Od druhé poloviny 60. let minulého století obývali dům bývalé fary manželé Jana a Josef V. Scheybalovi. Řadí se k nejvýznamnějším osobnostem Jablonecka i Libereckého kraje. Věnovali se národopisu, lidové kultuře, památkové péči, místopisu a regionální historii. Vytvořili pozoruhodné umělecké sbírky a obsáhlou knihovnu. Josef V. Scheybal byl výborným kreslířem a talentovaným ilustrátorem. Díky němu a jeho manželce má Liberecký kraj obsáhlý vědecký a umělecký dokument zachycující jeho památky lidového umění, krajinu i přírodu.
Po smrti manželů připadl objekt městu, které se rozhodlo uctít jejich památku a zrekonstruovat dům nesoucí jejich jméno a odkaz.
Jablonné nad Orlicí
Území, na němž se rozkládá Jablonné nad Orlicí, bylo součástí původního pohraničního pralesa. Jeho osídlování v době kolonizace neprobíhalo živelně, ale řídilo se přírodními podmínkami, jež dávají poloze a půdorysu našich měst a vesnic podobný ráz. Pro založení a výstavbu podhorských měst bylo zpravidla vybráno mírné návrší nad údolní nivou řeky či potoka, obvykle poblíž jejich soutoku z nejsnadnějšího přechodu broděním. Později se na těchto místech budovaly mosty. Údolí zpravidla určovala směr komunikací, nejprve stezek, později cest, silnic a nakonec i železnic. U soutoků vznikaly jejich křižovatky. Vlastní údolní niva, vystavená každoročním záplavám a při původní proměnlivosti vodních toků zamokřená, byla k osídlování a dopravě využita teprve později po různých úpravách.
Sedlčany
Osmitisícové Sedlčany se rozkládají na rozhraní středních a jižních Čech, v členité krajině středního Povltaví. Jeho pány v minulosti byli slavní Rožmberkové, Lobkowiczové, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, ale také němečtí vojáci, neboť za 2. sv. války město s mnoha okolními obcemi nechali vystěhovat a používali území jako vojenský výcvikový prostor jednotek SS. Mezi zdejší nejzajímavější památky patří gotický kostel sv. Martina či zámeček Červený Hrádek, který do současné podoby upravil architekt Jan Kotěra.
[Číst více…]
Velká Bíteš
Původní osada byla založena kolem 12. století a první věrohodný písemný údaj svědčící o její existenci je dán letopočtem 1240. Charakter města získala již v průběhu 14. století a toto postavení bylo roku 1408 potvrzeno panem Lackem z Kravař za pomoc Bítešanů markraběti Joštovi při dobývání hradu Náměšti. Z té doby pochází také erb města, na němž je zobrazena polovina českého lva a moravské orlice na zlatomodrém poli. Středověk Bíteš obdařil výsadami, stala se hospodářským a správním střediskem rozsáhlého panství náměšťského. Na mapách byla uváděna jako opevněné město s kostelní tvrzí. Dobové prameny ji řadily do první desítky měst jihozápadní Moravy.
Žacléř
Žacléř je spolu s Trutnovem, Dvorem Králové a Hostinným nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska. Za svůj pradávný vznik vděčí procházející zemské Slezské stezce, která spojovala Trutnov s Vratislaví. Pro ochranu této stezky byl pravděpodobně ještě ve 13. století na skalní ostruze vystavěn hrad Ccheczler (Žacléř), který dal základ vzniku nového sídla – vsi, později města Bornflos – Bärenstadt – Schatzlar – Žacléř. Předpokládá se, že hrad vznikl v průběhu kolonizace Čech za vlády Přemysla Otakara II, někdy kolem roku 1260. První písemná zmínka o hradu je z roku 1334, kdy ho král Jan Lucemburský se svým synem Karlem zastavil Bertholdovi z Lípy.
Mohelnice
Mohelnice leží na okraji území nepřetržitě osídleného od velkomoravské doby. Archeologický výzkum odkryl v historickém jádru nynějšího města nejméně tři sídlištní útvary z 9. století až z 1. pol. 13. století. Osady se nacházely v dnešním prostoru mezi Smetanovou ulicí a náměstím Tyrše a Fügnera, další pak pod silnicí do Stavenice. Nejvýznamnější však bylo osídlování v dnešním Újezdu, které mělo funkci trhové vsi. Nepochybně v souvislosti se založením stejnojmenného města, obyvatelé dosavadní sídliště po pol. 13. století opustili. Vysazení nového sídlištního útvaru se událo před rokem 1273, kdy se Mohelnice poprvé nazývá městem.( Z archivních materiálů však víme o mnoha listinách, které byly vydány ještě před založením města a mění tak dosavadní pohled na mohelnickou ostrožnu. Zde také pramení názor jedné skupiny historiků, že vzniká biskupský dvorec či týn, který se ztotožňuje s pozdějším děkanstvím na Kostelním náměstí, dnešní budova muzea. Zmínka o mariánském kostele je možno si vysvětlit jako předchůdce kostela svatého Tomáše. Další verze uvádí, že první lokace města mohla probíhat v prostoru dnešní ulice Hradební, kde se v historických pramenech uvádí tvrz a i zde je urbanismus města velmi neuspořádaný. Konkrétnější vysvětlení by nám napověděl až archeologický výzkum.
Štětí
Štětí leží v krajině, která patří k nejstarší sídelní oblasti v Čechách. Archeologické nálezy dokazují, že úrodné Polabí bylo souvisle osídleno od mladší doby kamenné, neolitu, tedy již před 6 – 7 tisíci lety, kdy se na našem území nacházejí doklady zemědělství. Z té doby pocházejí nálezy sekeromlatů, broušených kamenných seker s otvorem pro topůrko, které byly objeveny při výstavbě papírny v 50. letech. Tam se našly i pozůstatky lidské činnosti z eneolitu, pozdní doby kamenné, a ze starší doby bronzové, kdy zdejší krajinu obývali lidé únětické kultury. K této kultuře patří i objev z roku 1933, kdy byly při stavbě dnešní Masarykovy školy odkryty hroby skrčenců, včetně šperků, z nichž některé byly z jantaru. Ve Štětí se nalezly i doklady z mladší doby železné, laténu. V té době žili v Čechách Keltové.
Strážnice
Přestože první doložená písemná zmínka o Strážnici pochází až z počátku 14. stol., množství archeologického materiálu vypovídá o daleko dřívějším osídlení tohoto území. Počátky samotného města jsou spojovány s upevňováním hranic českého státu v době vlády Přemysla Otakara II v 2. polovině 13. století, kdy došlo k trvalému připojení Strážnicka k Moravě. Na ochranu zemských hranic bylo zbudováno několik hradů, mezi nimiž se nacházel i hrad ve Strážnici, vystavěný po roce 1260. Samotné jméno města je odvozováno od strážní funkce, kterou měl hrad položený v těsné blízkosti moravské hranice vykonávat.
Železný Brod
Vznikl pravděpodobně v 11. nebo ve 12. století při zemské obchodní stezce, která vedla z Prahy do Německa a Polska. Tu se brodili obchodníci přes Jizeru a vznikla zde osada Brod nebo také Brodek. Písemné památky máme až ze 13. stol., kdy se dovídáme z urbáře pražské diecéze, že zde byl kostel a fara. Již ve 14. století patřil Brod pánům ze Železnice, kteří tu i sídlili. První městská práva získalo město již ve 13. stol. od Přemysla Otakara II. Roku 1468 bylo však vypáleno lužickými vojsky, ale již roku 1501 král Vladislav II. Jagellonský obnovuje městská práva, uděluje krásný a honosný městský znak a pravděpodobně od této doby je Brod nazýván Brodem Železným. Již od 14. stol. se v okolí nalézala a také těžila železná ruda, která se i zpracovávala v tzv. hamrech. Těžba skončila koncem třicetileté války, jednak pro nedostatek dřeva, železné rudy a také se začaly stavět vysoké pece. Dokladem této těžby jsou různé místní názvy a vykopávky.
[Číst více…]
Železný Brod
Město Železný Brod leží v krásném údolí řeky Jizery na rozhraní Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje.
Vznikl pravděpodobně v 11. nebo ve 12. století při zemské obchodní stezce, která vedla z Prahy do Německa a Polska. Tu se brodili obchodníci přes Jizeru a vznikla zde osada Brod nebo také Brodek. Písemné památky máme až ze 13. stol., kdy se dovídáme z urbáře pražské diecéze, že zde byl kostel a fara. Již ve 14. století patřil Brod pánům ze Železnice, kteří tu i sídlili. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- …
- 22
- Další stránka »










