Karlštejn
Chotěšov
Monumentální čtyřkřídlý objekt chotěšovského kláštera lze považovat za zámek jen s výhradami, protože šlechtická rodina Thurn-Taxis jej vlastnila po krátkou dobu, přičemž z rozlehlého klášterního areálu využívala pouze malou část; zbytek v podstatě ponechávala svému osudu. Mezi novodobé zajímavosti kláštera – zámku Chotěšov patří mj. to, že si jej američtí filmaři zvolili pro natočení scén filmu „Česká spojka“ s Anthony Hopkinsem v hlavní roli. [Číst více…]
Horní Maršov
Hnojník
Zámek, stojící v centru obce, je spojen se šlechtickým rodem Beessů z Chrostiny. Původně zde však měla už v 15. století stát tvrz, jejíž majitelem byl Stašek z Hnojníka. V 16. století se držitelem sídla stal Václav Pelhřim z Třanovic, který se stal v roce 1565 hejtmanem těšínského knížectví. V 17. století pak Hnojník vlastnil šlechtický rod Wildau z Lindenwiese. V roce 1736 tvrz koupil Karel Václav Beess z Chrostiny a nechal ji přestavit v barokním slohu na jednoposchoďový zámek. Současnou podobu ve stylu slezského empíru, získal zámek v první polovině 19. století za Jiřího III. Beesse. Autorem přestavby byl rakouský architekt Josef Kornhäusel. V roce 1897 došlo za majitele Jiřího IV. Beesse ke zvýšení budovy o jedno patro. Tuto dostavbu má na svědomí těšínský architektLudvík Kametz. Od té doby zámek sloužil rodině Beessů jako letní sídlo. Nyní je zámek nepřístupný.
Kopidlno
Zámek stojí při jihovýchodní straně náměstí Kopidlna na začátku rozsáhlého parku při hrázi zámeckého rybníka. Vstup do zámeckého parku je přímo z náměstí v Kopidlně.
Jičíněves
Hradiště – Blovice
Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích sídlí od r. 2000 v památkově chráněném objektu pseudogotického zámku Hradiště. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo muzeum zpřístupněno veřejnosti v roce 2002, kdy bylo slavnostně otevřeno. Muzeum vlastní sbírky archeologické, etnografické, uměleckoprůmyslové,výtvarné a literárněhistorické. [Číst více…]
Valeč
První písemné zmínky o Valči jsou z roku 1358, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží, držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče. Dalšími majiteli rozděleného panství byli ve středověku zemané držící statky v blízkém okolí: Ješek ze Stebna, Jan Kladivo ze Stebna 1368, Boreš z Oseka 1371, Beneš z Buškovic 1377-1416, a páni z Doupova Nevlas a Jan 1416, Sezema z Doupova 1454 a Jan z Doupova 1487. [Číst více…]
Lužany
Lužany patří k nejstarším vesnicím plzeňského kraje. První dochovaná písemná zpráva, potvrzující její existenci, je z roku 1175. Na místě dnešního zámku stála v roce 1245 dřevěná tvrz, která byla v roce 1583 přestavěna v jednopatrový renesanční zámek. Na počátku 19. století byl renesanční zámek barokně přestavěn. Lužanský zámek, k němuž patřilo panství s několika vesnicemi a dvory, měnil během staletí často majitele. V roce 1886 koupil zámek i panství Josef Hlávka pro svou matku Annu a později se sám stal jeho majitelem. Když byl Josef Hlávka během své dlouhé nemoci upoután na invalidní vozík, většinu času se svou první ženou Marií trávil v lužanském zámku, jehož tehdejší podobu zachytil Leopold Schmidt v několika akvarelech, které je možno na zámku vidět. Po svém uzdravení a úmrtí milované Marie začíná počátkem 80. let 19. století Josef Hlávka uvažovat o přestavbě zámku. [Číst více…]










