Červený hrádek Červený Hrádek (původně jen Hrádek) u Sedlčan je místem velmi starým: poprvé se uvádí v predikátu místních vladyků Jana, Mírka, Jaksy a Chalaty roku 1285. Již tito patrně seděli na hrádecké tvrzi, jejíž tak časná existence však dosud nebyla spolehlivě prokázána. Roku 1400 byl Hrádek a část zboží Kosova Hora majetkem Heřmana z Říčan, jenž se po Hrádku obvykle psal. Heřman žil ještě roku 1430; roku 1469 již Hrádek náležel jeho vnukům Heřmanovi, Janovi a Mikulášovi. Roku 1508 je jako majitel Hrádku – od té doby zvaného Červený – označen Bohuslav Břekovec z Ostromeče. [Číst více…]
Červená Řečice
Renesanční zámek vznikl v polovině 16. století přestavbou původního hradu, který připomíná válcová hláska. Od 12. století až do roku 1948 patřil hrad s okolním panstvím pražským biskupům. Vyjímkou bylo pouze asi dvousetleté období od husitských válek do bitvy na Bílé hoře. [Číst více…]
Kamenice nad Lipou
Pozdně klasicistní zámek je hlavní dominantou města Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. S dějinami města bylo vždy spjato místní panské sídlo, nejdříve gotický hrad, později zámek. Původní hrad byl postaven ve 13.století. Prvními známými držiteli hradu byli příslušníci rodu Benešoviců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Dobeš z Bechyně. Důvěrník královny Elišky a rádce Karla IV.
Choceň
Choceňský zámek nechal vybudovat v letech 1562 – 1574 Zikmund ze Šelmberka jako své nové renesanční sídlo. Roku 1646 neunikl Švédům, byl vydrancován, několikrát vyhořel a následně byl i částečně upravován. Do barokní podoby nechali zámek v 18. století přestavět tehdejší majitelé, rod Kinských. Tato podoba zámku se nám však dodnes nedochovala, protože zámek v roce 1829 opět vyhořel. V roce 1850 Kinsští opět zámek opravili a bylo také přistavěno východní křídlo s pseudogotickou kaplí. Zámek v Chocni je čtyřkřídlý obdélníkový objekt postaven v renesančním slohu, později barokně upraven.
Petrkov
Barokní areál, vybudován nejpozději v 1. polovině 18. století, je spjat s významným českým básníkem, grafikem a překladatelem Bohuslavem Reynkem a jeho ženou, básnířkou Suzanne Renaud, kteří zde žili a tvořili. U objektu se nachází jedno ze zastavení naučné stezky věnované B. Reynkovi. [Číst více…]
Stekník
Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku Třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později nobilitovaný do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka. Ve 2. pol. 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu. Stekník držel od r. 1760, v roce 1772 získává pro svůj rod hraběcí titul a roku 1775 posílil svůj stav spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou hraběnkou z Hohenembs). Roku 1796 prodal Stekník, rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do r. 1892. [Číst více…]
Zámeček Doubí
Zámeček Doubí byl vystavěn nad řekou Ohří na základech raně středověkého hradu v polovině 14. století. O dvě stě let později byl hrad přestavěn na renesanční zámek a v 17. století byl u něj vybudován útulný park s vyhlídkovou terasou. V údobí 1739-1756 se areál za vlastnictví Julia Jindřicha a Josefiny Eleonory Mulcové z Valdova, rozené hraběnky Metternichové, přestavbou změnil docela. Zámecké sídlo dostalo barokní podobu a do půlkruhové bašty vnější parkánové zdi byla vestavěna barokní kaple. Za svou dnešní podobu vděčí stavba karlovarskému architektovi Františkovi Maderovi, který jej upravil koncem 19. století.
Přerov nad Labem
Přerovský zámek vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Hrádek vybudovaný na čtvercovém půdoryse, obklopený vodním příkopem, byl v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století ve zříceninách, opraveno jižní a východní křídlo. [Číst více…]
Stará Ves nad Ondřejnicí
Nádherná čistá renesanční stavba zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí upoutá pozornost již z dálky. Její restaurovaná renesanční sgrafitová fasáda upoutá zrak každého, kdo projíždí z Ostravy do Příbora. Původně středověká vodní tvrz, přestavěná v renesanční zámek, dnes slouží jako obecní úřad a kulturní středisko obce. O zámku se často hovoří jako o malé, ale o to cennější perle renesančního slohu na severu Moravy a ve Slezsku.
Kravsko
Zámek Kravsko, který byl po staletí letním sídlem rodu Ugartů a později Frasso-Dentice, poskytuje ubytování ve dvoulůžkových až čtyřlůžkových pokojích. Zámek se nachází asi 10 km od Znojma, nedaleko Národního parku Podyjí v blízkosti hranic s Rakouskem a asi 1 km od státní silnice Znojmo – Jihlava. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- …
- 21
- Další stránka »










