Chata Libušín se nachází na Pustevnách v katastru obce Prostřední Bečva a je dílem slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Národní kulturní památka však vážně utrpěla ničivým požárem na jaře 2014 a posléze byly zahájeny kroky k její postupné obnově.
Valašsko
Valašsko je hornatá oblast v nejvýchodnější části Moravy, v Česku v blízkosti hranic se Slovenskem. Jde o svébytný národopisný a kulturní region, sousedící na jihu s Moravským Slováckem a na západě s Hanou. Lze ho vymezit přibližně územím okresu Vsetín a severní, severovýchodní a východní částí okresu Zlín (severní Lukovsko, Vizovsko, Klobucko). V Rožnově pod Radhoštěm se nachází skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic.
Radegast
Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého života prožil ve Spojených státech Amerických, dokončil sochu v roce 1930 a věnoval ji obyvatelům zdejšího kraje. Původní socha je zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti.
Asi tři metry vysoký kolos z betonu a žulové drti, umístěný v nadmořské výšce kolem jedenácti set metrů, však špatně odolával drsným klimatickým vlivům.
Svatý kopeček – krojování
Svatý Kopeček je velice pěkným a oblíbeným poutním a výletním místem a naleznete jej kousíček za Olomoucí. Stojí zde barokní poutní chrám Navštívení Panny Marie, který je významnou dominantou Olomoucka. Místo je rodištěm malíře Karla Svolinského. A ještě jedna zajímavost na závěr – navštívíte-li tohle půvabné místo s dětmi, máte příležitost jim ukázat mnoho vzácných druhů zvířat v místní zoologické zahradě.
Svatý kopeček
Toto místo se nachází asi 5 km severovýchodním směrem od Olomouce. Již zdaleka tento architektonický klenot upoutá svou smělou stavbou tyčící se do krajiny na vrchu nad Olomoucí. Historie tohoto místa se začala psát na počátku 17. století, v době, kdy Evropou zmítala třicetiletá válka. Jméno, které bude navždycky spojováno se Svatým Kopečkem, je Jan Andrýsek, který na základě svého slibu zbudoval v letech 1629-1633 malou kapli zasvěcenou Panně Marii v lesích na východ od Olomouce. Již záhy bylo toto místo svědkem vyslyšení modliteb a trápení lidí, kteří je sem přicházeli ve víře odevzdat. Mnohá jsou dokumentována, ale naprostá většina zřejmě zůstává skryta. V průběhu dějin věhlas zdejšího místa stoupal a časem byla Panna Maria na Svatém Kopečku vzývána a uctívána jako Královna Moravy.
Rožnov pod Radhoštěm – Mlýnská dolina
Mlýnska dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v roce 1982. Jsou v ní sdruženy dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon. Umístění valchy, mlýna a pily je téměř přesnou rekonstrukcí situace, která ještě v první polovině 19. století existovala ve Velkých Karlovicích – údolí Podťaté. Lisovna oleje je původní stavbou ze 17. století. Hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice.
Kutná Hora – Kostnice
Římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí je spolu s katedrálním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele – součástí bývalého cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného již v roce 1142. Hřbitovní kostel je dvoupodlažní stavba karnerového typu ze 14. století. Na sedleckém hřbitově byla v roce 1278 podle pověsti rozprášena hlína, kterou přivezli mniši z Jeruzaléma, a hřbitov se tak stal nejstarším „Svatým polem“ ve střední Evropě a vyhledávaným pohřebištěm. Po morové ráně roku 1318 bylo v Sedlci pochováno přes 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Podle dochovaných pramenů sedlecký hřbitov zabíral plochu 35 tisíc m2. Na konci 15. století došlo ke zrušení většiny hrobů. EXHUMOVANÉ KOSTERNÍ OSTATKY cca 40.000 zemřelých byly uloženy do spodní kaple kostela, kde je dle pověsti poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. [Číst více…]
Kutná Hora – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. J. Křtitele
Unikátní památka UNESCO – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách (zal. 1142). Spolu se sedleckou kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Katedrála byla vystavěna mezi lety 1290 – 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky.
Kutná Hora – hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí
Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. V podzemní části se nachází kostnice(ossuarium). S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.[1] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Kutná Hora – lustr
Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.
Bizarní výzdoba – lustr složený ze všech velkých kostí lidského těla, makabrózní dekorace z lidských lopatek a kyčlí nebo unikátní ztvárnění myšlenky memento mori nesoucí odkaz napříč staletími, ukrývající hlubokou symboliku. Návštěvnost tohoto místa vypovídá o jeho magnetizmu nebo o touze člověka okusit věci nevšední či rozklíčovat odkaz předků. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- 10
- Další stránka »










