Okresní město Opava se rozprostírá v malebné krajině ležící mezi Kružberskou vodní nádrží a Ostravou. První písemná zmínka o Opavě pochází z roku 1195, kolem roku 1215 Opava získala městský statut.
K nejstarším památkám patří minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, postavený před rokem 1269, impozantní stavbou je děkanský gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. pol. 14. století, kaple sv. Kříže v Opavě-Kateřinkách a mnoho dalších. Raritou je místní Slezské zemské muzeum, které je nejstarším muzeem na území ČR. [Číst více…]
Opava
Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy, o které se ale uvažuje jako o falsu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Dekret Přemysla Otakara I. z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.
Uherské Hradiště
Historie někdejšího královského města Uherské Hradiště je bohatá a sahá do dávné minulosti. Mírné klimatické podmínky a úrodná půda v nivě řeky Moravy předurčily tato místa pro rané osídlení, které je zde doloženo již ve starší době kamenné. Na křižovatce obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu, vznikl v 8. a 9. století důmyslný ostrovní pevnostní systém. Tři původně pusté ostrovy na řece Moravě byly na počátku 9. století osídleny slovanským lidem, přičemž stěžejní úlohu hrál tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle kaple sv. Jiří, která na něm stála. Sídelní areál na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřil nepochybně k centrům Velké Moravy. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. Po zániku Velkomoravské říše význam tohoto centra pominul. [Číst více…]
Uherské Hradiště
Historie někdejšího královského města Uherské Hradiště je bohatá a sahá do dávné minulosti. Mírné klimatické podmínky a úrodná půda v nivě řeky Moravy předurčily tato místa pro rané osídlení, které je zde doloženo již ve starší době kamenné. Na křižovatce obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu, vznikl v 8. a 9. století důmyslný ostrovní pevnostní systém. Tři původně pusté ostrovy na řece Moravě byly na počátku 9. století osídleny slovanským lidem, přičemž stěžejní úlohu hrál tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle kaple sv. Jiří, která na něm stála. Sídelní areál na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřil nepochybně k centrům Velké Moravy. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. Po zániku Velkomoravské říše význam tohoto centra pominul. [Číst více…]
Cheb
Západočeské město, ležící na řece Ohři, se vyznačuje především městským historickým jádrem a řadou dalších historických památek.
Město vzniklo v první polovině 13. století při starší osadě pod románským hradem.
Prohlédnout si můžete Chebský hrad, stojící na ostrohu nad řekou Ohří. Černá věž, která je součástí hradu, nabízí nádherný výhled na panorama města.
Další historické pamětihodnosti najdete převážně v městské památkové rezervaci, jsou to např. barokní radnice, farní kostel sv. Mikuláše z 13. – 15. století, špitální kostel sv. Bartoloměje z doby před r. 1400, který je dnes sídlem galerie, soubor kupeckých domů tzv. Špalíček a řadu gotických, barokních a renesančních domů. [Číst více…]
Slavonice
Slavonice jsou starobylé město v blízkosti státní hranice s Rakouskem. V jeho historickém jádru je dochován v Evropě ojedinělý urbanistický městský renesanční celek, který byl vyhlášen městskou památkovou rezervací.
Město leží v nejjižnějším a nejvýchodnějším cípu okresu Jindřichův Hradec v nadmořské výšce 512 m asi 12 km jihozápadně od Dačic. Ve městě je silniční hraniční přechod do Rakouska.
Krnov
S počátky města Krnova ve 13. století souvisí i městský znak, poprvé doložený roku 1311, o němž můžeme předpokládat, že pochází rovněž ze 13. století. Nejstarší podoba znaku zobrazuje tři červené zlatem pobité rohy v modrém poli, které směřují do tří různých stran. Náustky rohů se sbíhají u zlatého kruhu ve středu. Mezi rohy jsou tři stříbrné šesticípé hvězdy. Stejná podoba znaku je na městské pečeti zavěšené na listině z 16. června 1311, v níž rychtář Petr (Petrus) a konšelé města Krnova uznávají krále Jana Lucemburského za svého pána a vzdávají mu hold.
Krnov
Krnov
Krnov je hornoslezské město v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od města Opavy a 18 km severovýchodně od města Bruntál, v podhůří Nízkého Jeseníku. Leží na soutoku řek Opavy a Opavice, v těsné blízkosti hranic s Polskem. [Číst více…]
Krnov – měšťanské domy
Historie města sahá až do 13. století, kdy také Krnov získal městská práva. Oblast je ovšem skoro bez přerušení osídlena již od doby kamenné. Na přelomu 19. a 20. století došlo ve městě k prudkému rozvoji textilní výroby, která však postupně z větší části upadla. Konec druhé světové války přinesl odsun velké části obyvatelstva.










