Areál roztockého zámku svědčí o bohaté historii a složitém stavebním vývoji. Koncem 13. nebo počátkem 14. století vznikla na vltavském břehu tvrz. V kruhové hradbě stála hranolová věž, jejíž základy jsou vyznačeny v dlažbě nádvoří. Na sklonku 14. století dali pražští měšťané, bratři Eberhard a Reinhard z Remeše, postavit na místě starší hradby nový palác s kaplí, sevřený dvěma věžemi.
Rožmberk
Hrad pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů – Rožmberků. Jedná se o komplex původně dvou rožmberských hradů tvz. Dolní hrad a Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Horní část byla později upravena na letní šlechtické sídlo. [Číst více…]
Roudnice nad Labem
Zámek Roudnice se nachází vysoko nad řekou Labe v centru Roudnice nad Labem. Roudnické panství bylo historickým knížecím a vévodským sídlem rodiny Lobkowiczů. Barokní sídlo o 250 místnostech dokumentuje dějiny rodu v průběhu čtyř století – od svatby Zdeňka Popela z Lobkowicz (1568-1628) s Polyxenou z Pernštejna (1566-1642) v roce 1603 přes období konfiskací nacisty a komunisty ve 20. století do současnosti. [Číst více…]
Rosice
Dominantou města Rosice je zámek na kopci. Poloha sama svědčí o původně obranném charakteru objektu, který byl později přestavěn.
Rosice, v 15. století poddanské město, později městys, byly roku 1907 povýšeny císařem Františkem I. na město a byl jim udělen městský znak. Rosický zámek byl vybudován přestavbou gotického hradu na přelomu 16. a 17. století.
[Číst více…]
Ratibořice
Empírově upravený barokní zámek Ratibořice, známý z díla spisovatelky Boženy Němcové „Babička“, leží v údolí řeky Úpy, nazvaném Babiččino údolí. Zámek se nachází na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, nedaleko města České Skalice. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické zámecké interiéry z 19. a počátku 20. století a navíc i další objekty, připomínající děj Babičky, např. Staré bělidlo, Viktorčin splav, Ludrův mlýn, Panskou hospodu.
[Číst více…]
Rájec nad Svitavou
První podrobnější historické záznamy o Rájci pocházejí ze 14. století. V té době se zde nacházely dvě dřevěné tvrze, jež byly později zničeny během husitských válek. Hořejší tvrz, která stála na místě současného zámku, je zmiňována již od roku 1376. Druhá se pravděpodobně tyčila na pahorku, který je dodnes znám jako Hradisko.
[Číst více…]
Raduň
Malý zámeček Raduň s novogotickým štítem stojí nad rybníkem v anglickém parku nedaleko slezského města Opavy na severní Moravě.
Středověká tvrz byla v průběhu 16. století za Tvorkovských z Kravař přestavována na renesanční zámek. Časem zchátralý objekt byl na popud Jana Larisch-Mönnicha v letech 1816-1822 celkově upravován; projekt empírové adaptace vypracoval Johann Anton Englisch. V období 1832-1947 drželi panství Blücherové z Wahlstattu, kteří postupně přistavěli úřednický dům, oranžérii, ovčín a patrovou hradební zeď.
Máte zde možnost prohlédnout si pohodlné bydlení, zařízené převážně v minulém století. [Číst více…]
Radim
Novostavbu reprezentačního renesančního zámku zahájil v sousedství staré gotické tvrze Karel Záruba z Hustířan na počátku 17. století. Zárubové z Hustířan vlastnili Radim od roku 1541 a stará tvrz již přestala vyhovovat novým nárokům na bydlení a postavení rodu. V roce 1610 byla dokončena stavba dvoupatrového východního paláce, o čemž svědčí letopočet na portálu v přízemí (z parku) a na dřevěném obložení sálu v 1. patře, takže zámek byl v tomto roce již obyvatelný. Stavbu tehdy tvořil mohutný obdélníkový palác s polygonální čtyřpatrovou věží v severovýchodním nároží, ukončený na jižní straně vysokým dvoustupňovým štítem s pilastry, římsami a zvlněnými volutami, jehož asymetričnost souvisí s plánovanou výstavbou renesanční arkádové chodby. [Číst více…]
Průhonice
Zámek s vysokou štíhlou věží tvoří dominantu nejen Průhonicím, ale i širokému okolí. Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889 – 1894 přestavbu zámku architektovi Jiřímu Stibralovi, který ji provedl v tehdy novém stylu české novorenesance. Hraběti učarovalo členité a malebné údolí Botiče. Postupně se mu podařilo přikoupit další pozemky a zvětšit původní rozlohu parku na 220 ha. Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů vytvořil i zdařilé vodní dílo. Dal vybudovat na 40 km cest. S neobyčejným citem byl prováděn výběr a výsadba rostlin, pečlivě byly vybírány průhledy na zámek, bylo zbudováno rozsáhlé alpinium. Park zároveň představuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou.
Prostějov
Jan z Pernštejna si vybral Prostějov pro vybudování svého důstojného sídla. Čtyřkřídlý zámek byl vystavěn do r. 1531. Stavitel Gaspar Cuneo, kameník a sochař Michael Kramer, jeho tovaryš Stanislav Ludwig obohatili skromnější stavbu Jana z Pernštejna o nový portál, okenní ostění a nádvorní arkády s reliéfní výzdobou. R. 1643 byl však zámek vypleněn švédským vojskem. Od té doby, kdy navíc zámek pozbyl svou funkci panského sídla, byl udržován už jen provizorně. Sloužil též jako sýpka, pro továrenskou výroby, byty atd. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- 21
- Další stránka »










