S nápadem na výstavbu turistické chaty s rozhlednou přišel Svaz československých dělnických turistů. Když uveřejnili ve svém časopise výzvu, začaly se pocelé republice konat sbírky. Ty trvaly několik let, až byl konečně roku 1926 položen základní kámen. Stavby se ujal pan Hegner. Ten se sice snažil ušetřit, jak to bylo možné, ale stejně shromážděné peníze stačily jen na postavení chaty. Na rozhlednu již nezbylo a tak, postavená jen do třetinové výšky, byla upravena alespoň k provizornímu používání. I tak se však konalo 1.8.1926 slavnostní otevření chaty, která byla pojmenována po Plzeňském starostovi Luďku Pikovi. Rozhlednu dokončil až v roce 1929 stavitel Tomášek (otevřena 23.6.1929).
Rašovka u Liberce
Rozhledna je postavena ve stejnojmenné obci Rašovka u Šimonovic U Liberce popř. poblíž Českého Dubu. Věž je zděná a je z ní pěkný výhled na Jizerské hory, ale i na Trosky, Bezděz, Ralsko a jiné vrcholky.
Více na webu: http://rasovka.cz/
Schillerova – Kryry
Rozhledna byla postavena v letech 1905 – 1906, na místě kde dříve stával hrad Kozihrady, v nadmořské výšce 383 m nad mořem. V roce 1905 se slavilo sté výročí velkého německého básníka Friedricha Schillera jehož památník měl být umístěn v přízemí rozhledny. Po něm také dostala rozhledna své jméno: Schillerova rozhledna (původní název: Schillewarte). Iniciátorem výstavby se stal místní okrašlovací spolek, kterému pomohl spolek kryrských rodáků žijících ve Vídni. Návrh rozhledny vypracoval úspěšný vídeňský architekt a stavitel Alois Kaiser. Podle dobových pramenů se na stavbu spotřebovalo 95 000 cihel, 60 fůr písku a 15 fůr žulového kamene. To vše prý na kostelní vrch dopravilo 298 koňských potahů. Otevírací slavnost se konala 17. června 1906 a zúčastnilo se jí několik tisíc návštěvníků ze širokého okolí.
Mackova hora
Rozhledna na Mackově hoře (524 m n. m.) leží 1 km západně od Nového Strašecí. Vznikla v roce 2001, kdy ji nechala vybudovat telekomunikační společnost Telefonica O2. Konstrukčně ji navrhl Ing. Janata jako moderní trubkový stožár ovinutý schodištěm.
[Číst více…]
Tobiášův vrch
Rozhledna Tobiášův vrch se nachází v nadmořské výšce 484 m severozápadně od stejnojmenné kóty, asi 4 km severovýchodně obce Jesenice, v katastrálním území obce Bukov u Hořoviček. Tobiášův vrch, kóta 507 m náleží Rakovnické pahorkatině.
Křemešník
Na Českomoravské vrchovině, asi 9 km od Pelhřimova, se nachází poutní místo Křemešník. Kromě kostela Největší Trojice z 18. století se zde nachází také železná rozhledna. Ta byla postavena v květnu 1993 pro telekomunikační účely. Po opravách točitého schodiště (205 schodů) byla na podzim téhož roku zpřístupněna jako rozhledna. Jméno Pípalka získala na počest hlavního iniciátora stavby Pavla Pípala, předsedy KČT Pelhřimov.
Karasín
Na návrh Petra Štorka byla v roce 2002 za rekordní tři měsíce postavena tato 30 metrová kamená rozhledna. Stojíme v nadmořské výšce 704 metrů jen asi pět kilometrů severně od Bystřice nad Pernštejnem, nedaleko malé vísky Karasín. O stavbě rozhledny právě v okolí Bystřice se uvažovalo již dlouho, ale k realizaci přistoupil teprve podnikatel Libor Jedlička, který se zde rozhodl postavit lyžařský areál. Na stavbu rozhledny byla použita ojedinělá technologie tzv. „štípaných betonových bloků“. Konstrukce je také zajímavá protáhlým čtvercovým půdorysem. Slavnostní otevření jedné z nejhezčích rozhleden Vysočiny proběhlo 25. května 2002.
Bílá hora
Rozhledna Bílá hora – byla již v záměrech MUDr. Adolfa Hrstky na počátku 20. století, tehdy jako dřevěná stavba (arch. Dušan Jurkovič), později kamenná mohyla (arch. Bohumil Sláma), jež měla být památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovat návštěvníkům Bílé hory co nejlepší rozhled do kraje (Beskydy, Jeseníky a Oderské vrchy). [Číst více…]
Sůkenická
Jen kousek od česko-slovenského hraničního přechodu Bumbálka se od roku 1998 tyčí nová rozhledna „Sůkenická – Čartak“. Původní záměr byl vybudovat zde základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Chráněné oblasti Beskydy vydala ke stavbě věže povolení pouze za podmínky, že objekt nenaruší ráz krajiny a bude využitelný pro návštěvníky hor.
Klínovec
Nejvýše položená rozhledna Krušných hor stojí na Klínovci v nadmořské výšce 1244 m. Přestože má v křestním listu uveden letopočet 1884, je její rodokmen mnohem delší, protože je to ve skutečnosti už čtvrtá vyhlídková stavba postavená na vrcholu této hory. Nejprve zde stála jednoduchá dřevěná pyramida zřízená v roce 1817. Později, v letech 1838 až 1868, zaujal její místo vyhlídkový gloriet. Navštěvovali jej především hosté z Karlových Varů, pro něž byl výlet kočárem na nejvyšší horu Rudohoří vítaným zpestřením lázeňského pobytu.
- « Previous Page
- 1
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- 13
- Další stránka »










