná, Černá Voda a Kunštát v Čechách. Vznik Kunštátu se klade do let 1590-1600 a je spojen s působením dřevařů a sklářů. Orlické Záhoří (680-745 m.n.m.) se rozkládá v údolí Divoké Orlice na česko-polské hranici. Leží mezi hřebeny Orlických hor a na straně polské hor Bystřických. Státní hranici zde kopíruje řeka Divoká Orlice, pramenící na území Polska v rozsáhlých rašeliništích. [Číst více…]
Město vzniklo na významné obchodní cestě u brodu brod přes řeku Olšavu a počátky historického osídlení sahají do 10.-12. století. Jak ale dokládají četné archeologické nálezy z uherskobrodska, člověk se tady objevil už před 30 – 40 tisíci lety. V písemných pramenech se poprvé vzpomíná osada Brod v r. 1140. Původní osada pravděpodobně ležela v okolí tzv. dolního kostela sv. Jana Křtitele a tvořila důležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu.
Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km² se řadí mezi největší obce České republiky. Obec byla založena v roce 1714 Karlem Jindřichem ze Žerotína. V roce 1762 získaly Velké Karlovice svou pečeť. Z této doby se zachovalo několik stavebně kulturních památek, jimž vévodí karlovský kostel z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka, fojtství z roku 1793, kupecký dům sloužící jako Karlovské muzeum, které tisícům návštěvníků přibližuje obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska. [Číst více…]
Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13. – 18. století př. Kr.), bylanskou, halštatskou (Úhošť, Kadaň – Jezerka, 7. – 6. století př. Kr.) a také kulturu laténskou, kterou k nám ve 4. století př. Kr. přinesly keltské kmeny. To potvrzuje i nález řecké černofigurální keramiky. Podle humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili proti sobě na březích Ohře osady nazývané „Kad“ a „An“, což se vykládalo jako „zářící oheň“. Pojmenování, v němž rozeznáváme dnešní jméno města Kadaně, prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu. Po Keltech tu až do 6. století sídlily germánské kmeny, jež se pak promísily s přicházejícími Slovany. [Číst více…]
Vznik vysocké obce bývá kladen do první poloviny čtrnáctého století, ale jako Vysoká se v dosud známých historických pramenech zmiňuje teprve roku 1352 bez určení titulu. Jako Alta ciuitas, tedy město Vysoká, se jednoznačně objevuje až v pondělí 4. srpna roku 1354. Vrchnost, která město založila, a panovníka, který udělil městu jeho práva, s jistotou neznáme.
Město leží na dohled hradu Helfštýna v rovině Moravské brány. Je to historické město s mimořádně prostorným náměstím ve tvaru písmene L a velmi zajímavým souborem pamětihodností, však je také Lipník nad Bečvou od roku 1989 městskou památkovou rezervací. Město může být hrdé na zachovalé historické jádro s renesanční radnicí, barokními kašnami a renesančními domy s podloubími, hned vedle náměstí tvoří dominantu města farní kostel sv. Jakuba s unikátní zvonicí. Kromě toho se zde nachází zámek, bývalý piaristický klášter s kostelem sv. Františka Serafinského a synagoga. Ve městě v minulosti žila početná židovská komunita, dokladem toho jsou také dva unikátní židovské hřbitovy.
Kdy přesně vzniklo na území dnešního Chomutov a trvalé osídlení, nelze určit. Vedla tudy důležitá obchodní cesta ze Saska do vnitrozemí Čech a je pochopitelné, že po obtížném překonání Krušných hor si tehdejší kupci chtěli odpočinout. Navíc se v místech dnešního Chomutov a sbíhaly kromě cesty ze Saska a Prahy také cesty od Kadaně a Mostu. Z vnitrozemí postupovaly slovanské kmeny směrem k horám a tak vznikla na levém břehu dnešní Chomutovky, zvané tehdy Divoký potok nebo Úzká, malá slovanská osada. Ta nabývala díky poloze stále většího významu.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513