Jméno získala pevnost po svém zakladateli. Dne 3.října 1780 dohlédl císař Josef II. na položení základního kamene. To se jí ještě říkalo Ples. Tak se nazývala obec, která zde stávala před stavbou. Přejmenována byla až po císařově smrti. Marie Terezie musela vybudovat obranu proti pruskému králi Fridrichu II. Ztratila Slezsko a Kladsko, tamější pevnosti bylo třeba nahradit. Volba padla na tuto oblast, protože zdejší řeky mohly být v případě nutnosti vylity z koryt (vojáci se s municí u pasu ve vodě nemohou pohybovat) a protože se Ples nacházel na nejvyšším přírodním návrší v okolí.
Petrovy kameny
Petrovy kameny jsou součástí národní přírodní rezervace Praděd. Jsou významnou dominantou kraje a význačným orientačním bodem. Jsou složeny s chloritických břidlic. Vzhledem k výjimečnosti lokality je na ni zakázán vstup. Se skalami je spjata řad pověstí. V 17. století byly označovány jako místo sletu čarodějnic.
Panská skála
Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Její jméno vzniklo překladem německého názvu „Herrnhausfelsen“ (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového označení Gehörnhaus. Slovem „Gehörn“ se ve zdejším kraji kdysi označovaly strmě čnějící skalní útvary. [Číst více…]
Památná hora Říp
K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha, a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů české státnosti. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchu. Hora vznikla sopečnou činností během třetihorní doby. Památná hora Říp má tvar homole. Jedná se o vyvřelou horu – kupu a stolovou horu. Les byl v minulosti na Řípu vysázen, ale byly i doby, kdy svahy pokrývaly hustší lesy než v současnosti. K zalesnění svahů kopce došlo po roce 1879 a díky nákladnému vysazování tady rostly jasany, duby, buky, javory a břízy.
Ozubnicová dráha
Stavební délka původní trati Tanvald – Kořenov (tehdy ovšem nazývané Tannwald-Schumburg – Grünthal) byla 7,186 km, provozní jen 6,651 km, což jsou hodnoty odpovídající bezvýznamné lokálce. Trať byla ale stavěna jako součást trasy Liberec – Tanvald – státní hranice s připojením na trať tehdejších pruských státních drah státní hranice – Petersdorf – Hirschberg, takže šlo o trať sice nepatrné délky, ale mezinárodního významu.
Orloj v Kryštofově údolí
Vznikl přestavbou staré trafostanice. Stavební povolení bylo vydáno v září 2006. Orloj v Kryštofově Údolí není klasickým astrolábem, i když tvůrci orloje některé úpravy později nevylučují. Orloj je osazen 22 řezbovanými figurami, ze kterých je 18 pohybových. Levý horní výklenek je osazen sv. Barborou, pravý výklenek sv. Kryštofem. Mezi výklenky jsou věžní hodiny. Pod těmito hodinami je umístěn ponocný, který zvedáním trubky k ústům a kolem něhož obíhá pejsek, zahajuje v celou hodinu chod pohybových figur. Pod tímto ponocným je reliefní luneta představující život na vesnici jejíž součástí jsou 4 pohybové figury. Po tzv. krmení dochází k otevření oken a prochází pohyblivé procesí dvanácti apoštolů. Ćas je řízen přes satelit, na jižní stěně jsou připravovány sluneční hodiny.
Obří sud
Známá výletní restaurace nad Lázněmi Libverda je umístěna ve skutečném dřevěném sudu, ke které mu byla později přistavěna další budova. Byla postavena v roce 1931 po vzoru oblíbeného Obřího sudu na Javorníku v sousedním Ještědském pohoří. Protože Obří sud na Javorníku v roce 1974 shořel, zůstává Obří sud v Lázních Libverda jediný v republice.
Novinský viadukt
Mumlavský vodopád
Mumlavské vodopády se nachází poblíž rekreačního střediska Harrachov, na řece Mumlava na okraji Mumlavského dolu pod Ptačincem. Jsou nejbohatším vodopádem na vodu řítící se s hukotem po celé šířce koryta do hloubky přibližně 10 metrů. Vodopády zabírají celé řečiště a tvoří v žulové skále obří kotle, tzv. Čertova oka. Jedná se prohlubně, které byly v žulovém podkladu vyhloubeny pohybem vody s kamínky. Nedaleko vodopádů se nachází Mumlavská bouda – původně harrachovská hájovna, dnes výletní restaurace. Vodopády jsou dobře přístupné pěšky i na kole po asfaltové cestě, kde je zákaz vjezdu motorových vozidel. Od Mumlavských vodopádů můžete pokračovat dále na Voseckou boudu.
Lurdská jeskyně v Bohuticích
Lurdská jubilejní jeskyně jako poutní místo byla realizována k 70. výročí zjevení Panny Marie čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové. Připomíná zjevení z 11. února roku 1858, jež se událo v jihofrancouzské obci Lourdes. Místo lurdského zjevení se zakrátko stalo světoznámým římskokatolickým poutním centrem. Jedním z projevů úcty k lurdskému zjevení bylo také zakládání obdobných jeskyní, zejména na poutních místech. Zde byly umístěny kopie soch Panny Marie Lurdské. Jednou z nejznámějších replik je Lurdská jeskyně s oltářem a sochou Bohorodičky, jež je od roku 1902 součástí papežské zahrady ve Vatikánu.
- « Previous Page
- 1
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- 10
- Další stránka »










