výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Nádherná čistá renesanční stavba zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí upoutá pozornost již z dálky. Její restaurovaná renesanční sgrafitová fasáda upoutá zrak každého, kdo projíždí z Ostravy do Příbora. Původně středověká vodní tvrz, přestavěná v renesanční zámek, dnes slouží jako obecní úřad a kulturní středisko obce. O zámku se často hovoří jako o malé, ale o to cennější perle renesančního slohu na severu Moravy a ve Slezsku.
Štěkeň ležící na levém břehu řeky Otavy, 8 km východně od Strakoni. První zmínka o obci pochází z roku 1318. Bývala centrem samostatného statku. Ten se v roce 1622, kdy byl konfiskován Janu Malovcovi z Malovic skládal z městečka s pivovarem a čtyř vsí. V roce 1648 koupili Štěkeň Losiové z Losimthalu, kteří zbudovali na místě staršího sídla raně barokní zámek. Po vymření rodu v roce 1781 získal po dlouhých sporech jeho rozsáhlé majetky známý učenec Josef Mikuláš, hrabě z Windisch-Graetzu.
Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku Třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později nobilitovaný do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka. Ve 2. pol. 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu. Stekník držel od r. 1760, v roce 1772 získává pro svůj rod hraběcí titul a roku 1775 posílil svůj stav spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou hraběnkou z Hohenembs). Roku 1796 prodal Stekník, rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do r. 1892. [Číst více…]
Areál zámku Stránov je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod č. 15874/2 -1582.
Původně se jedná o hrad postavený v letech 1463-68 Jarošem ze Svojovic. Z této doby se zachovala výrazná kamenná věž. Hrad byl tehdy centrem poměrně rozsáhlého panství, které ve 2. polovině 16. století drželi Berkové z Dubé. Za nich a dalších majitelů původní hrad změnila razantní renesanční přestavba, zakončená snad až na počátku 17. století. Poslední pozdně renesanční fáze přestavby probíhala již za Viléma Slavaty z Chlumu. V tomto stavu přetrval zámek vlastně až do poloviny 18. století, kdy se jej v roce 1746 ujali Příchovští z Příchovic.
Místo, kde se nachází hrad a zámek ve Stráži nad Nežárkou má velmi bohatou historii, která sahá na začátek našeho letopočtu. Jednotlivé části historie najdete v jednotlivých kapitolách. Vzácnou zajímavostí například je, že současný historický objekt je ojedinělým hybridem hrad-zámek. Světoznámá operní pěvkyně Ema Destinnová je nerozlučně spjata se zámkem ve Stráži nad Nežárkou. Proto zde můžete shlédnout nejrozsáhlejší expozici o jejím životě a díle. [Číst více…]
Na místě zámku stála původně pevnost jako opěrný bod, stráž na moravsko-uherské hranici. Odtud vzniklo i pojmenování pozdějšího města Strážnice. Ve 14. století se připomínají první vlastníci – pánové z Kravař, kteří kolem roku 1450 provádějí první přestavbu a budují západní křídlo. V roce 1501 kupují panství Žerotínové, za nichž dosáhlo v 16. století největšího rozkvětu a zámek doznal další přestavby – bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní zdobené renesančními arkádami.
Původní název obce ležící na zlatonosné a perlorodé řece Otavě byl jen Hoštice. V době, kdy tvořily jedno panství se Střelou, byl název upraven na Střelohoštice (německy Strahlhoschtitz) a na počátku 20. století pak na Střelské Hoštice. První známky osídlení Pootaví se datují do sklonku starší a do střední doby kamenné (15 000 – 5 000 let př.n.l.). Trvalejší osídlení prokazují až pozůstatky vesnických sídlišť a mohylové hroby ze starší doby železné 7. – 5. stol. př.n.l). Na území obce jsou evidovány čtyři lokality mohylových pohřebišť. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, ve Vídni a v místním Muzeu řeky Otavy a voroplavby. [Číst více…]
Zámek Studénka se nachází při okraji města Studénka ve směru na Bravantice. Je nepřehlédnutelnou dominantou a jeho park bezprostředně sousedí s průjezdovou komunikací při níž také stojí brána do parku s dřevěnou nástavbou a šindelovou střechou.
Část zámku je tvořena třípatrovou budovou čtvercového půdorysu s hladkou fasádou v rozích zdobenou bosáží. K ní přiléhá jednopatrová budova barokního vzhledu a později přistavená věž a vížka s točitým schodištěm. Kolem zámku je park s mnoha zajímavými cizokrajnými dřevinami.
Zámek ve Světlé nad Sázavou v roce 2014 poprvé v historii otevřel své brány široké veřejnosti a je odhodlán stát kulturním centrem nejen celého světelského regionu, ale v budoucnu i kulturní perlou České republiky. Zámek je kulturní památkou registrovanou Ministerstvem kultury. V roce 2013 zámek změnil majitele. Hlavním cílem nových majitelů je zachování kulturního dědictví pro budoucí generace.
První zmínky o zámku spadají do 15. století. Na místě, kde zámek stojí, je připomínána tvrz, která byla v majetku české královské komory. V 16. století na tomto místě byl vystavěn panský kamenný dům a v letech 1690 – 1693 nevelký barokní zámek, jehož stavebníkem byla rytířská rodina Lamottů z Frintroppu.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513