výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Pozdně klasicistní zámek je hlavní dominantou města Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. S dějinami města bylo vždy spjato místní panské sídlo, nejdříve gotický hrad, později zámek. Původní hrad byl postaven ve 13.století. Prvními známými držiteli hradu byli příslušníci rodu Benešoviců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Dobeš z Bechyně. Důvěrník královny Elišky a rádce Karla IV.
Renesanční zámek vznikl v polovině 16. století přestavbou původního hradu, který připomíná válcová hláska. Od 12. století až do roku 1948 patřil hrad s okolním panstvím pražským biskupům. Vyjímkou bylo pouze asi dvousetleté období od husitských válek do bitvy na Bílé hoře. [Číst více…]
Červený hrádek Červený Hrádek (původně jen Hrádek) u Sedlčan je místem velmi starým: poprvé se uvádí v predikátu místních vladyků Jana, Mírka, Jaksy a Chalaty roku 1285. Již tito patrně seděli na hrádecké tvrzi, jejíž tak časná existence však dosud nebyla spolehlivě prokázána. Roku 1400 byl Hrádek a část zboží Kosova Hora majetkem Heřmana z Říčan, jenž se po Hrádku obvykle psal. Heřman žil ještě roku 1430; roku 1469 již Hrádek náležel jeho vnukům Heřmanovi, Janovi a Mikulášovi. Roku 1508 je jako majitel Hrádku – od té doby zvaného Červený – označen Bohuslav Břekovec z Ostromeče. [Číst více…]
Na skalnatém ostrohu nad obcí Milešovem, doloženým poprvé r. 1390, vznikl patrně koncem 14. stol. gotický hrad. Jeho prvním doloženým majitelem byl Petrman z Milešova, příslušník jedné větve Kaplířů ze Sulevic. On nebo jeho nástupce upadl do dluhů, a proto byl Milešov dán r. 1396 do zástavy Janu Hlavovi z Hoholic, který je někdy uváděn jako Janek z Milešova.
Nedílnou součástí kladenského zámku je Galerie Kladenského zámku, která slouží k pořádání výstav výtvarného umění. Konají se zde i příležitostné koncerty vážné hudby přednášky, recitály či výtvarné a tvůrčí dílny pro malé děti. Existuje zde také možnost si prostory Galerie Kladenského zámku pronajmout. Ve sklepení pod kladenským zámkem byla v roce 1974, za pomoci Báňské záchranné stanice vybudována maketa důlního pracoviště. U vstupu do štoly naleznete fotografickou dokumentaci historie kladenských dolů. Přímo ve štole pak návštěvníci najdou ukázky vývoje hornických technik na Kladensku. Nechybí ani reálné ozvučení štoly, díky kterému budete mít pocit, jako byste se nacházeli ve skutečném dole. Prohlídka štoly je možná pouze po objednání. [Číst více…]
Na dvou pískovcových skaliscích, která se zvedají do výše téměř 60 m nad údolí říčky Libuňky, mezi Troskami a Valdštejnem stojí zámek Hrubá Skála, kdysi hrad zvaný pouze Skála. Poněvadž v tomto kraji existovala ještě Skála nad řekou Jizerou, rozlišily se v 17. století jejich názvy na Malou a Hrubou Skálu. Obdoba jmen v dějinných počátcích obou hradů a navíc majitelé různých větví jednoho rodu, to vše působilo potíže při lokalizování historických dějů v době jejich vzniku. Panství nynější Hrubé Skály vzniklo odštěpením od zboží hradu Valdštejna.
Benešovský zámecký areál právem náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční architektury v Čechách. Oba původně jednotlivé zámecké komplexy byly postaveny míšeňským rodem Salhausenů v průběhu 16. století. Salhausenové byli po Bílé hoře donuceni opustit Čechy a každý zámek dostal svého vlastníka. Ti sídlili na svých honosnějších sídlech a oba zámky sloužily pouze jako letní rezidence a později je obývali jen vrchnostenští úředníci. Tím se oba zámky vyhnuly výraznějším přestavbám a uchovaly si svou jedinečnou renesanční podobu. [Číst více…]
Národní kulturní památka. Zámek leží při pravém břehu řeky Sázavy. Původně se jednalo o klášter, který byl založen kolem roku 1032 poustevníkem Prokopem, za vydatné podpory knížete Oldřicha. Tak to alespoň líčí legendy o sv. Prokopovi. Pro klášterní řád byla přijata benediktínská řehole, používala však slovanskou liturgii. [Číst více…]
Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy se třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélného nádvoří. Události třicetileté války, spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů, ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu. Pro Colloredo – Mansfeldy se stala potřeba reprezentace hlavní silou ovlivňující dění v zámku.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513