V historických pramenech se jméno Žatce uvádí poprvé v kronice Thietmara Meserburského v r. 1004. Další písemné zprávy z 11. – 13. století představují Žatec jako významné správní a církevní středisko. Vznik feudálního města je završen listinou z r. 1265, kterou král Přemysl Otakar II. uděluje Žatci důležitá privilegia. [Číst více…]
Nepomuk
Počátky historie města jsou spojeny se založením nedalekého cisterciáckého kláštera roku 1144. Tehdy zde byly dvě osady – Přesanice a Pomuk, které byly spojeny roku 1384. Od té doby se začal oficiálně používat název Nepomuk. [Číst více…]
Žulová
Středověká osada předcházející dnešnímu městu zde existovala zřejmě již ve 13. století. Rytíř Jan z Wüstehube nedaleko od ní postavil hrad Frýdberk, odkud Wüstehubové ovládali převážnou část česko-moravsko-slezského pomezí. Tento stav neblaze vnímali především církevní hodnostáři, kterým členové šlechtického rodu plenili veškerý možný majetek. Okolo roku 1340 získali hrad do vlastnictví Haugvicové. K panství hradu přináležely i obce Skorošice, Tomíkovice, Heřmanice a Travná.
Nový Bor
Osada Bor vznikla v roce 1692 rozparcelováním pustého dvora statku arnultovického sedláka Raškovského (Arnultovice jsou dnes součástí města, někdy jsou označovány jako Nový Bor II.). Roku 1710 panství převzal rod Kinských. V roce 1757 byla tato osada mající 21 domů prohlášená na žádost hraběte Kinského císařovnou Marií Terezií městem. Povýšením na město získal Nový Bor základní privilegia např.: právo na pořádání čtyř výročních trhů a pondělního trhu týdenního. To značně napomohlo rozvoji obchodu a díky exportním firmám byl zajištěn odbyt i do zahraničí. Největší poptávka byla po skle vyráběném v lesních hutích. [Číst více…]
Orlová
Boží Dar
Městu Boží Dar náleží minimálně jedno „Nej“. Je nejvýše položeným městem v České republice, jeho nadmořská výška čítá 1028 m n. m. Město Boží Dar leží v Karlovarském kraji na hranicích s Německem mezi Božídarským Špičákem a nejvyšší horou Krušných hor Klínovcem. Město Boží Dar se také stalo 3. nejmenším městem v České republice.
Skuteč
Nálezy hlazených kamenných klínů, sekeromlatů, šipek apod. dokazují, že značná část Skutečska byla osídlena již v mladší době kamenné. Písemně je Skuteč doložena ve 13. století, k roku 1289. Stará osada Skuteč ležela na nejbližší obchodní cestě, vedoucí z Chrudimě na Trstenickou stezku. Ves byla povýšena na město pravděpodobně v I. polovině 14. století. Kromě rychtáře mělo město také purkmistra a konšely. Mělo hrdelní právo a soud, mučírnu a kamenný pranýř na náměstí. Skuteč trpěla drancováním v třicetileté válce jak císařskými tak i švédskými vojsky. [Číst více…]
Vamberk
Mimo hlavních opěrných mocenských bodů, vybudovaných ve 13. století – hradů Potštejn a Litic, byl významný i menší hrádek na skalnatém ostrohu na řekou Zdobnicí, pojmenovaný Waldenberg. O jeho původním vzezření nic nevíme, zmiňován je až ve výčtu statků, navrácených králem dědicům potrestaného Mikuláše z Potštejna. Během let se jméno Waldemberg zkracovalo na Walmberg, až se ustálil dnešní název Vamberk. [Číst více…]
Běleč
Místní název BĚLEČ se vyskytuje nejčastěji tam, kde se dříve nacházely pusté a hluboké lesy. Historikové se shodují v tom, že vykácením takového lesa vzniklo místo světlé, tedy bílé a odtud název Běleč. V celých Čechách je asi šest obcí, které nesou toto jméno – například Běleč u Litně nedaleko Berouna, Běleč v jižních Čechách a také naše Běleč na Křivoklátsku.










