Velkou tradici vyhlídkových staveb nejen v Českém ráji má zcela jistě vrch Tábor, který se tyčí nad městem Lomnice nad Popelkou. První rozhledna zde stála již v roce 1888 a byla vystavěna za podpory lomnického okrašlovacího spolku. Tato rozhledna měla podobu jednoduché dřevěné konstrukce a stála zde od roku 1888 až do roku 1897. Stavba druhé rozhledny se připravovala mnohem déle a také s daleko větší péčí. Hlavním iniciátorem byl jednatel okrašlovacího spolku a řídící učitel Josef Tichánek. Několik let neúnavně organizoval sbírky, při nichž se do spolkové kasy scházela doslova koruna ke koruně.
Sylvánský vrch
Tato 68 m vysoká příhradová věž vznikla z důvodu distribuce signálu mobilní sítě T-Mobile pro oblast Plzně. Zároveň byla na přání města Plzně ve výšce 23 m zřízena vyhlídková plošina na níž vede točité schodiště. Rozhledna měla být otevřena pro veřejnost již v době postavení, tedy v roce 2001. Byl však problém s výběrem provozovatele, až v roce 2003 se provozování ujal pan Alois Mach. Na konci roku 2005 byla však rozhledna uzavřena. V roce 2006 se provozování ujalo plzeňské gymnázium Františka Křižíka. Sylvánský vrch se nachází na okraji Plzně ve čtvrti Sylván, cca. 3,5 km SZ z centra města. Rozhledna je postavena ve výšce 403 m. n.m.
Svatobor
Sůkenická
Jen kousek od česko-slovenského hraničního přechodu Bumbálka se od roku 1998 tyčí nová rozhledna „Sůkenická – Čartak“. Původní záměr byl vybudovat zde základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Chráněné oblasti Beskydy vydala ke stavbě věže povolení pouze za podmínky, že objekt nenaruší ráz krajiny a bude využitelný pro návštěvníky hor.
Suchý vrch
Rozhledna Suchý vrch, jež je součásti Kramářovy chaty, byla původně stavěna jako vodárenská věž, která byla postavena v letech 1931-1932 podle návrhu architekta A. Patrmanna. Rozhledna je betonová a její tvar připomíná hřib. Věž rozhledny je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu, která je výšce 22 metrů, vede 128 schodů (počítáno od komunikace).
Stříbrník u Loun
Vrch Stříbrník nebo též Červený vrch u Loun (či zkrátka Červeňák) je oblíbeným výletním místem nad obcí Dobroměřice u Loun. Na vrcholku totiž stojí jediná horská chata na Lounsku, a to Ejemova chata s rozhlednou, postavená roku 1910.
Strážný vrch
Okolí Moravské Třebové patří mezi nejvýraznější vnitřní periferie Česka a dlouho byl tento zvláštní kraj opomínán i po stránce rozhlednové. Od prvních let nového tisíciletí zde však postupně začínají vyrůstat poměrně zajímavé rozhledny. Tou nejinteresantnější je pravděpodobně právě věž na Strážném vrchu. Byla vybudována v rámci EU dotovaném projektu Hřebečské důlní stezky, který připomínal zdejší dávnou důlní historii. Rozhledna jako sladký výškový bod měla poskytovat pohled z ptačí perspektivy na bývalé důlní území. Od prvních úvah o stavbě rozhledny až k realizaci nakonec uplynulo 6 let, až byla rozhledna na „Den nezávislosti“ spolu s celou naučnou stezkou slavnostně otevřena. Věž ma na naše podmínky velmi neobvyklou konstrukci s hojným využitím oblých tvarů. Tato originalita není pouze účelová tak, aby splnila dnes stále sílící „nároky na originalitu“, ale tvar byl zvolen tak, aby symbolizoval vyztužení hornických štol.
Strážiště
Rozhledna se nazývá podle úvalenského rodáka, slezského poslance Hanse Kudlicha (1823–1917), jenž roku 1848 na Kroměřížském sněmu podal návrh na úplné zrušení poddanství v zemích Rakouského císařství. V základně rozhledny je Kudlichovo mauzoleum, v rozhledně je pak umístěna expozice připomínající jeho život.
Štramberská Trúba
Štramberský hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo dřevěným mostem z druhého patra protilehlého paláce. V místech nynější chaty Dr. Hrstky stávala větší obytná budova. Ta byla za pánů z Žerotína přestavěna na renesanční zámek. V pamětní listině z roku 1787 se dočteme: „Okolo roku 1782 začaly bourať a kaziť zámek štramberský, v něm dosti pěkné a prostranné světnice zništili a zdi zbořili, mnoho pěkných kvadštuků sebrali.“
Z hradu se zachovaly části hradebních zdí a věž Trúba, upravená r. 1903 na rozhlednu.
Štěpánka
Kamenná novogotická rozhledna z r. 1847 na vrchu Hvězda nad Příchovicemi (959 m). Dokončena až v r. 1892 a nazvána Štěpánka podle arcivévody Štěpána, protektora stavby císařské silnice z Liberce do Trutnova, budované kolem r. 1847.










