Zajímavosti – 4. stránka

Památná hora Říp

K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha, a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů české státnosti. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchu. Hora vznikla sopečnou činností během třetihorní doby. Památná hora Říp má tvar homole. Jedná se o vyvřelou horu – kupu a stolovou horu. Les byl v minulosti na Řípu vysázen, ale byly i doby, kdy svahy pokrývaly hustší lesy než v současnosti. K zalesnění svahů kopce došlo po roce 1879 a díky nákladnému vysazování tady rostly jasany, duby, buky, javory a břízy.

[Číst více…]

Velehrad

Počátky současného Velehradu sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě. Založil jej moravský markrabě Vladislav Jindřich v blízkosti vesnice Veligradu (dnes Staré Město). Mniši osídlili Velehrad v listopadu 1205. Jako provizorium jim z počátku sloužil kostelík sv. Jana. Zahájení výstavby kláštera lze datovat do druhého desetiletí 13. století. Rozsáhlý komplex kláštera, vybudovaný v pozdním románském slohu s vlivem rané gotiky byl dokončen ve 40. letech 13. století, kdy byla zahájena rozsáhlá barokní přestavba, dokončená až ve 2. polovině 18. století. Na jeho výzdobě pracovala řada umělců – např. kameník Ondřej Allio, sochař Baltazar Fontana, malíři Paulo Pagani a Ignác Raab.

[Číst více…]

Hostýn

Je nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. Již po tři století je hostýnská hora (735 m n.m.)se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) cílem tisíců poutníků, kteří zde nacházejí útočiště ve svých životních strastech i potřebách.

Četné archeologické průzkumy prokázaly osídlení tohoto místa již ve starší době kamenné. Pozornosti však neuniknou zbytky opevnění (celkový obvod přes 1 800 metrů) tzv. laténské kultury, jejímiž nositeli byli Keltové. Výzkumy potvrdily domněnku, že Hostýn byl (po Starém Hradisku u Protivanova) druhým keltským oppidem na Moravě.

[Číst více…]

Pravčická brána

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
[Číst více…]

Krkonoše – Sněžka

Hora Sněžka je se svými 1603 metry nejvyšší horou nejen Krkonoš, ale i celé České republiky. Skalnatým vrcholem hory Sněžky, který má rozlohu asi 30 akrů, prochází česko-polská hranice. Na severní polské straně se svahy Sněžky svažují do údolí řeky Lomničky. Jižní svahy na české straně spadají do Obřího dolu, západní klesají na Úpské rašeliniště a východní přechází v Obří hřeben. Jméno Sněžka vzniklo z původního pojmenování Sněžná, odvozeného od stavu „sněhem pokrytá“. Než se však současné jméno hory v roce 1823 ustálilo, jejím prvním jménem byl Pahrbek Sněžný, Sněžovka a občas se jí říkalo i Sněhovka.

[Číst více…]

Krkonoše – pramen Labe

Labe se řadí mezi nejdelší řeky Evropy. Délka vodního toku je 1154 km. Pramení v Krkonošském národním parku a protéká Českou republikou i Německem (796 km), kde se vlévá do Severního moře.

[Číst více…]

Teplické skály – „Kanec a pes“

Skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí.

[Číst více…]

Teplické skály – „Párátko“

[Číst více…]

Teplické skály – „Řeznická sekyra“

Fascinující, úchvatné, divoké a tajuplné je skalní město ležící u Teplic nad Metují. Masivní Chrámové a Martinské stěny, úzké chodníky Anenského údolí, studená a tajemná zákoutí Sibiře, neuvěřitelná atmosféra Skalního chrámu, který vnímavějším návštěvníkům dává tušit, jak asi vypadá podzemní labyrint ukrývající se téměř pod celými Teplickými skalami, okouzlují návštěvníky již několik staletí. Dlouhé hřebeny, klikaté cestičky, úzké soutěsky a hlavně skalní věže roztodivných tvarů jakoby ani nebyly dílem přírody. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak dech beroucí výhled ze zříceniny skalního hradu Střmen. Je sice určen pouze návštěvníkům, kteří nemají strach z výšek, ale určitě stojí za to, neboť alespoň na malou chvíli dává i obyčejným smrtelníkům možnost okusit ten nepopsatelný pocit, který na vrcholcích skalních věží zažívá každý horolezec – nekonečný pocit svobody.

[Číst více…]

Pustevny – chata Libušín – interiér

Chata Libušín se nachází na Pustevnách v katastru obce Prostřední Bečva a je dílem slovenského architekta Dušana Jurkoviče. 3. března 2014 zachvátil chatu zničující požár. Na výzdobě interiéru Libušína se podílel český malíř Mikoláš Aleš, který si zájem o Valašsko odnesl již z Národopisné výstavy Českoslovanské, konané v Praze roku 1895. Podle Alšových kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha Radegasta vymaloval interiéry Libušína akad. malíř Karel Štapfer. Interiér jídelny byl však požárem zcela zničen, propadla se i střecha. Pohlednice byla nakreslena z fotografie interiéru před jejím vyhořením.

[Číst více…]

Památná hora Říp

Velehrad

Hostýn

Pravčická brána

Krkonoše – Sněžka

Krkonoše – pramen Labe

Teplické skály – „Kanec a pes“

Teplické skály – „Párátko“

Teplické skály – „Řeznická sekyra“

Pustevny – chata Libušín – interiér

Trocha informací o naší firmě

O nás

O webu

Seznamy pohlednic

Chybějící pohlednice, kalkulace nových výrobků

Kontakt

Ocenění