Páni z Miroslavi a z Myslibořic jsou doloženi od r. 1230, takže se dá předpokládat, že již tehdy měli v Miroslavi své sídlo. Vodní tvrz se poprvé připomíná v r. 1387, kdy Zikmund a Hartleb z Myslibořic předali Miroslav s tvrzí a několika vesnicemi hraběti Hanuši z Hardeku. Od konce 15. století do 60. let 16. století vlastnili Miroslav Valečtí z Mírova. Ti přestavěli v první polovině 16. století dosavadní tvrz v renesanční zámek. Je to poschoďová stavba s dvěma nádvořími, s renesančními arkýři na krakorcích a věžovitým hlavním stavením. Uvnitř objektu jsou zajímavé dvě místnosti se sklípkovou klenbou a portál s ojedinělým rámcováním ostění – naturalistickým motivem osekaných kmenů s figurálními reliéfy dvou biřiců.
Studénka
Zámek Studénka se nachází při okraji města Studénka ve směru na Bravantice. Je nepřehlédnutelnou dominantou a jeho park bezprostředně sousedí s průjezdovou komunikací při níž také stojí brána do parku s dřevěnou nástavbou a šindelovou střechou.
Část zámku je tvořena třípatrovou budovou čtvercového půdorysu s hladkou fasádou v rozích zdobenou bosáží. K ní přiléhá jednopatrová budova barokního vzhledu a později přistavená věž a vížka s točitým schodištěm. Kolem zámku je park s mnoha zajímavými cizokrajnými dřevinami.
Chropyně
Zámek v Chropyni je další stavbou spravovanou Muzeem Kroměřížska. Dnešní zámek stojí v místech středověké rovinné tvrze vodního typu, která ovšem nebyla vhodná k obývání již ke konci 16. století. Počátkem století následujícího se díky Františku kardinálovi z Dietrichštejna stává chropyňský statek majetkem olomouckého biskupství. Tehdy byla po roce 1615 postavena patrová manýristická stavba s kaplí a věží, s využitím původní tvrze. [Číst více…]
Oslavany
Zámek Oslavany – původně první ženský cisterciácký klášter na Moravě „Vallis s. Mariae“ (Údolí Mariino) byl založen v roce 1225 Heilwigou ze Znojma. V roce 1228 vysvěcen byl olomouckým arcibiskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I.a jeho rodiny. V roce 1423 byl klášter údajně vypálen husity a dispoziční právo na něj dostal od krále Vladislava Jagelonského v roce 1471 Vilém z Perštejna. Klášter se začal přestavovat na zámek po rozsáhlém požáru v roce 1517. [Číst více…]
Bučovice
Bučovický zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků se nejedná o renesanční přestavbu staršího sídla (hradu či tvrze), ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby typu „palazzo in fortezza“ a celého rozsáhlého areálu včetně renesanční zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Rovněž umístění v údolí je pro tehdejší dobu neobvyklé. Projektoval jej Jacopo Strada, vzdělaný znalec umění, historik a architekt, který byl správcem uměleckých sbírek tří Habsburských císařů – Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. [Číst více…]
Potštejn
Barokní zámek postavený náhradou za zbořený hrad. Zámek Potštejn si nechal postavit hrabě Jan Ludvík Harbuval de Chamaré v letech 1749 – 1755 podle vlastního návrhu jako náhradu za zpustlý starý hrad. Zámek sloužil jako rodinné sídlo a také pro potřeby úřednictva přilehlé manufaktury. Je to barokní jednopatrová budova s malým středovým nádvořím. V průčelí nad vstupní branou s balkonem jsou erby rodu Chamaré a Dobřenských. [Číst více…]
Stránov
Areál zámku Stránov je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod č. 15874/2 -1582.
Původně se jedná o hrad postavený v letech 1463-68 Jarošem ze Svojovic. Z této doby se zachovala výrazná kamenná věž. Hrad byl tehdy centrem poměrně rozsáhlého panství, které ve 2. polovině 16. století drželi Berkové z Dubé. Za nich a dalších majitelů původní hrad změnila razantní renesanční přestavba, zakončená snad až na počátku 17. století. Poslední pozdně renesanční fáze přestavby probíhala již za Viléma Slavaty z Chlumu. V tomto stavu přetrval zámek vlastně až do poloviny 18. století, kdy se jej v roce 1746 ujali Příchovští z Příchovic.
Šluknov
Šluknov – nejsevernější město České republiky, po němž získal název i Šluknovský výběžek, se může pyšnit novou dominantou – zrekonstruovanou budovou renesančního zámku, který se po požáru v roce 1986 opět zaskvěl v celé své obnovené kráse a otevřel brány veřejnosti. [Číst více…]
Prostějov
Jan z Pernštejna si vybral Prostějov pro vybudování svého důstojného sídla. Čtyřkřídlý zámek byl vystavěn do r. 1531. Stavitel Gaspar Cuneo, kameník a sochař Michael Kramer, jeho tovaryš Stanislav Ludwig obohatili skromnější stavbu Jana z Pernštejna o nový portál, okenní ostění a nádvorní arkády s reliéfní výzdobou. R. 1643 byl však zámek vypleněn švédským vojskem. Od té doby, kdy navíc zámek pozbyl svou funkci panského sídla, byl udržován už jen provizorně. Sloužil též jako sýpka, pro továrenskou výroby, byty atd. [Číst více…]
Rychnov nad Kněžnou
Kolowratský zámek spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách. Autorem této ojedinělé architektonické kompozice je slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel. V Rychnovském zámku je veřejnosti přístupná zámecká obrazárna, kde naleznete skvosty českého a světového malířství od poloviny 15. století. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- 21
- Další stránka »










