Určitě jedním z nejznámějších turistických cílů do Podkrkonoší je vrchol majestátní Zvičiny. Se svojí nadmořskou výškou 671 m.n.m. dominuje celému okolí. Není proto divu, že v dobách turismu na počátku 20.století se o vrchol vedly boje na poli národnostním a turistickém.Po dvě století (od roku 1706) siluetu Zvičiny dotvářel jen kostelík zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Koncem 19. století se ale o vrchol začali zajímat také turisté. A to jak čeští, z nich především členové KČT ze Dvora Králové, tak němečtí z Krkonošského spolku v Hostinném. Větší aktivitu nakonec projevili Češi, kterým se roku 1898 podařilo prostřednictvím Národní jednoty severočeské zakoupit od soukromníka hostinec a pozemek na samém vrcholu.

[Číst více…]

Železná rozhledna tyčící se do výšky 806 metrů nad mořem byla veřejnosti otevřena roku 2008. Její celková výška činí téměř 22 metrů a vystoupat na ni musíte po 70 schodech. Odměnou vám bude krásný výhled na Broumovsko, Orlické hory, Podkrkonoší (Zvičina, Kumburk) a samozřejmě přilehlou část Krkonoš (Černá hora, Janská hora). Rozhledna se nachází v blízkosti Hoffmanovy boudy a apartmánů U Zlaté vyhlídky. Rozhledna je volně přístupná.  [Číst více…]

Rozhledna a první hostinec byly na vrcholu hory „Přední Žalý“ postaveny na povel hraběte Jana Harracha. Hostinec byl dokončen v roce 1890, rozhledna dva roky nato. Kamenná rozhledna stojí ve své původní podobě na vrcholu hory Žalý dodnes. Původní hostinec (roubená dřevěná stavba) však na přelomu 19. a 20. století shořel. Byl nahrazen lehkou montovanou dřevěnou stavbou, která byla původně součástí Zemské Jubilejní Výstavy. Stavba zde stála až do druhé světové války, kdy byla během okupace zničena. Od té doby až do roku 2008 zde stály pouze základy původní stavby a tradice čekala na své znovuzrození.

[Číst více…]

Ze součastníků již málokdo ví, že na vrbickém Kastelu 445 m. n. m. v období 2. světové války stávala rozhledna. Byla vystavěna Československou armádou kolem roku 1937 a plnila úkol triangulačního bodu. Těch bylo v okolí několik, ale tato rozhledna (pokud ji můžeme takto nazývat) je zdaleka předčila svou výškou. Měřila úctyhodných 37 metrů. Bylo možno spatřit Kunětickou horu, Pardubicko, Hradecko, Sněžku a celé panoráma Orlických hor. Rozhlednu vojáci zbudovali z dřevěné konstrukce. Rozhledna během své existence sice nebyla volně přístupná, ale pamětníci vyprávějí, že na rozhlednu vylezli skoro každou neděli. Po skončení okupace v květnu 1945 zavlála na vrcholu rozhledny československá vlajka, kterou tam díky obratnému kousku vztyčil pan Miroslav Kašpar.

[Číst více…]