Líšno
Kratochvíle
Lužany
Lužany patří k nejstarším vesnicím plzeňského kraje. První dochovaná písemná zpráva, potvrzující její existenci, je z roku 1175. Na místě dnešního zámku stála v roce 1245 dřevěná tvrz, která byla v roce 1583 přestavěna v jednopatrový renesanční zámek. Na počátku 19. století byl renesanční zámek barokně přestavěn. Lužanský zámek, k němuž patřilo panství s několika vesnicemi a dvory, měnil během staletí často majitele. V roce 1886 koupil zámek i panství Josef Hlávka pro svou matku Annu a později se sám stal jeho majitelem. Když byl Josef Hlávka během své dlouhé nemoci upoután na invalidní vozík, většinu času se svou první ženou Marií trávil v lužanském zámku, jehož tehdejší podobu zachytil Leopold Schmidt v několika akvarelech, které je možno na zámku vidět. Po svém uzdravení a úmrtí milované Marie začíná počátkem 80. let 19. století Josef Hlávka uvažovat o přestavbě zámku. [Číst více…]
Valeč
První písemné zmínky o Valči jsou z roku 1358, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží, držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče. Dalšími majiteli rozděleného panství byli ve středověku zemané držící statky v blízkém okolí: Ješek ze Stebna, Jan Kladivo ze Stebna 1368, Boreš z Oseka 1371, Beneš z Buškovic 1377-1416, a páni z Doupova Nevlas a Jan 1416, Sezema z Doupova 1454 a Jan z Doupova 1487. [Číst více…]
Hradiště – Blovice
Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích sídlí od r. 2000 v památkově chráněném objektu pseudogotického zámku Hradiště. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo muzeum zpřístupněno veřejnosti v roce 2002, kdy bylo slavnostně otevřeno. Muzeum vlastní sbírky archeologické, etnografické, uměleckoprůmyslové,výtvarné a literárněhistorické. [Číst více…]
Jičíněves
Kopidlno
Zámek stojí při jihovýchodní straně náměstí Kopidlna na začátku rozsáhlého parku při hrázi zámeckého rybníka. Vstup do zámeckého parku je přímo z náměstí v Kopidlně.
Hnojník
Zámek, stojící v centru obce, je spojen se šlechtickým rodem Beessů z Chrostiny. Původně zde však měla už v 15. století stát tvrz, jejíž majitelem byl Stašek z Hnojníka. V 16. století se držitelem sídla stal Václav Pelhřim z Třanovic, který se stal v roce 1565 hejtmanem těšínského knížectví. V 17. století pak Hnojník vlastnil šlechtický rod Wildau z Lindenwiese. V roce 1736 tvrz koupil Karel Václav Beess z Chrostiny a nechal ji přestavit v barokním slohu na jednoposchoďový zámek. Současnou podobu ve stylu slezského empíru, získal zámek v první polovině 19. století za Jiřího III. Beesse. Autorem přestavby byl rakouský architekt Josef Kornhäusel. V roce 1897 došlo za majitele Jiřího IV. Beesse ke zvýšení budovy o jedno patro. Tuto dostavbu má na svědomí těšínský architektLudvík Kametz. Od té doby zámek sloužil rodině Beessů jako letní sídlo. Nyní je zámek nepřístupný.










