S nápadem na výstavbu turistické chaty s rozhlednou přišel Svaz československých dělnických turistů. Když uveřejnili ve svém časopise výzvu, začaly se pocelé republice konat sbírky. Ty trvaly několik let, až byl konečně roku 1926 položen základní kámen. Stavby se ujal pan Hegner. Ten se sice snažil ušetřit, jak to bylo možné, ale stejně shromážděné peníze stačily jen na postavení chaty. Na rozhlednu již nezbylo a tak, postavená jen do třetinové výšky, byla upravena alespoň k provizornímu používání. I tak se však konalo 1.8.1926 slavnostní otevření chaty, která byla pojmenována po Plzeňském starostovi Luďku Pikovi. Rozhlednu dokončil až v roce 1929 stavitel Tomášek (otevřena 23.6.1929).
Černá Studnice
Předchůdcem rozhledny byla vyhlídka, která byla zřízena na vrcholové skále již v roce 1885. Po vzniku Horského spolku pro Jablonec a okolí v roce 1903 byla vyhlášena soutěž na nejlepší návrh rozhledny na tomto vrcholu. V ní zvítězil návrh jabloneckého architekta Roberta Hemmricha, který počítal s výstavbou reprezentativní chaty s vyhlídkovou věží. Stavební práce pod odborným vedením stavitele Corazzy byly započaty na jaře roku 1904. I přes nepřízeň počasí následujícího roku byla chata s přilehlou rozhlednou slavnostně zpřístupněna veřejnosti 14. 8. 1905.
Jedlová hora
Celé to začalo v roce 1891 kdy na vrcholu Jedlové hory postavil spolek Gebirgsverein 23 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Ve stejné době nechal kníže Ferdinand Kinský vystavět v jejím sousedství výletní restauraci. Oba objekty sloužily turistům až do konce 2. světové války, poté začaly bez řádné údržby chátrat. Postupně došlo ke zničení schodiště a střechy rozhledny a k téměř úplnému zřícení budovy restaurace.
Zámecký vrch
Dnešní rozhledna na Zámeckém vrchu, který Českokameničtí nazývají Zámečák, je již druhou stavbou tohoto druhu na tomto kopci. První rozhledna byla postavena roku 1880 a působila jako strážní věž hradu, který zde vyrostl za vlády Přemysla Otakara II. Tato věž přečkala i 2. světovou válku, ale po ní začala nezadržitelně chátrat. Na počátku 90. let už z ní zbyla jen kostra. Ta byla mezi léty 1995-1997 odstraněna při vyčištění hradní zříceniny od suti, které prováděli ukrajinští dělníci. Když Zámecký vrch opustili, počalo se se stavbou nové rozhledny. Bohužel kvůli problémům s Památkovým ústavem zde vyrostla jen nepříliš vzhledná bedněná konstrukce, která nedosahuje krás předešlé rozhledny.
[Číst více…]
Tanvaldský Špičák
Rozhledna na výrazném vrchu Tanvaldský Špičák (831 m.n.m.) byla postavená roku 1909 a o rok později byla přistavena turistická chata s restaurací. Dnešní podoba objektu je z roku 1930. Vyhlídková věž nad chatou je vysoká 18 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Černou Studnici, Ještědský hřeben a města rozkládající se v údolí pod vrcholkem.
Tábor
Velkou tradici vyhlídkových staveb nejen v Českém ráji má zcela jistě vrch Tábor, který se tyčí nad městem Lomnice nad Popelkou. První rozhledna zde stála již v roce 1888 a byla vystavěna za podpory lomnického okrašlovacího spolku. Tato rozhledna měla podobu jednoduché dřevěné konstrukce a stála zde od roku 1888 až do roku 1897. Stavba druhé rozhledny se připravovala mnohem déle a také s daleko větší péčí. Hlavním iniciátorem byl jednatel okrašlovacího spolku a řídící učitel Josef Tichánek. Několik let neúnavně organizoval sbírky, při nichž se do spolkové kasy scházela doslova koruna ke koruně.
Masarykova věž samostatnosti
Jednou z nepřehlédnutelných kulturně — historických památek města Hořice je Masarykova věž samostatnosti. Je umístěna přímo nad městem na hřebeni Hořického chlumu ve výšce 408 m n. m. a vytváří tak Hořicím hezkou a zdaleka viditelnou dominantu.
Hard – Sokolov
Hard je novodobý název návrší na východním okraji okresního města Sokolova. Místo se původně nazývalo Hartberg a kromě hřbitova a střelnice na něm stával také kamenný gloriet vybudovaný městským okrašlovacím spolkem. Jenže na počátku 20. století byl už značně zchátralý a nepřístupný. Vedení spolku se proto na svém výročním zasedání v březnu roku 1907 rozhodlo, že gloriet, který už stejně přerůstaly stromy, nechá přestavět na skutečnou rozhlednu. Akci si vzal na starost městský stavitel Heinz. Podle jeho projektu byla stávající kamenná podstava zvýšena o dvanáctimetrovou dřevěnou nástavbu se dvěma vyhlídkovými patry. Nižší nabízelo otevřený vyhlídkový prostor a vyšší prosklenou terasu. Celá věž měřila od paty až ke špičce korouhvičky osmnáct metrů a stala se tak daleko viditelnou dominantou města. Dokončena byla na říjnu 1907 a poprvé zpřístupněna 15. dubna následujícího roku.
Bolfánek
Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983. Podle něj se vrch nazývá Svatý Volfgang. V letech 1722-25 proběhla na místě kapličky stavba barokního kostela podle architekta Maxmiliána Kaňky. Nechal ho postavit František Josef Černín. Kvůli náboženské reformě císaře Josefa II. však musel být kostel, stejně jako mnoho dalších, uzavřen. A tak začal chátrat a v roce 1810 musel být zbořen. Zůstala však věž, kterou roku 1845 dostavěli do výšky 45 metrů a upravili jako rozhlednu. [Číst více…]
Klostermannova rozhledna – Javorník
Javorník obdivoval spisovatel Karel Klostermann, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Velmi rád vystupoval na vrchol Javorníku, aby se pokochal pohledem na své milované hory. K Javorníku jako místu jedinečného rozhledu jej pojilo pouto tak silné, že vyústilo přáním, aby na jeho vrcholu byla postavena rozhledna. Pro svůj záměr získal na počátku
20. století několik svých šumavských přátel, zejména profesora V. Zeithamera a J. Šafhausera, kteří s velkým elánem připravovali realizaci tohoto nápadu.
- « Previous Page
- 1
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- 13
- Další stránka »










